Papírový newsletter č. 15: Papír, světlo a porozumění papíru
Měsíčník o křehkosti i síle papíru, o kráse slova mluveného i psaného,
pozvánky na zajímavé akce a novinky z Ateliéru.
Jsem Anežka Emmerlingová a tvořím v rámci projektu Papír a slovo – Ateliér příběhů a řemesel prostor, ve kterém zkoumám svět papíru a slov z různých úhlů pohledu. Páteř projektu tvoří kyanotypie, stará tvůrčí technika z období rané fotografie, díky které si může splnit své výtvarné sny úplně každý.
Zdravím vás v proměnlivém podzimním počasí, někdy slunečném a barevném, jindy v odstínech šedi. Pro mě je podzim vcelku laskavý společník, a s letošní hojnou úrodou jablek na zahrádce má navíc příjemně sladkokyselou chuť.
Jaký vztah máte k podzimu vy? Co vám dělá radost a na co se těšíte?
O čem bude řeč:
Papír a světlo: Pozvání za světýlky a lucernami
Porozumět papíru?
Může být slovník poetický?
Tipy na zajímavé akce a rozhlasové pořady aneb kultura slova v praxi
Papír a světlo
Podzim je krásně barevný, začíná se brzy smrákat. A mě láká oživit si jej lampiony, lucerničkami, světýlky. Materiálů i nápadů na ně mám dost, a tak jsem se rozhodla, že je začátkem listopadu zveřejním v zatím spící facebookové skupině Papír a slovo. Máte-li chuť, přidejte se 😊Ještě trochu ladím formát, ale na poetický čas světýlek se moc těším - třeba i s vámi.
Tvořit budeme především z papíru, obyčejného i neobyčejného. Tu neobyčejnost mu můžete vdechnout právě vy nebo vaše děti. A to vcelku jednoduchým, ale působivým způsobem. Jste zvědaví?
Porozumět papíru?
O své lásce k papíru jsem již psala, a jelikož můj papírový newsletter čtete (děkuji za to!), i pro vás patrně znamená něco podstatného. Dnes jej můžete prozkoumat více do hloubky a zjistit, jestli vás o něm něco překvapí. Odpovědi si můžete poznamenat k sobě nebo mi je napsat. Příště si trochu rozvedeme odpovědi :)
1) Kde vznikl papír, jak ho známe dnes?
a) V Egyptě – z papyru
b) V Číně – z rostlinných vláken
c) V Itálii – z lněného plátna
2) Z čeho se původně vyráběl papír?
a) Z hedvábí a rýžových zbytků
b) Z kůry stromů, konopí a hadrů
c) Ze zvířecích kůží
3) Kdy se papír poprvé dostal do Evropy?
a) 10. století
b) 8. století
c) 14. století
4) Co znamená pojem filigrán v papíru?
a) Vodotisk vzniklý změnou hustoty vláken
b) Druh písma používaný ve skriptoriích
c) Papír se zlatým dekorem
5) Kolik gramů váží běžný kancelářský papír A4 (80 g/m²)?
a) 2 g
b) 5 g
c) 10 g
6) Odkud pochází označení formátů papíru A0, A1, A4 …?
a) Z německého standardu, který sjednotil velikosti podle poměru stran 1 : √2
b) Z latinského „album“, označujícího bílé listy
c) Z anglického „area“ – označení pro plochu papíru
7) Kdy se začal papír vyrábět strojově v Čechách?
a) Kolem roku 1799 v Hostinném
b) V polovině 19. století ve Štětí
c) Ve 20. století po vynálezu rotačního lisu
8) Který český spisovatel byl i vášnivým tvůrcem papírových koláží?
a) Karel Čapek
b) Bohumil Hrabal
c) Jiří Kolář
9) Jak se říká technice dekorativního mramorování papíru?
a) Ebru
b) Frotáž
c) Chine collé
10) Které z následujících pojmů NEpatří do světa středověkých rukopisů?
a) Marginálie
b) Iniciály
c) Kurent
d) Švabach
11) Jaký stroj v ruční papírně rozvlákňoval hadry či celulózu na papírovinu?
a) Holandr
b) Kalandr
c) Mixér z Ikei
12) Jaký druh papíru se používá pro výrobu bankovek?
a) Z běžné celulózy
b) S příměsí bavlny nebo lnu
c) Z rýžového vlákna
13) Kde v Česku sídlí vysokoškolské pracoviště s papírenským zaměřením?
a) Univerzita Pardubice – Fakulta chemicko-technologická
b) VUT Brno – Strojní fakulta
c) ČVUT Praha – Stavební fakulta
14) Kolikrát lze papír recyklovat, než ztratí pevnost?
a) Až 7×, ale po páté už si začnou stěžovat
b) Asi 5–7× – pak se musí doplnit nová vlákna
c) Nekonečně krát, pokud je papír šťastný
15) Kdyby se všechny vaše texty, poznámky a skici proměnily v malé origami tvory, co by se stalo?
a) Vaše myšlenky by získaly vlastní život
b) Objevili byste, že papír má smysl pro dobrodružství
c) Některé nápady by vás překvapily svou vlastní logikou
Může být slovník poetický?
V novém doma konečně bydlí už i většina mých knih. Našla jsem i pár pokladů, třeba můj Poetický slovník, který jsem za gymnaziálních let pojala celkem po svém a objevila tak zajímavé literární formy. Znáte je?
Sidžo
Sidžo je tradiční forma korejské poezie, která vystihuje cítění Korejců a kolorit jejich domoviny i života. Význam slova není příliš jasný, snad znamená báseň ročních dob či báseň soudobou. Poprvé tohoto označení použil básník Kim Čchon-thäk, který sestavil roku 1727 antologii korejské poezie Věčná slova země zelených hor. V korejštině je sidžo zaznamenáno ve třech dlouhých verších, shora dolů a zprava doleva. Díky odlišnému písmu se do češtiny převádí jako šestiverší.
Ukázka:
Kim Čchon-thäk: Věčná slova země zelených hor
Kim Čchon-thäk
Nespěchej, i když snadno se ti kráčí -
a nechtěj pořád stát, když těžko jdeš.
Ztracenou vteřinu už nenajdeš,
a proto jdi, i pomalu, to stačí.
Jen vždycky jít! Než zůstat někde vpůli,
to je pak pro mne lepší, nevyjdu-li...
Neznámý
Motýle, poleť do zelených lesů,
pojď, otakárku s křídly tygřími,
až s večerem se ticho napřímí,
usneme spolu ve vonícím vřesu.
A nebudem-li chtít spát na těch místech,
usneme třeba na rozpjatých listech.
Bektašijský vtip
Bektašíja je muslimským súfijským řádem (taríka) známým pro svůj folklór a zejména specifické vtipy a příběhy, které se vztahují k islámské společnosti, konkrétně k Malé Asii. V těchto příhodách Bektašiové vystupují jako volnomyšlenkáři a vystupují proti oficiální podobě institucionalizovaného islámu a zpochybňují tak některé hodnoty společnosti a obvyklé vnímání islámu.
Ukázka:
Bektaši přijde mezi tři děti, které si chtějí rozdělit 15 jablek a mají problém s matematikou. Požádají ho, jestli by jim nepomohl.
Bektaši se zeptá: „Chcete, abych je rozdělil Božím, nebo lidským způsobem?“
Všechny děti se bez jakéhokoliv zaváhání rozhodnou pro Boží způsob. Bektaši dá 13 jablek prvnímu, 2 druhému a na posledního nezbude nic.
Poslední dvě děti se na něho zlostně rozkřičí: „Jak je možné, že by toto měl být Boží způsob, to není fér!“
Bektaši odvětí: "Kdybyste si vybrali lidský způsob, dal bych každému 5 jablek, ale to Bohu neodpovídá. Podívejte se kolem sebe, viděli jste někdy na světě něco, co by bylo rozděleno rovnoměrně?"
Vejde Bektašijský mnich do mešity a začne hlasitě volat: "Ó Bože, nemohl bys mi dát láhev rakije?"
Vedle něj se modlí zbožný sunnita, který, když slyší tu prosbu, zvolá: „To nemáš nic jiného, co by sis mohl od Boha přát? Velmi dobře víš, že je rakije zakázána šarí´ou!“
"Ale o co bych měl tedy žádat?" odpoví Bektaši upřímně.
"Měl by začít prosit o Boží milosrdnost." povídá muž.
Mnich vstane a prohlásí: „Nemodlí se lidé obvykle pro to, co nemají? Co se mě týče, já mám Boží smilování i vedení. Ale co opravdu nemám je pěkná láhev rakije!“
Haiga
Tradiční japonská haiga (俳画) spojuje jednoduchou kresbu štětcem a báseň haiku provedenou kaligrafií. Novodobá haiga kromě haiku také obsahuje moderní obrazová vyjádření, např. fotografii nebo digitální umění. Tradiční haiga je dosud oblíbená
Stejně jako v haiku, které se často skládá ze dvou částí stavěných do protikladu, také v kompozici haiga samotná kresba představuje protipól haiku. Stejně jako v haiku téma kompozice nemusí být přímo obsaženo ani v kresbě, ani v haiku. Je na čtenáři, aby téma objevil ve vzájemném vztahu těchto dvou elementů.
Rozhlasové pořady (nejen) s příchutí literatury
Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas: Strhující příběh o neustálém spěchu a zlodějích času. K poslechu do 9. listopadu
Ivan Vyskočil: Malý Alenáš: Pohádka o správci snů plná slovních hříček a fantazie.
Ingmar Bergman: Scény z manželského života: Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu nahlédnutý především z perspektivy ženské hrdinky .
Úniky do poezie pomáhají zvládat těžkou dobu: Útěcha z poezie
Výstavy
Na vzhledu záleží: Výstava jubilejního 60. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku. Místo: Muzeum literatury, Pelléova 44/22, Praha 6. K vidění do 9. 11. 2025
Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900: Výstava věnovaná ženám umělkyním od středověku do konce 19. století. Národní galerie Praha – Valdštejnská jízdárna.
K vidění do 2. listopadu 2025.Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha: Národní muzeum, do 30. 6. 2026
To je pro dnešek vše, co se mi poskládalo pod prsty na klávesnici. Ozvu se opět za měsíc s novou várkou písmenek.
Budu moc ráda, když mi napíšete pár slov o čemkoli, co vás v newsletteru zaujalo, posdílíte, o čem byste si rádi přečetli příště, nebo jen stručně pozdravíte :)
Pokud víte o někom, komu by se newsletter mohl líbit, budu ráda, když jej přizvete na palubu.
A máte-li chuť, podívejte se na můj on-line kurz Kyanotypie, mám na něj dobré ohlasy :)
S nadějí, že kultura slova a křehkost i síla papíru ustojí i rychlost a bouře dnešního světa
Anežka Emmerlingová