Princip Asymetrie Bullshitu (Brandoliniho zákon)

Žijeme v bizarním světě, kdy během pár sekund můžeme napsat na internet jakejkoliv bullshit nás napadne, který se dostane ke stovkám, ne-li více lidem. No a na vyvrácení bullshitu v dnešní době můžeme potřebovat od desítek minut po několik hodin.

Vzniká tedy ohromná nerovnováha mezi spotřebou energie na vytvoření a vyvrácení bullshitu. To je princip asymetrie bullshitu, nebo taky Brandoliniho zákon. Navíc se k tomu přidává náš mozek a mysl, která tak úplně nechápe rozdíl relevance textu, který je napsaný na stejné platformě, ale rozdílnými lidmi. V našem teoretickém příkladu mohl jeden, např. vědec, problematiku studovat několik desítek let a toho druhého něco rozhořčilo, něco ho napadlo a tak o tom něco napsal.

Netvrdím, že si rozdíl relevantnosti neuvědomujeme, nebo mu nevěnujeme pozornost. Jen tvrdím, že máme tendenci vidět menší rozdíl v relevantnosti výroků různých lidí, než který tam doopravdy je. Mozek prostě čte text a ten text, ještě může být v kontextu stejné platformy (jako FB, IG atp.). Mysleme na tenhle problém, kterému dnes každý čelíme a tím trochu snižme toto zkreslení, kterému můžeme podléhat.

Proto taky tolik řešíme relevantní dealery informací od studií po vědce a popularizátory. Dnešní doba nám přináší také řadu výhod, protože nyní tyto lidi můžeme i poznat, protože spoustu z brilantních vědců dělá podcast atp. Tím, že známe určitým způsobem člověka, tušíme jak (ne)zkresluje věci a můžeme se podle toho řídit.

Na soc. sítích si můžeme vytvořit mantinely a takový prostor, kde k nám budou chodit zdroje informací právě od těchto prověřenějších zdrojů. Doslova se Vám tím změní stále větší část životního prostoru v kterém se pohybujeme, protože v kyberprostoru trávíme stále více času.

Náhoda, která pro nás v kyberprostoru výhodná nebyla (Většina nepodstatnýho bullshitu) se nyní v kontextu vytvořených mantinelů stává výhodou!

Poslechni si 47. díl podcastu, který fakt stojí za to a tahle důležitá témata řešíme do hloubky.