Seriál: Mikrobiom, zdravé střevo a štítná žláza
1.díl - Co je to mikrobiom a proč by nás měl zajímat?
V poslední době se v souvislosti s řadou chorob hovoří o něčem, co je nazýváno "mikrobiom". Možná jste o tom slyšeli, možná ne. Ale jedno je zcela jisté – je to téma, které je velice důležité pro naše zdraví a především je nesmírně zajímavé. Jak zjistíme v následujícím seriálu, nelze se tomuto tématu, na stránce o hormonálním zdraví, vyhnout. Pojďme se tedy podívat, co to ten mikrobiom vlastně je.
Co je to mikrobiom?
V každém z nás a na nás žije nespočet mikroskopických obyvatel – bakterie, viry, kvasinky, houby, prvoci…a souhrný název pro ně pro všechny je mikrobiom. Možná to zní trochu děsivě, ale bez těchto malých pomocníků bychom se neobešli. Většina z těchto drobných tvorečků sídlí ve střevech, ale jsou i na kůži, v ústech, v dýchacích cestách, v pochvě (střevní mikrobiom, kožní mikrobiom..). Jen v našich střevech jich sídlí triliony. A kromě toho, že je tato komunita opravdu početná, je i velmi pestrá. Součástí mikrobiomu je až 500 druhů bakterií (a to nemluvíme o virech, houbách, plísních atd.). Celková váha mikrobiomu se pohybuje kolem 2kg a celková genetická výbava těchto bakterií je několikanásobně bohatší než naše vlastní. Společně tvoří jakýsi „ekosystém“, který ovlivňuje víc, než si většina z nás myslí. Nejsou to tedy žádní vetřelci – jsou to naši společníci a hrají klíčovou roli v mnoha tělesných procesech. Vědci dnes považují mikrobiom za další lidský orgán, někdy je nazýván druhým mozkem – a není divu. Ovlivňuje trávení, imunitu, metabolismus, náladu i hormony (Gilbert et al, 2018).
Proč je mikrobiom tak důležitý?
Výzkumy ukazují, že mikrobiom má zásadní vliv na různé aspekty lidského zdraví. Pomáhá nám trávit potravu, produkuje některé vitamíny (např. vitamín K), brání množení škodlivých bakterií, má vliv na hormonální rovnováhu a dokonce ovlivňuje naši náladu. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je ale interakce s naším imunitním systémem. Mikrobiom ho "učí", co je přítel a co nepřítel, pomáhá “třídit” špatné a dobré. Ovlivňuje imunitní systém jak přímo ve střevech, tak i v celém těle. Podílí se zásadním způsobem na udržení neuroimunoendokrinní rovnováhy.
Rovnováha je klíč
Ve zdravém těle by měl být mikrobiom v rovnováze – odborně se tomu říká eubióza. Když se však některé druhy bakterií přemnoží, zatímco jiné vymizí, vzniká dysbióza. To znamená, že některé typy mikrobů přebývají zatímco jiné chybí, celková rozmanitost společenstva je narušená.
Dysbióza může být způsobena dlouhodobým stresem, antibiotiky, špatnou stravou (málo vlákniny, hodně cukru a polotovarů), nedostatkem spánku, zánětem, porodem císařským řezem, změnou prostředí, změnou partnera, domácím mazlíčkem (Rinninella et al., 2019).
Tato nerovnováha není bez následků. Dysbióza může vést k imunitní dysregulaci, tedy k tomu, že imunitní systém nefunguje tak, jak by měl. To může mít různé dopady na zdraví, a jak naznačují stále silnější důkazy, změny ve složení mikrobiomu (dysbióza) mohou hrát roli v patogenezi (vzniku a rozvoji) autoimunitních onemocnění.
Každý máme jiný mikrobiom
Složení mikrobiomu je stejně jedinečné jako otisk prstu. Ovlivňuje ho genetika (Goodrich et al, 2014), strava, místo, kde žijeme i s kým žijeme. V jedné studii sledovali vědci dvě osoby, které se přestěhovali z Asie do Ameriky a zjistili, že již během půl roku došlo ke změně složení střevního mikrobiomu. Tato změna vedla ke snížení schopnosti trávit vlákninu a ke zvýšení rizika obezity a metabolických chorob (Vangay et al, 2018).
Podobné je to v partnerském soužití. Partneři mají podobné složení mikrobiomu. Bylo zjištěno, že sdílejí přibližně 30% svých mikrobiálních druhů v závislosti na délce soužití, stravě, fyzickém kontaktu a intimitě (Dill-McFarland et al., 2019). Je tedy zcela jasné, že náš mikrobiom je velmi dynamický a citlivý systém, který bude reagovat na změnu prostředí, partnera, dietních zvyklostí, ale třeba i na nového domácího mazlíčka.
Možná jste si to nikdy neuvědomili, ale neobjevili se vaše zdravotní obtíže po přestěhování nebo po změně partnera? Příčinou může být právě změna ve složení vaší střevní mikroflory.
A proč o tom mluvíme na blogu o štítné žláze?
Protože mikrobiom neovlivňuje jen trávení. Stále více studií ukazuje, že má zásadní vliv i na rozvoj autoimunitních onemocnění, včetně těch, které se týkají štítné žlázy. Ale o tom si podrobněji povíme v dalším díle.
Citace:
Gilbert JA, Jansson JK, Knight R, 2018. Earth Microbiome Project and Global Systems Biology. mSystems 3:10.1128/msystems.00217-17.
Rinninella E, Raoul P, Cintoni M, Franceschi F, Miggiano GAD, Gasbarrini A, Mele MC. What is the Healthy Gut Microbiota Composition? A Changing Ecosystem across Age, Environment, Diet, and Diseases. Microorganisms. 2019 Jan 10;7(1):14. doi: 10.3390/microorganisms7010014. PMID: 30634578; PMCID: PMC6351938.
Goodrich JK, Waters JL, Poole AC, Sutter JL, Koren O, Blekhman R, Beaumont M, Van Treuren W, Knight R, Bell JT, Spector TD, Clark AG, Ley RE. Human genetics shape the gut microbiome. Cell. 2014 Nov 6;159(4):789-99. doi: 10.1016/j.cell.2014.09.053. PMID: 25417156; PMCID: PMC4255478.
Vangay P, Johnson AJ, Ward TL, Al-Ghalith GA, Shields-Cutler RR, Hillmann BM, Lucas SK, Beura LK, Thompson EA, Till LM, Batres R, Paw B, Pergament SL, Saenyakul P, Xiong M, Kim AD, Kim G, Masopust D, Martens EC, Angkurawaranon C, McGready R, Kashyap PC, Culhane-Pera KA, Knights D. US Immigration Westernizes the Human Gut Microbiome. Cell. 2018 Nov 1;175(4):962-972.e10. doi: 10.1016/j.cell.2018.10.029. PMID: 30388453; PMCID: PMC6498444.
Dill-McFarland, K.A., Tang, ZZ., Kemis, J.H. et al. Close social relationships correlate with human gut microbiota composition. Sci Rep 9, 703 (2019). https://doi.org/10.1038/s41598-018-37298-9