Robotní patent Marie Terezie z roku 1775

Dne 13. srpna 1775, tedy před přesně 250 lety, vydala císařovna Marie Terezie robotní patent pro Čechy, který měl přinést řád a určitou úlevu do vztahů mezi vrchností a poddanými. K tomuto kroku ji přiměly nejen dlouhodobé stížnosti venkovského obyvatelstva, ale také nedávné selské povstání a hladomor (1770-1772), které v monarchii vyvolaly napětí. Patent se stal jedním z významných opatření osvícenských reforem a snahou zmírnit tvrdé pracovní povinnosti, jež na selský lid doléhaly. Na Moravě vstoupil v platnost až 7. září téhož roku.

Nové nařízení rozdělilo poddané do jedenácti tříd podle velikosti jejich usedlosti či výše pozemkové daně. Pro každou z nich stanovil patent jasný rozsah robotní povinnosti – od nejvyšší, která činila tři dny týdně, až po nejnižší, kdy bylo třeba odpracovat jen 13 dní za rok. Součástí úprav byla i pevně stanovená délka pracovního dne: v létě dvanáct hodin a v zimě osm hodin, vždy včetně přestávek. Pro mnohé rolníky znamenala tato úprava podstatné snížení povinných dnů, někdy dokonce na polovinu dosavadní zátěže.

Poddaní si mohli zvolit, zda zůstanou u starých zvyklostí, nebo přijmou nové podmínky. Většina volila možnost druhou, přestože už rok poté následoval další patent, který do systému vnesl nové povinnosti například v oblasti využívání lesů a pastvin. Robotní patent z roku 1775 však zůstal důležitým mezníkem – poprvé byla robotní práce přesně evidována a úředně omezena. Tyto záznamy sloužily až do roku 1848, kdy byla robota v českých zemích definitivně zrušena, a dodnes je patent vnímán jako významný krok k postupnému osvobozování selského stavu.

-m-