Ateliér příběhů a řemesel

15. 4. 2025 17:22

Papírový newsletter č. 10: o setkávání, lidské rozmanitosti a o specifiku malých formátů

Měsíčník o křehkosti i síle papíru, o kráse slova mluveného i psaného,

pozvánky na zajímavé akce a novinky z Ateliéru. 

Jsem Anežka Emmerlingová a tvořím v rámci projektu Papír a slovo –  Ateliér příběhů a řemesel prostor, ve kterém zkoumám svět papíru a slov z různých úhlů pohledu. Páteř projektu tvoří kyanotypie, stará tvůrčí technika z období rané fotografie, díky které si může splnit své výtvarné sny úplně každý.  

O čem bude řeč:

  • O setkávání a lidské rozmanitosti

  • Tajemné malé formáty

  • Praktické tvůrčí cvičení 

  • Pozvánky na pozoruhodné akce, které by vás neměly minout

  • Tipy na zajímavé rozhlasové pořady a články aneb kultura slova v praxi

Tentokrát jsem newsletter zapomněla připnout na Forendors a poslala jej jen přihlášeným přes e-mail, tak s omluvou posílám dodatečně.

Člověk, tvor společenský? 

Jedním z mých životních bohatství je množství různorodých lidí, které jsem za život potkala a stále potkávám. Od těch, kteří spí pod mostem po ty opravdu bohaté, od řadových občanů po prezidenta, od zdravých po těžce nemocné, od právě narozených po umírající. Kontakt s lidskou rozmanitostí vede člověka vlastně k úplné jednoduchosti – chovat se k lidem co nejvíc obyčejně, s ohleduplností, ale ne s důrazem na jejich zvláštnosti. Nové lidi potkávám stále, teď navíc opět jako osobní asistentka u lidí s postižením. A je to obohacující. Někdy náročné, příliš intenzivní, ale stále obohacující.  


Díky mé trochu marné snaze přerodit se z holky z nezisku v ženu s ičem, jsem se mj. setkala s pěknou řádkou překvapivě velmi zajímavých lidí, jejichž práci označují tajemné zkratky jako CEO, CFO, COO ad., a také s těmi, kteří se seniory stali ještě před třicítkou. Inu, je důležité mít sociální bublinu pestrou, rozšiřuje to obzory a vybarvuje pojem „člověk“ netušenými odstíny.  


Trochu mě to číslo vyvádí z míry, ale před téměř 20 lety jsem spolupořádala Setkání, akci, na kterou jsem pozvala skoro všechny lidi, které jsem tehdy nějak více znala. Myšlenka byla jednoduchá: znám mnoho skvělých lidí, a je škoda, že se většina z nich nezná vzájemně. Sešlo se nás skoro 50, byla fireshow, bubenické vystoupení, mnohem víc čaje než alkoholu. Párkrát se akce v menším ještě zopakovala, ale tahle první byla nejintenzivnější, ráda na ni vzpomínám. Mimochodem, znáte Habrovku, festival bloumající veřejnosti? Moc fajn akce, bude opět v červnu, už 23 ročník. Měli nebo snad pořád mají příjemné zákoutí, houpací sociální sítě tomu říkají. Tam by se networkovalo... Sítě si dokonce můžete uplést či si je půjčit na nějakou akci. 


Baví mě tvořit si z toho velkého světa malou vesničku, potkávat známé z naší čtvrti skoro kdykoli vyjdu ze dveří, a sem tam oslovit někoho neznámého. Ne úplně záměrně jsem třeba vyslechla rozhovor dvou dam o současném světě. Nebyla v tom hořkost, bylo to zajímavé, a tak jsem se s nimi dala do řeči. Potěšení bylo na obou stranách.  


Jak to máte s networkingem či zkrátka s navazováním vztahů vy? Máte velké pestrobarevné bubliny nebo spíš opečováváte ty malé, stálé?  

Papír - člověk - slovo

Vizitka. Navštívenka. Malé formáty, které patří profesním sférám a pár snílkům a umělcům, kteří je považují za příležitost k vyjádření, za něco hmatatelného ve světě, kde hmota dostává úplně jiné významy. Memento doby předdigitální, něco, co by tu možná už nemuselo být, ale je. Příležitost často nevyužitá ve všech svých možnostech. Malé umělecké dílo nebo prosté nezabarvené sdělení. Něco osobního, co nemusí být osobní. Slova, která nemají za cíl vyprávět příběh, i když by mohla. Začátek bez nutnosti pokračovat. Vizitka jako osobní značka, první dojem, určitá forma stručné komunikace v informacemi přehlceném světě. Prostor k jednoduchému vyjádření, doména zkratky a efektivity, formální prostor, který unese kreativitu. 


Kořeny vizitek sahají až do starověké Číny, kde byly malé karty používány jako oznámení významných návštěv. V Evropě se staly populárními v 17. století jako ukázka společenského postavení. Tyto historické vizitky byly bohatě zdobené, často plné textu a symbolů, které reprezentovaly majitelův status a povolání. Dnes se vizitky proměnily – jsou minimalistické, často spoléhají na designovou jednoduchost a zdůrazňují rychlost pochopení. Zatímco kdysi měly upoutat především esteticky, dnes se zaměřují spíše na funkčnost a stručnost. Ale i zde je prostor pro tvůrčí pojetí. V létě jsem měla možnost navštívit Ateliér Haškovec, terý se na vizitky a podobné tiskoviny zaměřuje, a za pomocí starých tiskařských strojů a technik (hlubotisk, slepotisk, letterpress ad.) dává vzniknout opravdu kvalitním, originálním uměleckým dílkům. Stojí za to nahlédnout, pokochat se možnostmi, jaké i velmi staré grafické techniky nabízejí. 

 

Vizitka je esencí zkratky. Na malém prostoru musíme vměstnat své jméno, profesi, kontakt a někdy i kousek své osobnosti. Ale stručnost není jen praktická nutnost – je to forma umění. Stručnost v designu vizitek připomíná haiku: stačí několik slov, správně vybraná písma nebo barvy, a dokážete vyjádřit mnohem víc, než co říká text. Moderní vizitky často využívají prázdný prostor k tomu, aby nechaly „mluvit“ ticho. Jeden symbol, vhodně zvolená barva nebo dokonce absence textu může o vás říct vše potřebné.   


Stručnost se netýká jen vizitek. V dnešní digitální éře je zkratka základním pilířem komunikace: emodži, hashtagy, akronymy nebo QR kódy jsou jen dalšími podobami stejného principu. Ale stručnost je také výběrem toho podstatného. Vizitka je tak nejen praktickým nástrojem, ale i způsobem, jak cvičit schopnost zjednodušit a jasně komunikovat.   

Sebereflexe do čekárny

Možná svoji osobní či firemní vizitku máte, možná ne, v každém případě je to zajímavé cvičení v umění odstranit balast, ale nevylít dítě, sdělit jádro, ale nezahltit. Jak to máte vy? Vytvářeli jste si někdy svoji osobní vizitku? Jak by vypadala taková, která by vás opravdu vystihovala – jak profesně, tak osobně? Zkuste si ji představit, nakreslit, popsat. Nevadí, že bude jen pro vás, i to je cenné. Třeba pomůže ohlédnout se za svými zkušenostmi a schopnostmi nebo lépe načrtnout své další směřování. Nebo to může být malá hra, zajímavé vyplnění času při čekání na něco či na někoho. Budu ráda, když se o své dojmy či postřehy podělíte.  

LITERATURA V AKCI aneb POZVÁNKY KULTURNÍ

Akce:

 

Rozhlasové pořady (nejen) s příchutí literatury

Zajímavé pořady o lidech a cestách

Články:

Bonus:

To je pro dnešek vše, co se mi poskládalo pod prsty na klávesnici. Ozvu se opět 23. den v následujícím měsíci s novou várkou písmenek. 

Budu moc ráda, když mi napíšete pár slov o čemkoli, co vás v newsletteru zaujalo, posdílíte, o čem byste si rádi přečetli příště, nebo jen stručně pozdravíte :)

 

Pokud víte o někom, komu by se newsletter mohl líbit, budu ráda, když jej přizvete na palubu. 

A máte-li chuť, podívejte se na můj on-line kurz Kyanotypie, mám na něj dobré ohlasy :)

S nadějí, že kultura slova a křehkost i síla papíru ustojí i rychlost a bouře dnešního světa

Anežka Emmerlingová

www.papiraslovo.cz

0 komentářů
Pro zobrazení komentářů se přihlaste nebo registrujte