Vítejte v pekle

Úvod

Plníme úkoly speciální vojenské operace. Všichni, kdo se zapojí do Putinovy války na Ukrajině jsou hrdinové. Bojujeme za velké Rusko. To je cukrová vata pro domácí publikum, ulepená lež pro ty, co sedí v bezpečí na gauči.

Protože pak je tu ten druhý příběh. Ten, co se neříká nahlas. Ten, co prosakuje v zachycených telefonátech, v anonymních svědectvích a na syrových videích ze zákopů. Příběh, kde největší hrozbou mnohdy není ukrajinský dron nad hlavou, ale vlastní velitel za zády. Příběh, kde se vojáci víc než nepřítele bojí vlastní armády. Tohle systémové peklo má svoje jméno, které mu nedali novináři, ale sami vojáci. Slovo z bahna fronty. Říkají tomu „obnulěnije“. Vynulování.

A není to jen vražda nebo nějaký „friendly fire“. Je to interní, chladnokrevný nástroj řízení. Je to termín, který dělí realitu na dvě kasty, na ten spotřební materiál, co má zdechnout v útoku, a na ty, kdo mačkají spoušť. Na ty, kterým se přezdívá „obnulitelé“. Vynulovači.

Není to série excesů pár ožralých sadistů. Tohle je záměrná, shora tiše tolerovaná doktrína. Je to hybridní nástroj, napůl mafiánská praktika , napůl disciplinární teror , a zčásti jen chladnokrevný logistický kalkul. Je to manuál, podle kterýho velení řídí armádu ve stavu totálního morálního a systémového rozkladu.

Prachy, strach a účetnictví

Možná se ptáte proč. Proč by proboha armáda systematicky vraždila vlastní lidi? Odpověď je stejně banální jako brutální. Není v tom žádná vyšší ideologie. Jsou v tom jen tři věci, prachy, strach a účetnictví.

Válka s.r.o. aneb kriminální podnik

První a hlavní motiv jsou prachy. Vždycky. Tohle není armáda v tradičním smyslu slova. Je to kriminální s.r.o. v uniformách, největší ozbrojený gang na kontinentu. Velení, speciálně na nižších a středních úrovních, je často tvořeno kriminálníky , násilníky a podvodníky, kteří dostali uniformu a s ní absolutní, nekontrolovanou moc (viz můj článek o Ivanech, kteří se budou vracet domu). A válka je pro ně životní kšeft.

Systém je jednoduchý, vydírání. Každý voják a každá jeho rodina je dojná kráva. Chceš se dostat na dovolenou? Zaplať. Nechceš jít zítra do „masového útoku“? Zaplať. Chceš lepší neprůstřelnou vestu? Zaplať.

A když přijdou peníze od státu, začíná to pravé ždímání. Investigativní novináři z Verstky v sérii mrazivých materiálů detailně popsali, jak tenhle systém funguje. Velitelé nutí vojáky, aby jim odevzdávali podstatnou část kompenzací za zranění. Nutí je, aby na ně přepisovali auta, která si z těch peněz koupili. Standardní procedura před každým sebevražedným útokem? Odevzdat bankovní karty i s PIN kódy. Prý „pro jistotu“. Pár hodin na to, co jednotku rozstřílí dělostřelectvo, jsou účty mrtvých vybílené.

A co když někdo odmítne platit? Co když si voják, jako v případě Andreje Bykova z 80. tankového pluku, odmítne nechat ukrást kompenzaci za zranění a drze si za ni koupí Toyotu Camry? Pak přichází na řadu „obnulěnije“. Bykov byl umučen a zavražděn vlastními veliteli. Vražda zde není selhání disciplíny. Je to nástroj pro vymáhání dluhů.

Disciplína bičem a kulkou

Druhý pilíř je strach. Jak donutíte tisíce špatně vycvičených, nemotivovaných chlapů, často rekrutovaných z vězení nebo násilím sebraných z ulice, aby každý den lezli do mlýnku na maso? Jak je přinutíte k útoku, o kterém vědí, že je to jednosměrná jízdenka? Musíte jim nabídnout něco horšího. Jistou smrt vzadu místo téměř jisté smrti vepředu.

Odmítneš jít do zteče? Jsi „vynulován“. Často okamžitě, zastřelením před zraky zbytku jednotky. Chytí tě, jak si stěžuješ do telefonu příbuzným? Jsi „vynulován“. Chytí tě s flaškou vodky za linií? Jsi „vynulován“ v jámě.

Tohle je disciplína bičem. Velitelé jako nechvalně proslulí "Said" a "Lis" ze 114. brigády si na tomto teroru postavili celou svou velitelskou kariéru. Vědí, že autoritu si nezískají respektem, ale pouze a jedině paralyzujícím strachem. „Obnulěnije“ je jejich hlavní nástroj řízení lidských zdrojů.

Tento teror je institucionalizovaný. Zprávy o bariérových jednotkách (zagradotrjady) nejsou žádná ukrajinská propaganda, jsou to fakta potvrzená desítkami svědectví. Za útočící vlnou jsou často rozmístěni odstřelovači nebo kulometčíci s jediným úkolem, střílet vlastní vojáky, kteří by se pokusili ustoupit. Voják je tak uvězněn mezi dvěma frontami.

Raněný voják je drahý voják

A pak je tu třetí motiv. Ten nejchladnější, nejvíc korporátní. Je to čisté účetnictví.

V moderní válce, definované drony a konstantním dohledem, je evakuace raněného logistická noční můra. Je pomalá, drahá a extrémně riskantní. A co víc, v ruském byrokratickém pekle je vážně zraněný voják („300“) finanční zátěž. Podle dekretů má nárok na kompenzaci ve výši 3 milionů rublů. Ale mrtvý voják? Ten nestojí nic. Zvlášť když není oficiálně mrtvý.

„Obnulěnije“ se tak stává úsporným opatřením. Proč riskovat evakuační tým a platit miliony, když stačí jedna kulka nebo granát shozený z vlastního dronu? Raněný je prostě „vynulován“. Jeho tělo zůstane v šedé zóně a on sám je administrativně převeden do kolonky „nezvěstný“ (MIA). Pro stát čistá úspora.

A je tu ještě jeden bonus. Raněný voják, který padne do zajetí, mluví. Řekne všechno o pozicích, o velitelích, o náladě, o zločinech. Jak sami vojáci říkají, ranění jsou zabíjeni, aby „příliš mnoho nemluvili“ (neřekli nějaké zbytečné věci). Je to účetnictví smrti, které řeší problém s logistikou, financemi i bezpečností najednou.

Manuál pro "obnulitele”

Tohle není jen chaotická brutalita. Během těch let války se z "vynulování" stal propracovaný systém, řemeslo. Má svoje postupy, svoje nástroje, od středověkých po high-tech. Je to manuál, jak efektivně zlomit, okrást a zlikvidovat vlastní materiál.

Jámy, palice a mráz

Nejdřív ta klasika, špinavá práce pěkně zblízka. Základním nástrojem jsou díry v zemi. Jámy. Jsou to improvizovaná vězení, sklepy nebo prostě jámy vykopané v hlíně, kde jsou "provinilci" drženi dny i týdny.

Tady probíhá první fáze zpracování. Tresty za alkohol, za telefonát domů, za stížnosti. A je to peklo na zemi.

Bití je zde standardní procedura. Denně, holemi, pažbami, pěstmi , proti betonové desce. Cílem není jen potrestat, ale zlomit. Nebo zabít. Zdroje jsou plné svědectví o vojácích, kteří byli prostě ubiti k smrti.

Vyskytuje se také mučení vodou. Když chtějí být "vynulovači" kreativní, napustí jámu cisternou s vodou až po mříž nahoře. Vězeň musí stát, často ve studené vodě, a bojovat o vzduch. Kdo usne, utopí se. Další oblíbenou kratochvílí jsou elektrické šoky. Využívají se polní telefony a tasery. A chybět nesmí ani hladomorna. Nucené souboje na život a na smrt. Když v jámě zbydou poslední dva nebo tři, velitel jim oznámí, že ven se dostane jen jeden. Ten, který zabije ostatní.

Drony a "živé návnady"

Nicméně jsme přece ve 21. století. Takže vedle středověkých metod tu máme i moderní, technologicky čistou popravu. Ta primitivní brutalita je pro výstrahu, ta moderní je pro efektivitu.

Nejčistším nástrojem jsou FPV drony. Operátoři dronů dostávají přímé rozkazy zaměřit vlastní vojáky. Zaměřit ty, co ustupují. Zaměřit ty, co se snaží vzdát. A hlavně zaměřit vlastní raněné. Zdroje (např. z 139. praporu) mluví o tom, že operátoři to někdy odmítají udělat. Pak přichází velitel, přiloží jim k hlavě pistoli a rozkaz zopakuje. A dron letí.

"Živá návnada" (tzv. živěc). Absolutní dno dehumanizace. Vojáci, kteří odmítnou rozkaz nebo se znelíbí, jsou prostě přivázáni ke stromu v šedé zóně. Slouží jako návnada. Buď přitáhnou palbu ukrajinského dělostřelectva, nebo je zabije ukrajinský dron. Velitelství si tak ověří palebné pozice nepřítele. Dvě mouchy jednou ranou.

A v neposlední řadě je tu okamžitá poprava. Rychlé a efektivní. Odmítneš jít do útoku? Kulka do hlavy. Není čas na jámy, fronta se hýbe. Velitel "Kurort" je nechvalně známý tím, že osobně střílel vojáky, kteří se odmítli stát "živou návnadou".

Tváře "vynulovačů"

Tohle nejsou anonymní hrůzy, duchové v systému. Ten systém stojí na konkrétních lidech. Na "obnulitelích", kteří si z vraždění vlastních lidí udělali kariérní postup, byznys model, nebo prostě jen sadistickou kratochvíli. Díky únikům a svědectvím se nám rýsuje jejich přesná typologie. To nejsou jen "nějací velitelé". Je to prohnilá směs profesionálních sadistů, kriminálníků s hodností a politicky krytých "nedotknutelných".

Kariérní sadisté a účetní smrti

První skupina jsou ti nejhorší. Nejsou to impulzivní vrazi. Jsou to "zkušení vojenští profesionálové", často s průměrným věkem těsně přes čtyřicet. Chlapi, co mají za sebou Sýrii nebo službu u policie. Tohle je pro ně jen další práce.

Generálmajor Ospanov. Tohle je naprostý vrchol systémové zvrácenosti. Ospanov si údajně vytvořil vlastní, neoficiální "tým" pro správu "problémových" vojáků. A v tom týmu měl plukovníka jako politického zástupce a dalšího plukovníka, který byl přímo zodpovědný za popravy "nenapravitelných". Tohle není exces. To je systematický a naprosto promyšlený proces.

Major Boriskin ze 6. motostřelecká divize. Tohle je zase příklad chladnokrevného účetního. Když potřeboval "vynulovat" sedm neozbrojených vojáků , které předtím protizákonně držel a mučil, nechal je nahnat do sklepa. Tam nechal odpálit nejméně pět granátů F1. Přeživší pak osobně "dokončil" sedmi výstřely z pistole s tlumičem. Čistá práce. Žádní svědci. Problém vyřešen.

"Nová elita"

Druhá skupina je Putinova "nová elita" v praxi. Jsou to grázlové, lupiči a násilníci, které systém vytáhl přímo z vězení, dal jim velitelské uniformy a s nimi absolutní moc. A oni si prostě jedou dál svůj kriminální byznys.

Příklad je 114. brigáda a její byznys se strachem. Učebnicový příklad mafiánského státu ve státě. Již výše zmínění velitelé "Said" (plukovník Igor Istratij, mimochodem Hrdina Ruska) a jeho podřízený, velitel útočné roty "Lis" (Vjačeslav Kiseljov), zde zavedli systém "zaplať, nebo zemři".

Profil "Lise" Kiseljova je všeříkající. Je to Putinova "nová elita" v praxi. Bývalý vězeň, odsouzený za znásilnění a loupež, který se z kriminálu dostal rovnou na velitelskou pozici. A svoje návyky si přinesl s sebou.

Jejich metoda byla prostá. Vojáci museli platit výpalné za to, aby nebyli posláni na sebevražedné "masové útoky". Kdo odmítl platit, nebo kdo si dovolil odmítnout rozkaz k útoku, byl "vynulován". Zdroje detailně popisují případ armádního snipera. Ten odmítl jít na zteč a odmítl zaplatit. "Lis" Kiseljov ho osobně, před zraky ostatních, ubil pěstmi k smrti.

Pak je tu 80. tankový pluk. Tady šlo o čistý byznys. Velitelé "Kemer" (Dmitrij Kemerov, také bývalý vězeň) a "Dudka" (Michail Dudukov) provozovali sofistikovaný systém okrádání vlastních lidí.

Jejich specialitou byly kompenzace za zranění. Případ Andreje Bykova je mrazivý. Bykov utrpěl zranění a obdržel od státu finanční kompenzaci. Místo aby polovinu odevzdal "Kemerovi", jak bylo nařízeno, udělal osudovou chybu. Koupil si auto. Toyotu Camry. Velitelé požadovali, aby jim auto okamžitě odevzdal. Když Bykov odmítl, byl obviněn z pití alkoholu, odveden, brutálně zmlácen a nakonec zavražděn. Nebyla to vražda v afektu. Byla to poprava pro výstrahu a pro zisk.

A není to ojedinělý příklad. Velitelé "Bělyj" ("Bílý") a "Dikyj" ("Divoch") ze 6. brigády zase zavedli systém nuceného prodeje drog. Voják Alexander Jurkov ("Odessa") byl nucen prodávat drogy, a když nevrátil peníze, prostě ho "vynulovali" , umlátili ho k smrti holemi.

"Nedotknutelní" a "specialisté"

Třetí skupina vysvětluje, proč to všechno může fungovat tak beztrestně.

Například voják s volacím znakem Kapitán, jehož brutalita a vydírání jsou notoricky známé. Proč se mu nic nestalo? Protože má údajně "vysoce postavené příbuzné na ministerstvu obrany". Jakákoli stížnost, jakékoli vyšetřování, prostě skončí v koši. A pak tu jsou “speciálně trénované osoby”.

Ti odvádí špinavou práci. Velitelé si nechtějí vždy pálit ruce sami. Takže si, jako v případě velitele ze 7. motostřelecké brigády, určí "speciálně trénovanou osobu pro vynulování". Je to podřízený, který na rozkaz provádí popravy “odmítačů”. Velitel jen ukáže prstem a "specialista" vykoná rozsudek kulkou ze samopalu. Prostě delegovaná vražda.

Jak zamést stopy pod koberec

Jak je, sakra, možný, že jim to prochází? Jak můžou v armádě 21. století mizet lidi po desítkách, stovkách a tisících a nikomu to nechybí?

Odpověď je jednoduchá. Byrokracie. Je to dokonalý zločin, maskovaný razítky a správnými formuláři.

První, nejoblíbenější nástroj se jmenuje "SOČ" (samovol’noje ostavlěnije časti). Samovolné opuštění jednotky. Je to byrokratický kouzlo. Velitel vojáka zavraždí, tělo nechá zmizet, a do papírů napíše, že utekl. Administrativně je to čistý. Rodina? Má smůlu. Místo kompenzace a statusu hrdiny dostanou cejch rodiny dezertéra. A hlavně, stát ušetří. Žádný výplaty, žádný kompenzace, žádný pohřebný. Voják prostě přestal existovat. Je vynulován i v účetnictví.

A co když tělo nejde jen tak schovat? Pak přichází na řadu inscenace. Těla se zakopávají v lesích, házejí se do řek (pro jistotu zatížená neprůstřelnou vestou, aby nevyplavala), nebo se prostě nechají na bojišti a párkrát se do nich střelí z automatu, aby to vypadalo jako smrt v boji.

Případ Alexandra Jurkova, přezdívaného "Odessa", je mistrovská práce v tomhle oboru. Jurkov byl svými veliteli donucen prodávat drogy, a když neodevzdal peníze, umlátili ho k smrti. Měli problém, tělo plné modřin a zlomenin. Takže provedli upgrade. Tělo oblékli do staré výstroje, položili na něj dva granáty a odpálili je. Aby měli jistotu, že forenzní analytici nic nenajdou, nechali ostatky několik dní hnít na slunci, aby se "skryly stopy po bití". Finální tečka? Tělo poslali domů rodině s oficiálním statusem: "umřel jako hrdina". Z umučené oběti vydírání je najednou oficiální hrdina.

Zvrácený systém

Takže co to ve výsledku je, tohle "obnulěnije"?

Když si to všechno poskládáte dohromady, tu mafiánskou logiku peněz, ten otrokářský strach, to účetnictví smrti, jámy, drony, falešné papíry, obrázek je naprosto šílený. Tohle není armáda, co má "problémy". Tohle je kriminální syndikát, který si hraje na armádu.

Je to systém, kde velitelé nejsou vojáci, ale "vynulovači". Kde kriminálníci a násilníci rekrutovaní z vězení (jako Kiseljov) velí jednotkám složeným z dalších kriminálníků. "Obnulěnije" není selhání systému. Je to ten systém.

Je to manažerský nástroj, který v tomhle chaosu funguje. Je to jazyk, kterému velitelé i vojáci rozumí, surový teror a peníze. Je to logický důsledek armády, která nemá morálku, nemá ideologii a nemá skutečný cíl.

Kreml chtěl "vynulovat" Ukrajinu. Místo toho se mu daří nulovat vlastní vojáky, vlastní morálku a poslední zbytky lidskosti. Pokud tam tedy nějaké byly.

Vážení čtenáři,

Pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, a zároveň chcete podpořit nezávislé zpravodajství, máte několik možností. Můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Každá podpora mě upřímně potěší a pomůže mi v další práci.

Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá koruna pomůže v boji proti lžím a manipulaci, které se snaží prostoupit každou sféru veřejného prostoru.

Děkuji za pozornost a za vaši podporu. Bez vás by to nemělo smysl.