Písemná práce: Jak psát přímou řeč (vypravování)
Přímá řeč je něco, co se píše do uvozovek. Ale není to jen tak jednoduché. Existují pravidla pro to, jak správně zapsat uvozovky, dvojtečky, mezery a další části.
Taky je důležité si uvědomit, že existuje taky nepřímá řeč a polopřímá řeč.
⚠️ Typická chyba
Student správně napíše přímou řeč, ale špatně ji graficky nebo interpunkčně zapíše.
Proč je to důležité u maturity
chyba v přímé řeči = pravopisná chyba
u vypravování musíte mít přímou řeč
opakovaná chyba = zbytečná ztráta bodů
_____________________________________________________________
✅Přímá řeč
Přímá řeč a za ní uvozovací věta
Na začátku přímé řeči musíme vždy napsat velké počáteční písmeno. Po ukončení přímé řeči se čárka nepíše.
„Dobrý den!“ pozdravil Jeník vesele a vstoupil do obchodu.
„Jen počkej, zajíci!“ volal zuřivě vlk.
„Jak se máš?“ zeptal se mě hned po příchodu Karel.
Uvozovací věta a za ní přímá řeč
Jak už jsme si řekli v předešlém případě, přímá řeč začíná vždy velkým písmenem.
Uvozovací věta je od ní oddělena nejen uvozovkami, ale také dvojtečkou.
(dvojtečka, mezera, uvozovky dole, velké písmeno, tečka, uvozovky nahoře).
Babička pravila: „Chlapče, podej mi šití.“
Udiveně se zeptala: „To už je tolik hodin?“
Zuzka nadšeně křičela: „Hurá, už jsou prázdniny!“
Přímá řeč rozdělená uvozovací větou
Pokud je přímá řeč rozdělena na dvě části, druhá část už velkým písmenem nezačíná. Navíc platí pro první část přímé řeči to, že nemůže končit tečkou. Vložená uvozovací věta začíná malým písmenem.
„Chlapče,“ ozvala se babička z pokoje, „podej mi šití.“
„Hurá,“ křičela nadšeně Zuzka, „začaly prázdniny!“
„Zajíci,“ volal vlk naštvaně, „jen počkej, až tě chytím!“
✅Nepřímá řeč
Nejsou tam žádné uvozovky, ale používá se ve spojení s větou vedlejší a typickou spojkou „že“.
Petr řekl, že tam půjde.
Anička se ozvala, že chce taky jít.
Michal odpověděl, že to neví.
✅Polopřímá řeč
Vnitřní monolog postavy, nepoužíváme uvozovky a vypadá to, jako by si někdo mluvil sám pro sebe, ale nečekal na to odpověď.
Já tam půjdu, pomyslel si Petr.
Možná to je takto správně, myslela si Anna.
Udělám to zítra nebo pozítří, přemýšlela Andrea.