Opravdu Ukrajina nemá karty?
Matematika opotřebení vs. diplomatická iluze
Pokud bychom měli soudit stav války na Ukrajině pouze podle titulků v západních médiích a nálady v diplomatických kuloárech na přelomu měsíce, obraz by byl jednoznačný a depresivní. Ve Washingtonu, kde už téměř rok úřaduje administrativa Donalda Trumpa, a v luxusních rezidencích na Floridě, kde probíhají horečná jednání vedená Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, se ustaluje nový narativ. Ten zní chladně a pragmaticky. Ukrajina prohrála. Ne vojensky ve smyslu totální kapitulace, ale strategicky. Nemá prý žádné "karty" (jak znovu prohlásil Donald Trump), kterými by mohla zvrátit vývoj, a proto je čas na tvrdý realismus.
Tento pohled, tlumočený ministrem zahraničí Marco Rubiem, tlačí Kyjev k jedinému možnému vyústění, k uznání územních ztrát výměnou za bezpečnostní garance, které však mají k článku 5 Severoatlantické smlouvy daleko. Argumentace je prostá, Rusko postupuje, fronta se sune na západ a ukrajinské zdroje vysychají.
Je to pohled založený zčásti na mapě a z velké části na tom, že imbecilovi Witkoffovi nadiktuje Putin. A právě v tom je jeho fatální chyba. Mapa totiž ukazuje, kde armády stojí, ale neříká nic o tom, v jakém jsou stavu. Pokud se totiž podíváme pod povrch, do účetních knih ruských regionů a do statistik "detoxikace" ruské živé síly, zjistíme, že realita na bojišti se poněkud liší od představ v zasedačkách ve Washingtonu a Moskvě. Ukrajina nejenže karty má, ale možná právě drží v ruce trumf, který může celou rovnici války převrátit.
Stěna dronů
Už jsem o tom nejednou psal, ale myslím, že není od věci to zopakovat. Americký pesimismus je předčasný, protože naprosto ignoruje to, co se děje v oné "šedé zóně" fronty, kam oko Witkoffa a celé administrativy zřejmě nekouká. Zatímco sledujeme posuny o stovky metrů u Pokrovska, ukrajinská armáda pod vedením plukovníka Roberta "Maďara" Brovdiho, velitele Sil bezpilotních systémů (SBS), vybudovala něco, co nemá v historii válčení obdoby. Koncept "Zdi dronů".
Nejde o nahodilé útoky jednotlivých operátorů, jak tomu bylo na začátku války. Jde o komplexní, hluboce integrovaný systém, který vytváří smrtící zónu o hloubce 10 až 15 kilometrů před vlastními liniemi. Tento prostor je nasycen několika vrstvami autonomních a dálkově řízených strojů. První vrstvu tvoří průzkumné drony, které v reálném čase mapují jakýkoliv pohyb. Druhou vrstvu tvoří úderné FPV drony a těžké bombardéry, které fungují jako levné a přesné dělostřelectvo. Třetí vrstvou jsou specializované interceptory určené k lovu ruských průzkumných křídel a Shahedů.
Efektivita tohoto systému je vysoká, jak ukazují čísla samotných sil. Podle nich a podle reportů, které Madyar prezentoval i velitelům NATO, dokáží tyto jednotky, ačkoliv tvoří pouhá 2 % personálu ukrajinské armády, generovat přibližně třetinu všech ruských ztrát. Ještě zásadnější je ekonomická stránka věci. Průměrná cena za vyřazení, či jak Madyar s oblibou říká "detoxikaci", jednoho ruského vojáka se v létě 2025 pohybovala okolo 911 dolarů. To je cena jednoho lepšího smartphonu. Proti tomu stojí ruská mašinérie, která musí vynakládat desítky tisíc dolarů jen na to, aby jednoho muže na frontu vůbec dostala. A právě zde, v této ekonomické asymetrii, krvácí ruský kolos způsobem, který žádná mapa neukáže.
Finanční limity "nekonečného" náboru
Ruská strategie v roce 2024 a po většinu roku 2025 stála na jednoduchém principu, o kterém jsem rovněž nejednou psal. Vyměňovat peníze za krev. Kreml oficiálně tvrdí, a mnoho západních analytiků tato čísla přebírá, že se mu daří na smlouvu verbovat přibližně 30 000 nových vojáků měsíčně. To je číslo, které Rusku umožňovalo pokrývat ztráty a udržovat tlak na frontě.
Pokud tato oficiální čísla přijmeme jako fakt, situace se zdá být pro Rusko udržitelná. Nicméně i při pohledu na tento "ideální scénář" se začínají objevovat trhliny. Čísla regionálních rozpočtů na konci roku 2025 ukazují obraz značného finančního napětí. Více než polovina z 89 ruských regionů hospodaří s deficitem a rezervní fondy jsou v mnoha oblastech vyčerpány.
Ačkoliv Moskva stále deklaruje plnění náborových cílů, realita v regionech naznačuje, že cena za udržení tohoto tempa roste do neúnosných výšin. Jakutsko muselo v listopadu pozastavit výplaty bonusů, bohatší regiony jako Tatarstán a Samara své nabídky drasticky omezily. I kdybychom tedy věřili, že se Rusku stále daří lákat 30 000 mužů měsíčně, je zřejmé, že tento systém naráží na své ekonomické limity.
Pyrrhova vítězství na mapě
Když se podíváme na mapu postupu ruských vojsk, vidíme červené skvrny pomalu se rozlévající na západ od dříve okupovaných oblastí. Ano, Rusko postupuje. Ale za jakou cenu a s jakou efektivitou? Data ze skupiny DeepStateUA nabízejí fascinující vhled do "ceny za kilometr".
Listopad 2025 přinesl absolutní rekord v počtu ruských útoků za celý letošní rok. Celkem provedli okupanti 5990 útoků, což je enormní vzepětí ve snaze urvat co nejvíce území. Výsledek? Zisk 505 kilometrů čtverečních. Pro srovnání, v říjnu 2024, tedy o rok dříve, Rusko získalo 503 kilometrů čtverečních, ale potřebovalo k tomu výrazně méně útoků (o přibližně 25 % méně). Vidíme zde klasický zákon klesajících výnosů aplikovaný na válku. Ruská armáda musí vynakládat mnohem více úsilí, munice a především životů, aby dosáhla stejných zisků jako v minulosti.
Je také důležité zmínit, co se nestalo. Navzdory tomuto "rekordnímu tlaku" nedošlo k žádnému operačnímu průlomu. Fronta se nezhroutila. Ukrajinská obrana je sice zatlačována, ale kromě Huljajpolského úseku se daří držet relativní stabilita (v Kupjansku dokonce zvrátit situaci natolik, že město možná bude vyčištěné). Tento postup byl navíc v posledních týdnech usnadněn faktorem, který se často přehlíží, počasím. Mlha a déšť v říjnu a listopadu dočasně omezily efektivitu ukrajinských dronů, což Rusům umožnilo získávat taktické úspěchy.
Bod zlomu
S příchodem prosince a změnou počasí se však situace na frontě opět mění. První data za čtyři prosincové dny od jednotek SBS naznačují, že efektivita ukrajinských dronů v zimních podmínkách neklesá, ale naopak roste. Denní průměr vyřazených ruských vojáků jen touto skupinou stoupl z listopadových 282 na 360. Jde o nárůst efektivity o téměř 30 %.
Pokud se tento trend potvrdí a rozšíří na celou frontu, ruské měsíční ztráty, které v listopadu činily 31 190 mužů, by mohly v prosinci atakovat hranici 35 000 i více vojáků. A zde se dostáváme k jádru problému. I kdybychom věřili optimistickým ruským číslům o náboru 30 000 mužů měsíčně, při ztrátách blížících se 35 nebo 40 tisícům se ruská armáda dostává do "červených čísel".
Dostáváme se tak do bodu, kdy Rusko může začít ztrácet rychleji, než dokáže stavy doplňovat, a to i při zachování současného tempa náboru. Tento deficit nelze dlouhodobě udržet bez drastických opatření, jako je další mobilizace, která je však politicky extrémně riskantní.
Závěr
Takže, opravdu Ukrajina nemá karty? Pokud je jedinou kartou území, pak možná tahá za kratší konec provazu. Ale válka je komplexní systém. Je to souboj ekonomik, vůle a matematiky. A v této rovině drží Kyjev v rukou nejeden argumenty (viz údery na logistiku, které v kombinaci se sankcemi ještě rychleji vyčerpávají již tak napnutý rozpočet).
Ukrajina má způsob, jak vést válku ekonomicky efektivněji. Ničí nepřítele levněji, než ho nepřítel dokáže nahrazovat. To, co sledujeme, není triumfální pochod ruské armády, ale spíše nákladné a vyčerpávající dobývání metrů, které může Rusko stát jeho poslední strategické rezervy.
Pokud Západ nyní donutí Ukrajinu ke kapitulaci pod záminkou "realismu", může se stát, že zahodí šanci na spravedlivější mír v momentě, kdy se začnou promítat akumulované ekonomické a jiné problémy. Stačí totiž vydržet. Stačí udržet tempo opotřebení ještě několik měsíců. Protože armáda, která krvácí rychleji, než se regeneruje, a jejíž ekonomické zázemí skřípe, není armádou vítěznou, bez ohledu na to, kde zrovna stojí na mapě.
Vážení čtenáři,
Pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, a zároveň chcete podpořit nezávislé zpravodajství, máte několik možností. Můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Každá podpora mě upřímně potěší a pomůže mi v další práci.
Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá koruna pomůže v boji proti lžím a manipulaci, které se snaží prostoupit každou sféru veřejného prostoru.
Děkuji za pozornost a za vaši podporu. Bez vás by to nemělo smysl.