ALFA SAVCI II – část třicátá první: Sedm slz utíká do řeky

Třicátá první část Alfa Savců dvojky. Dojezd z krvavýho rauše nekončí, teprve začíná. Kapitolu inspiroval Nargaroth - Seven Tears are Flowing to the River <3

Bav se a pamatuj, že pokud tě pohoršuje násilí, vulgární jazyk nebo sexuální obsah, radši odejdi a příběh doporuč prvnímu zvrhlíkoj, na kterýho natrefíš.

Sleduj instagram.com/black666grail/
© TOMÁŠ KRAFKA

Část třicátá první 

Sedm slz utíká do řeky

Těsně po bojích Syrovčákovy Akce Kuks. Před odjezdem na byt majora Davida Beneše.

Stál jsem po pás v řece. Proud utíkal rychle a chlad mi osahával morek v kostech. Na záda mi nepadaly vlasy jako hrdinovi z příběhů, ale větve smuteční vrby. Její kořeny se proplejtaly mně pod nohama a zpevňovaly břeh, její kmen byl tvrdej, přísnej a starej, její větve pily z řeky.

Paže, břicho a boky jsem si pořezal o ostrý listy rákosí, když jsem do řeky – nevím proč – lezl, ale ta bolest byla tak sladká a jemná, že z ran snad ani netekla v pramíncích krev, ale sama míza života. Nebo možná to bylo semeno?

Šel jsem až tam, kde se rozmohl blatouch. Plaval jsem k jeho šlahounům a ony mi svazovaly nohy a stáhly by mě dolů, aby moje kosti obalily slizký řasy. Tam v zapomnění bych došel leda věčnýho neklidu a propadl se v hnusnou, nikoliv krásnou tmu.

Nebe bylo na můj upíří vkus nechutně jasný a krásný. Slunce dominovalo a já chtěl pod chlad a stín smuteční vrby. Ještě víc mě to ale táhlo k mlejnu na druhou stranu – na ostrý kameny protějšího břehu, ke kmeni lípy. Tam jsem se odebral a tam seděl a sledoval krásu, co mi vzala myšlenky.

Nad hladinou lítaly ledňáčci a já si vzpomněl na iluminace a ty nejvzácnější listiny český historie. Za mnou stály starý lípy a v srdci mi šramotilo něco, co by asi nejlíp vyjádřil Dvořák nebo Smetana. Byl jsem na měkko a dál sledoval ledňáčky. Teď jsem v nich viděl stíhače spitfire a srdce se mi lámalo nespravedlivým chladem kriminálu o několik málo let později.

Lásku porazila nenávist a pravdu tvrdě píchá lež proti její vůli. Máme tady něco jako národní znásilnění a defekt odkazu. Nenech si vemluvit opak, rány rozdávej tvrdý jako palcát a když ti seberou zbraně, odejdi a vrať se, trhej jako rafan.

Tohle někdo chce? K tomu má někdo důvody?

Ledňáci jsou jen kostry a řeka bublá jak bahno. Ze stromů trčej mrtvý pahejly, pařáty těch větví jsou domovem pavouků a šavlozubejch kun. Realita se vymkla z kloubů a já ležím na ostrým kamení. Řeže to do zad. Obloha je šedá a černá a žhne na ni žlutá, nekrotická planeta. Kde je princ noci? Z mračna černoty vystupuje průhledná tvář Samuela Berlewiho, ale není vlídná ani elegantní – je přísná a mrtvá.

Letouny spitfire i kostry ledňáčků padají do bublajícího bahna. Obloze vládne netopýří luftwaffe. Všechno je špatně, nic nedává smysl. Židovský kabaly očividně nechápu a taky jsem moc na drogách.

Kameny mě bodaj do zad. Smrt smrdí jako jedovatej plyn z močálu. Někde ze dna bahna se zvedá kostlivej, kolozubej, kolohnát. Mrzí mě, že ho dnes nestihnu, protože má hubu jak lebka totenkopf a já bych ji rád na střepy rozlámal a na prach rozemlel. Z očí mi teče slza – opakuje se to sedmkrát.

Tmou se k mýmu silnýmu tělu snáší nejkrásnější valkýry. Jsou to moje matky krve. Pokládají mě na štít a dávají mi pít krev z prsou. Matres sanguinis: Alice mi honí péro, jako by mi ho chtěla utrhnout, ale Anastázie mě líbá. Ach jak já ji vždy miloval. V puse nemám sliny, jen krev.

Bába ze mlýna volá o pomoc, je nějaká hysterická.

Drž hubu, stará píčo, rušíš sex jako ze sna!

Mám vlastně štěstí, když o pár chvil později někdo přivede majora Davida Beneše.

Proberu se do reality, na bábu jsem pořád nasranej. Hulákám na ni, ať píča donese vodky – no, sem už se vracet radši nebudu.

Major si mě odvede a máváním policejního odznaku vše uklidňuje.

Někde cestou k jeho autu, těsně u něho, jsem upadl do kopřiv a jenom se smál. Havranova parťačka, Strix, čekala u auta. Tam u kopřiv nade mnou stála jako domina a možná poprvé jsem se jí zalíbil.

Vem si moje péro, jsem míň než tvůj čokl!

…

A pak si pamatuju tu cestu autem, kdy jsem vše viděl přes krvavej filtr. To už mi bylo trošičku líp.

_______________________

Sleduj instagram @ black 666 grail

© TOMÁŠ KRAFKA

Jakákoliv manipulace s textem není dovolena bez předchozí domluvy s autorem a jeho (takže mým) souhlasem