Halloweenská záhada v hotelu Mount Vernon (2)

Byl předvečer halloweenského víkendu a já se vydala řešit záhadnou vraždu.

Už když jsem vstoupila dovnitř toho zvláštního stavení mezi newyorskými mrakodrapy, přepadl mě stísněný pocit. V příšeří nevelké místnosti se mnou čekali další návštěvníci. Byla to různorodá směska rodin s dětmi, skupinky mladých přátel, nebo kolegů z práce, páry všech věků. A já. Sama. Rozhodla jsem se to brát statečně. I jako skupinka s jedním členem jsem byla odhodlána přijít záhadě na kloub, v co možná nejkratší době. Jsem od přírody soutěživý typ a na podobnou výzvu jsem se nesmírně těšila.

Takže pravidla hry: Šest místností. V každé jeden dobrovolník s šesti indiciemi. Každá skupina dostala na začátku dvě indicie. O další jsme mohli hrát. Na výběr jsme měli buď verbální, nebo fyzickou výzvu.

Nevýhoda jednočlenné skupinky?

První poznání: Nebyl jiný dobrovolník pro vykonávání jednotlivých výzev.

Druhé poznání: Jen jedna hlava, jeden mozek, jeden názor. Jak mě v tu chvíli chyběla týmová práce!

Naštěstí jsem se během přecházení z místnosti do místnosti spolčila s párem asijských turistů, se kterým jsem si vyměňovala získané indicie. Podle pravidel, samozřejmě. Jakmile jsem měla dostatek informací, sedla jsem si na spodní schod úzkého schodiště, které vedlo do podkrovní místnosti. Urvala jsem si tak v plném domě tiché místo, kde jsem mohla v klidu přemýšlet.

Znovu jsem si v rychlosti přečetla příběh, který jsme každý dostal při vstupu do hotelu.

Ze získaných indicií jsme měli zjistit: Kdo byla oběť, kdo byl vrah a co byla vražedná zbraň.

Tak schválně.

(1) Pan Jacob rád chodil do hotelu na oběd na oblíbenou krabí polévku.

(2) Pan Duncan usiloval o mezinárodní kontrakt, aby mohl rozšířit své obchodní impérium.

Náhle mě z koncentrace vytrhl skřípavý zvuk. Bylo to, jako by někdo scházel po schodech za mnou. Otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl. Zatřásla jsem hlavou. Tak zpět k barevným papírkům.

(3) Paní Klarisa byla vdovou po vlivném politikovi.

(4) Paní Dorota ráda pletla s dlouhými jehlicemi.

Zase ten zvuk. Tentokrát to znělo jako vrzání dveří. Ale dveře na konci schodiště byly zavřené. Něco se mi asi zdálo.

(5) Pan Smith lobboval ve vládě za omezení mezinárodních smluv.

(6) Slečna Fanny po uzavření hotelu odešla pracovat do obchodu paní Alice.

„Klap!“ Skoro jsem až nadskočila leknutím. Lidé kolem mě krátce zvedli hlavy od svých úkolů, ale rychle se vrátili k započatým debatám. To nebyl žádný duch. Někdo jen bouchl dveřmi dole v přízemí. Musela jsem se sama pro sebe usmát. Tak znovu. Kdo je kdo. Kdo s kým, jak a proč?

(7) Komorník Hanz prohlásil, že nejlepší dopravní prostředek je koňské spřežení.

(8) Pan Smith znal pana Jacoba dlouhá léta. Jediné téma, ve kterém se však nikdy neshodli, byla politika.

Přísahala bych, že ty dřevěné schody, na kterých jsem seděla, se lehce zachvěly! Kde že našli toho kostlivce? Nebylo to někde v podkroví? Pomalu jsem otočila hlavu a pohlédla na konec tmavého schodiště. Zdá se mi to, nebo jsou ty dveře skutečně pootevřené? V tom šeru nebylo nic pořádně vidět. Asi mi už začíná hrabat, pomyslela jsem si. Sakra, jak se měl člověk na takovém místě soustředit!

(9) Paní Dorota se ráda chlubila přítelkyním majetkem svého manžela.

(10) Paní Alice se ráda bavila ve společnosti mužů.

První návštěvníci vyluštili záhadu a opouštěli hotel. To mě zatím nenapadla ani jedna teorie. Ach jo. Tak další indicie:

(11) Slečna Fanny dělala nejlepší krabí polévku široko daleko.

(12) Komorník Hanz prohlásil, že zesnulý manžel paní Klarisy byl gentleman a charakterní muž.

Hmm. Rozhodla jsem se přesunout na volnou židli v jedné z místností na druhém patře. Pro jistotu. Nikdy nevíte, co se může stát v takovém starém hotelu v srdci Manhattanu...

A co vy? Už máte představu o tom, co se tehdy stalo v hotelu Mount Vernon? Pokud stále tápete, tak jako já, tady máte další indicie, které jsem získala buď prostřednictvím výzev nebo výměnou s ostatními soutěžícími:

Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem se dopídila ke správné odpovědi.

Přečtěte si znovu indicie z doby, kdy došlo k vraždě. Tak, co myslíte?

• Kdo byla oběť?

• Kdo byl vrah?

• Co byla vražedná zbraň?

Malá nápověda.

1) Vezměte si tužku a papír a zapište pod sebe jména postav.

2) Ke každé postavě zaznamenejte, co o ní víte.

3) Udělejte si síť vztahů. Propojte postavy mezi sebou - kdo má s kým jaký vztah, kdo se s kým prokazatelně zná.

Už vás něco napadlo?  Zapojte fantazii. Co by mohlo být důvodem k vraždě? Kdo ze zúčastněných mohl mít důvod k takovému činu. Čtěte mezi řádky. Záměrně v indiciích není uvedeno žádné časové období. Ne všechny události se však staly ve stejnou dobu. Zmiňuje se některá indicie o budoucnosti postavy? Kdo přežil? Komu se v životě dařilo a komu ne? … Ale to už prozrazuji příliš!

Příjemnou zábavu při luštění záhady! Vaše názory a zjištění klidně sdílejte dole v komentářích.