Miluj mě do krve

MILUJ MĚ DO KRVE — zápis ze psaní.
Rodina se vyklene nad pobřežím Malty, hotel na útesu voní solí a benzínem skútrů. V proskleném lounge hraje pianista — na klávesy i na ticho mezi notami — a Petr se propadá do jeho tónů, jako by mu někdo na chvíli půjčil náhradní život. Žaneta mizí v nákupech a v zrcadlech — čím větší světlo, tím lepší skrýš pro tmu. A Markéta? Na skalách se jí do dlaně vejde celý večer a jeden mladý Alžířan, co se směje očima i solí z okraje vln.

Jak hluboký rozkol způsobí prostý nezájem — a kolik „milování do krve“ ještě uneseme, než se rodině rozpáře šev? Co všechno se dá zachránit, když už láska jen dýchá?

Co vás pálí víc: Petrův motiv — proč poslouchá cizí prsty na klavíru tak bedlivě, jako by mu hrály dějiny jeho vlastního srdce? Nebo Markétin letní román — první doteky, mezikulturní něha a slaná žárlivost na skalách?
A co Žaneta — pohroužená sama do sebe: prázdné hotelové chodby, plné tašky, ještě plnější mlčení… je to terapie, nebo spoušť? Když zavře dveře výtahu do pokoje, co se jí honí hlavou a koho v tom tichu slyší? Napište mi, kam mám příště natočit kameru vyprávění. 🌸🙂