Je to obyčejná zrada

Je to prostě obyčejná zrada. Jinak se to nazvat nedá. Trumpova administrativa stopla dodávky zbraní Ukrajině. Už podruhé. Jen s tím rozdílem, že tentokrát Američané udělali něco, co nemůže změnit průběh války v ruský prospěch, zatímco může stát životy nemalého množství civilistů. Ale pojďme popořadě.

Dnes v noci se objevila informace, že Pentagon stopl pomoc Ukrajině. Tu pomoc, která byla slíbena, nasmlouvaná a byla na cestě. Nešlo o nějaký zkrat. Nešlo o nějakou rychlou reakci. Šlo o promyšlené, měsíce chystané rozhodnutí, které padlo už na začátku června a dnes nabylo účinnosti. Pomoc, která nebyla vyslána, nějakou dobu (pokud vůbec) nedojde a ta, která poslána byla, bude otočena a vrácena zpátky do USA.

Záminka je poměrně průhledná a jednoduchá. Náměstek Hegsetha Colby se byl podívat na vojenské sklady a “zjistil”, že v nich toho příliš nezůstalo. S informací přišlo jako z prvních Politico. Bílý dům později informaci potvrdil a následně začalo vyplouvat na povrch, co všechno vlastně Trumpova administrativa přestane dodávat.

Nejcitelnější a v jistém ohledu kritickou zprávou je zastavení dodávek raket PAC-3, které patří do systémů protivzdušné obrany Patriot. Je to právě Patriot, který Ukrajincům pomáhá chránit své hlavní město před balistickými a aerobalistickými raketami. Kromě toho Pentagon přestane dodávat rakety do manpadů Stinger, rakety do HIMARSů (GMLRS, zhruba 250 kusů), rakety typu vzduch-vzduch AIM-7 (pro F-16) či protitankové rakety vzduch-země AGM-114 Hellfire.

Nemůžu říct, že by mě ta zpráva nějak extrémně překvapila, spíše šlo o otázku času, nicméně závěry, které si z toho můžeme udělat, jsou opravdu masivní.

Zaprvé je nutné říct, že neexistuje šance, že by Spojené státy tyto zbraně nějak zásadně potřebovali. Nehrozí jim žádný útok, ve kterém by americká armáda potřebovala Stingery nebo rakety AIM-7 či Hellfiry. Stejně tak si lze velmi těžko představit, že by pomoc nebyla rozpočítána tak, aby byla zachována americká obranyschopnost. V rozpočtu, který byl na pomoc schválen, byly rovněž stanoveny finance na doplnění zásob zbraní a munice, která je ze skladů poskytována.

Rovněž je potřeba zmínit, že minulá ani stávající administrativa nevyužily všechny alokované finance, které na pomoc byly stanoveny a je pouze chybou americké administrativy, že nedokáže doplňovat sklady a škálovat výrobu. Ať už administrativy minulé, pokud skutečně sklady včas nedoplňovala, nebo té stávající, která kvůli tak kvůli nekompetentnosti nedokáže učinit.

Nicméně jakkoli mám rád vysvětlení, která na první dobrou mohou dávat smysl a snažím se věřit v dobré úmysly všech zúčastněných aktérů, jen těžko se můžu zbavit pocitu, že zde něco nehraje. Jednak proto, že Spojené státy mají finance na výrobu (a snad i kapacity minimálně v oblasti raket), jednak proto, že člověkem, že který měl na “nedostatek” přijít, je náměstek Colby.

Ten je přesvědčen o tom, že pomoc Ukrajině ve skutečnosti narušila americkou obranyschopnost proti Číně. Zároveň to je člověk, který si ve vší vážnosti myslel, že za NAFO stojí CIA.

Je tedy na místě se ptát, jak může Američanům proti Číně pomoct to, že dostanou zpátky dělostřelecké granáty a několik desítek raket typu PAC-3. Opravdu, ve vší vážnost by mě to zajímalo. Nebo jsou Spojené státy na tom tak špatně, že i 20, 30 nebo 40 raket představuje nějaké strategické zásoby? Nebo Stingery, které jsou pro americkou armádu nyní prakticky nevyužitelné?

Za druhé bychom si měli uvědomit, že Američané již tuto pomoc slíbili, schválili a byla na cestě. Není to něco na způsob, že jednou možná někdy něco dodáme. Byť Trump vykládal, že by “velké množství zbraní” mohla Amerika Ukrajině prodat. Jak asi, pokud pár desítek raket představuje důležitou strategickou zásobu v kontextu “America First?”

Jde o krok, který žádným zásadním způsobem nemůže změnit situaci na frontě. Zkrátka proto, že dělostřelecká munice dneska není na bitevním poli tak dominantní jako dřív (a navíc dodávky vykrývá domácí výroba i Evropané) a že ani té techniky už na bitevním poli tolik nejezdí. Jenže jde o civilisty. Jde o infrastrukturu.

Je nutné si uvědomit, že šest z osmi Patriotů, kterými Ukrajina disponuje, jsou v Kyjevu a tyto systémy představují v zásadě jedinou ochranu před balistickou a aerobalistikou. Toto je signál pro Rusy. Palte. Palte kolik chcete a kolik můžete. Sliby neplatí. Nálady se mění. Lhát spojencům do očí je v pořádku.

Tento krok je přitom v naprostém rozporu s americkými zájmy. Republikánská klika MAGA se může zaklínat heslem America First kolik chce, jenže Rusko je prostě americký geopolitický vyzývatel. A ve skutečném světě to nefunguje tak, že pokud se něco nebudete dívat, tak se to nestane. Nebo že když zavřete oči, tak vás ostatní neuvidí. Pokud se Spojené státy nechystají žít v nějaké izolovaném světě, ve kterém se o nikdo nezajímá, pak naplnění ruských zájmů na úkor amerických a evropských je v jasném rozporu s tím, co by Amerika měla chtít.

Pokud se Rusku nakonec podaří zlomit ukrajinský odpor, budou dveře na Tchaj-wan otevřené a dominanci Číny bude jen máloco bránit. A jestli si Bílý dům myslí, že si rozebere sféry vlivu, tak pro ně mám špatnou zprávu, protože v možné válce s Čínou bude Rusko stát na straně svého komunistického “partnera”. Otázkou však je, kdo bude stát po boku Spojených států, pokud je Trump ochoten pod*lat své partnery a spojence.

A naposledy se také ukazuje, že nerostná dohoda v zásadě nemá hodnotou ani papíru, na kterém byla napsána. Opakovaně jsem říkal, že samotná dohoda, ani přítomnost amerických společností na ukrajinském území neznamenají vůbec nic.

Koneckonců, Bílý dům nijak nereagoval na útok na sídlo Boeingu v Kyjevu. Nyní se navíc ukazuje, že navzdory, zdálo by se, jasnému ekonomickému zájmu USA v Ukrajině, kdy si Trumpova administrativa bude chtít pojistit potenciální investice v regionu, to vlastně tak horké není. USA je to zřejmě naprosto ukradené. Klidně budou riskovat likvidaci zbytků ukrajinské infrastruktury, která by měla s těžbou pomáhat.

Za sebe se přiznám, že jsem se snažil pochopit, co má být ten end-goal, kterého by se takovým krokem mělo dosáhnout. Ukončení války? Jen stěží, Rusové naopak budou povzbuzení a motivovaní. Ochrana amerických zájmů? Zaříznutí pomoci je v přímém v rozporu s takovou logikou. America First? Pokud to znamená osamocenou zemi, která bude muset čelit mnohem horším následkům než kdyby provedli “prevenci”, tak možná.

Nicméně hledání racionality ve zjevně iracionálním chování je prostě jen zbytečné. Za poslední půlrok jsme ve vztahu k Ukrajině mohli vidět minimum jakýchkoli kroků, za které by se dalo chválit. Rád bych řekl, že existují alespoň nějaké náznaky zlepšení. Jenže bohužel.

Večer totiž vyšlo najevo, že Trump zrušil část protiruských sankcí. V Kremlu bouchají šampaňské. Před několika týdny se zdálo, že stačí zavést přísnější sankce a budeme jen pár kroků  od velmi vážných problémů v ruské ekonomice, které by teoreticky mohly vést k jednání.

Po dnešku jen však od jednání dál než kdykoli za poslední půlrok. A to vše díky Bílému domu obsazenému nekompetentními a často vysloveně proruskými lidmi, kteří se nebudou ostýchat bodnout kudlu do zad. 

Vážení čtenáři, pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá podpora mě upřímně potěší a pomůže v dalších psaní. Díky!