JánočkaVánočka

Pro kluky II

Už jsi ucítil studený poryv větru?

už tvé hýždě ucítili vánek švihu?

Vychovatelka si tě o stůl opírá,

ty desku dřevěnou pevně svíráš,

slyšíš klapot kroků,

už stoupá si k tobě z boku,

už rákoska v dlani,

už trestá tě Paní,

už první rýhy v kůži,

už své hýždě tužíš,

bys nepustil se desky stolu,

chceš dostát svého úkolu,

zasloužíš si šlehy řádné,

prší švihy ladné,

zahříváš se, počítáš,

každou ránu vítáš.

Vychovatelka si tě o stůl opírá,

v hlavě si prohřešky přebíráš?

V dušičce kousky odvahy sbíráš?

abys požádal o přitvrzení,

uslyší to jen Ona a stěny,

je to sladké, nepatrné mámení,

to spankingové bolestné mazlení.

Pro zobrazení komentářů se přihlaste nebo registrujte