Strukturální transformace ukrajinské obrany

Změna paradigmatu

Jmenování Mychajla Fedorova ministrem obrany Ukrajiny představuje zásadní posun v doktríně řízení válečného konfliktu. Tento krok, schválený 277 hlasy v parlamentu, nelze interpretovat pouze jako personální výměnu v rámci vládního kabinetu, nýbrž jako reakci na objektivní realitu na bojišti a vyčerpání dosavadních modelů vedení války.

Odchod Denyse Šmyhala, který byl po šest měsíců spojován s pokusem o zavedení pevných administrativních struktur, a nástup Fedorova, architekta ukrajinské digitalizace, signalizuje přechod k modelu, který priorizuje rychlost rozhodování a technologickou inovaci před procesní setrvačností.

Kontext této změny je definován kritickými faktory, které Fedorov ve svém projevu v Radě otevřeně přiznal. Ukrajina čelí protivníkovi, který disponuje převahou v lidských i materiálních zdrojích, což v dlouhodobém opotřebovávacím konfliktu vede k nevyhnutelné asymetrii.

Vstupní audit ministerstva odhalil rozpočtový deficit ve výši 300 miliard hřiven, tedy částku, která v čase extrémního tlaku na energetiku a infrastrukturu fakticky znemožňuje pokračování v konvenčním způsobu nákupu výzbroje. Situaci dále komplikuje personální krize, databáze vojenských komisariátů eviduje dva miliony osob v pátrání a počet případů svévolného opuštění jednotky (tzv. SZČ) dosahuje 200 tisíc.

Prezident Zelenský tuto transformaci zdůvodnil nutností adaptace na „technologickou válku“. Fedorovův mandát tak není primárně vojenský, ale manažerský. Jeho úkolem je implementovat principy, které se osvědčily v sektoru digitálních služeb, do rigidního prostředí obrany. Cílem je vytvořit systém, kde data nejsou statickým výkazem, ale dynamickým nástrojem pro řízení operací v reálném čase. Tento CEO přístup má za cíl přeměnit armádu v agilní organizaci schopnou konkurovat ruské mase nikoliv počtem bodáků, ale efektivitou algoritmů.

Vyčerpání jako klíčový ukazatel výkonnosti

Fedorovova strategie vychází z kvantifikovatelného cíle, který má sloužit jako hlavní ukazatel výkonnosti (KPI) pro celé ministerstvo i ozbrojené síly. Tímto cílem je zvýšení měsíčních ztrát ruské armády ze současných cca 30 až 35 tisíc na 50 tisíc. Tato metrika není zvolena náhodně, vychází z analýzy náborových a mobilizačních kapacit Ruské federace. Fedorov předpokládá, že překročení této hranice povede k destabilizaci schopnosti protivníka doplňovat stavy a udržovat ofenzivní potenciál na klíčových směrech, jako je Pokrovsk či Huljajpole.

Dosažení tohoto cíle bez adekvátního navýšení vlastních ztrát je možné pouze prostřednictvím masivního nasazení asymetrických prostředků. V tomto směru hraje klíčovou roli partnerství se společností Palantir (byť k tomu může existovat obrovské množství výhrad) a vytvoření platformy Dataroom. Tento systém, založený na analýze velkých dat a umělé inteligenci, má sloužit k predikci ruských operací a optimalizaci nasazení obranných prostředků. V praxi to znamená, že systém bude schopen v reálném čase identifikovat anomálie v pohybu ruské logistiky a automaticky prioritizovat cíle pro ukrajinské úderné prostředky.

Technologickým pilířem této strategie je masivní nasazení autonomních záchytných dronů, interceptorů. Fedorov potvrdil, že Ukrajina dosáhla produkce 1 500 těchto prostředků denně. Systémy jako „Salyut“, „Sting“ či vysokorychlostní „AIR Speed“ mají za úkol neutralizovat ruské průzkumné drony (Zala, Supercam) a útočné Shahedy s náklady, které jsou řádově nižší než při použití konvenční protivzdušné obrany.

Fedorov tak aplikuje čistě ekonomickou logiku, cílem je vyčerpat protivníka finančně tím, že cena za neutralizaci hrozby bude pro Ukrajinu zlomkem ceny, kterou Rusko investuje do útoku. K tomu se přidávají i pokročilé britské dodávky systémů „Raven“ (adaptované AIM-132 ASRAAM pro pozemní start) a „Gravehawk“ využívající rakety R-73, které mají vytvořit nepropustnou vrstvu obrany proti ruskému letectvu.

Eliminace informační asymetrie

Jedním z nejzávažnějších strukturálních problémů, které Fedorov identifikoval, je rozdílnost mezi realitou na bojišti a hlášeními, která dostává vyšší velení. Tento jev, v ukrajinském prostředí hanlivě označovaný jako „papírová armáda“, je důsledkem zastaralého systému výkazů, který umožňuje zkreslování dat za účelem maskování nezdarů. Fedorovova odpověď spočívá v implementaci systému „Mission Control“, který je plně integrován do ekosystému situačního povědomí Delta.

Tento systém radikálně transformuje způsob sběru dat. Namísto papírových deníků a retrospektivních hlášení jsou posádky dronů povinny nahrávat data o misích, včetně typu stroje, trasy, cíle a videozáznamu výsledku, přímo do cloudu. Tím dochází k odstranění lidského faktoru jako filtru informací.

Velitelé na strategické úrovni získávají přístup k objektivním datům v reálném čase. Pokud jednotka nahlásí odražení útoku, systém Mission Control vyžaduje vizuální potvrzení. Lež se v tomto digitálním prostředí stává technicky nerealizovatelnou.

Tato digitalizace má přímý dopad na personální politiku. Fedorov zavádí princip „škálování silných“, což je v podstatě daty řízená meritokracie. Pokud data v systému Delta prokážou, že určitý velitel čety dosahuje výjimečných výsledků s minimálními ztrátami, je mu automaticky svěřeno velení nad širším úsekem fronty, často s přeskakováním hodnostních stupňů. Tento model je sice v rozporu s tradičními vojenskými řády, ale podle Fedorova je to jediný způsob, jak v asymetrické válce identifikovat a využít skutečný talent.

Vojenský marketplace

Klíčovým nástrojem pro decentralizaci a urychlení logistiky je platforma Brave1 a na ni navázaný „Brave1 Market“. Fedorov transformoval vojenské zásobování do podoby elektronického tržiště, které sami vojáci nazývají Amazonem pro válku. Jednotky na frontě již nečekají měsíce na centrální dodávky, ale nakupují vybavení přímo od certifikovaných výrobců prostřednictvím digitálního rozhraní.

Zásadním inovačním prvkem je systém „Army of Drones Bonus“ (e-Baly). Jedná se o vládní program, který odměňuje jednotky digitálními body za prokazatelné zničení nepřátelské techniky či personálu. Hodnoty jsou nastaveny pragmaticky, za zničení tanku získá jednotka 40 bodů, za likvidaci vojáka 6 bodů. Tyto body lze následně směnit za nové drony nebo systémy radioelektronického boje přímo na Brave1 Marketu. Tento mechanismus vytváří přímou vazbu mezi efektivitou na bojišti a materiálním zajištěním jednotky.

Tento model zároveň slouží jako motor pro domácí obranný průmysl. Prostřednictvím speciálního právního a daňového režimu „Defense City“ stát garantuje výrobcům stabilitu a rychlé platby. Výsledek je patrný v číslech, počet společností vyrábějících drony na Ukrajině vzrostl ze sedmi v roce 2022 na více než 500 na začátku roku 2026. Celkový objem výroby ukrajinského obranného průmyslu dosáhl 35 miliard dolarů, přičemž 76 % všech nákupů ministerstva obrany je nyní směřováno k domácím dodavatelům. Fedorov tak efektivně propojuje potřeby fronty s rozvojem high-tech ekonomiky, čímž vytváří udržitelný model dlouhodobé obrany.

Personální revoluce

Fedorovova strategie se neomezuje pouze na technologie a procesy, zásadním způsobem zasahuje i do personální politiky a struktury velení. Jeho přístup lze charakterizovat jako institucionální absorpci nejefektivnějších prvků z dobrovolnického a civilního sektoru. Tento trend symbolizují dvě klíčová jmenování, která by v tradiční vojenské hierarchii byla nemyslitelná.

Prvním je jmenování Serhije Sternenka, vlivného aktivisty a organizátora masivních sbírek na drony, do role poradce pro škálování bezpilotních systémů. Sternenko, jehož komunita dokázala v kritických momentech saturovat frontu drony rychleji než státní aparát, nyní získává mandát implementovat své logistické a organizační know-how na celoarmádní úrovni. Jeho úkolem je replikovat efektivitu dobrovolnických řetězců v měřítku ministerstva obrany.

Druhým, ještě výraznějším příkladem, je vzestup Pavla Jelizarova a jeho jednotky Lazar’s Group. Tato formace, spadající pod Národní gardu Ukrajiny, se stala živým důkazem platnosti Fedorovovy doktríny. Jelizarov, původním povoláním mediální producent, přistoupil k vedení jednotky manažerským způsobem. Díky důslednému využívání datové analytiky a inovativních taktik se Lazar’s Group stala jednou z nejefektivnějších dronových jednotek v celé armádě, což potvrdily statistiky v systému Delta i žebříčky e-Balů.

Na základě těchto výsledků byl Jelizarov jmenován do vysoké funkce ve velení vzdušných sil s odpovědností za organizaci protidronové obrany (Anti-Drone Defense). Toto rozhodnutí je přímým popřením sovětské kádrové logiky, která upřednostňuje délku služby a formální vojenské vzdělání.

Fedorov tímto krokem vysílá jasný signál, v asymetrické válce je jediným kritériem pro povýšení prokázaná schopnost ničit nepřítele a chránit vlastní síly, bez ohledu na to, zda kandidát přišel z generálního štábu nebo ze showbyznysu.

Strategická autonomie

Zatímco dronová válka řeší taktické a operační výzvy, Fedorov si uvědomuje nutnost strategického odstrašení. V tomto kontextu je klíčová spolupráce s Velkou Británií na vývoji balistické rakety „Nightfall“. Tento projekt, realizovaný v rámci režimu „Defense City“, cílí na vytvoření nosiče s doletem téměř 500 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti 200 kilogramů. Schopnost zasahovat logistické uzly a velitelská stanoviště hluboko v týlu nepřítele je nezbytným doplňkem k „mravenčí“ práci dronů na nule.

Neméně ambiciózní je plán na reformu mobilizace. Tváří v tvář velkém nedostatku personálu (200 000 případů SZČ) Fedorov odmítá represivní model „lovu lidí na ulicích“. Místo toho prosazuje koncept „digitální mobilizace“, který má prostřednictvím automatizovaných auditů registrů a aplikace Armija+ zprůhlednit proces náboru a odstranit korupční faktory.

Cílem je transformovat službu v armádě z „byrokratického pekla“ na přehledný a predikovatelný kariérní systém, kde má voják možnost ovlivnit své zařazení na základě svých civilních kompetencí. Pilotní projekty v rámci Státní speciální dopravní služby (DSST), kde se zavádějí specializované IT pozice, naznačují směr, kterým se chce ministerstvo ubírat.

Součástí této digitální infrastruktury je i zajištění robustní konektivity. Spuštění pilotních 5G sítí ve Lvově a Borodjance není jen civilním projektem, ale strategickou investicí do odolnosti vojenských komunikačních kanálů. Integrace technologie „Direct to Cell“ od Starlinku má zajistit, že ukrajinský systém velení a řízení zůstane funkční i v případě masivních útoků na energetickou síť.

Mezi vize a realitu opotřebovávací války

Začínající transformace ukrajinského ministerstva obrany pod vedením Mychajla Fedorova představuje jeden z nejambicióznějších experimentů v moderní vojenské historii. Jde o pokus nahradit kvantitu kvalitou v měřítku, které dosud nebylo vyzkoušeno. Tváří v tvář vyčerpání konvenčních zdrojů a nejisté mezinárodní podpoře sází Kyjev vše na to, že technologická akcelerace, datová analytika a tržní principy dokáží vykompenzovat ruskou materiální převahu.

Tato strategie však není bez rizik. Závislost na sofistikovaných digitálních systémech vytváří nová zranitelná místa, zejména v kontextu ruských schopností v oblasti kybernetického a radioelektronického boje. Úspěch reforem bude rovněž záviset na schopnosti překonat setrvačnost obrovského byrokratického aparátu a na ochotě středního velitelského sboru přijmout nová pravidla hry.

Pokud však Fedorovův model uspěje, jeho dopad přesáhne hranice ukrajinsko-ruského konfliktu. Definoval by nový standard pro vedení války v 21. století, války, kde je generál spíše ředitelem IT korporace, kde logistiku řídí algoritmy a kde se o výsledku nerozhoduje jen hrubou silou, ale rychlostí inovace. Pro Ukrajinu roku 2026 však tato vize není akademickým cvičením, ale jedinou zbývající cestou k přežití.

Vážení čtenáři,

Pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, a zároveň chcete podpořit nezávislé zpravodajství, máte několik možností. Můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Každá podpora mě upřímně potěší a pomůže mi v další práci.

Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá koruna pomůže v boji proti lžím a manipulaci, které se snaží prostoupit každou sféru veřejného prostoru.

Děkuji za pozornost a za vaši podporu. Bez vás by to nemělo smysl.