Ateliér příběhů a řemesel

1. 2. 2026 1:17

Papírový newsletter č. 18: Perspektiva letce: jak postavit katedrálu?

Měsíčník o křehkosti i síle papíru, o krse slova mluveného i psaného,

pozvánky na zajímavé akce a novinky z Ateliéru.

Jsem Anežka Emmerlingová a tvořím v rámci projektu Papír a slovo –  Ateliér příběhů a řemesel prostor, ve kterém zkoumám svět papíru a slov z různých úhlů pohledu. Páteř projektu tvoří kyanotypie, stará tvůrčí technika z období rané fotografie, díky které si může splnit své výtvarné sny úplně každý.  

Zdravím vás v novém roce, v čase teplého čaje a vlněných svetrů, a posílám krapet inspirace pro dlouhé večery. 

O čem bude řeč:

  • Ateliér: Postavit katedrálu?

  • Papír: Forma pro obsah

  • Slovo: Poetika letce

  • Tipy na zajímavé akce a rozhlasové pořady aneb kultura slova v praxi

Postavit katedrálu?

Za horkého španělského léta se mladík jménem Justo Gallego Martínez vydal s krumpáčem pryč z vesnice. Když se ho sousedé ptali, kam jde, odpověděl prostě, že jde stavět kostel.


Jestli mě něco v poslední době opravdu nadchlo, je to slovenský dokument Katedrála, který přibližuje život a smýšlení člověka, který si za svůj životní cíl nevytyčil nic menšího než postavit katedrálu. Bez vzdělání, bez strojů, s omezeným rozpočtem, z materiálu, který byl po ruce.  


Životní dílo, na které se zdráhal zadívat, do takové míry si byl vědom jeho přesahu. Inspirativní, bláznivé, dechberoucí, a zároveň obyčejně lidské. Život se staví v lecčems podobně jako Justo stavěl katedrálu. Žít se učíme tím, že žijeme, improvizujeme, balancujeme na hraně, tvoříme s tím, co je aktuálně k dispozici, praktické dovednosti získáváme za běhu. Místo hromady cihel někdy dostaneme bednu tenisáků, což ale může být zároveň tím, co ozdobí náš život jedinečnými schopnostmi.  


Štěpán Rak má své motto “Kdyby není”. To Justovo by možná znělo “Nemožné není”. Existují jen různé další cesty, jak dosáhnout zamýšleného, a ty je potřeba hledat a najít. Tuhle odvahu a vytrvalost si beru jako inspiraci pro život i pro svůj papírový projekt.

Máte-li chuť, nechte se také inspirovat. 

(Film je k vidění např. na kviff.tv nebo na lepsi.tv)

Katedrála (2022) Justo Gallego Martínez

Forma pro obsah

Někdy teprve forma dává obsahu kontext. Rám obrazu, kniha větám, píseň tónům. Technikou, která umí tento kontext jednoduše dodat, může být třeba tradiční japonská vazba. Je snadná, praktická, estetická i variabilní. Sváže dětské obrázky, recepty, texty, ale i větší formáty (ty se šijí do tzv. kapes). Umí být jednoduchá i velmi zdobná. V základu vám stačí jehla, nit a šídlo.  


Tato technika stála na počátku mého ateliéru, právě pro ni vzniklo mé logo, které ukrývá původní Ateliér japonské vazby. Když jsem objevila kyanotypii, otevřel se mnohem širší horizont, ale původní myšlenku mám stále v záloze. Japonská vazba se totiž příliš nehodí na vázání prázdných stránek, naopak ráda pojme listy již popsané. Hromadě útržků dá formu, poskytne tematický rámec, něco ohraničí, zakončí.  


Pro jaký obsah byste tuto formu použili vy?   

Japonská knižní vazba

Poetika letce

Po delší době jsem se opět začetla do Exupéryho leteckých zápisků. Jeho texty mě fascinují – vystavěné příběhy nebývají příliš silné, zato jednotlivé věty jsou tvořeny jednoduchými, ale mistrně užitými slovy, která dávají obyčejné situaci nebetyčný rozměr.

Exupéryho knihy lze otevřít na jakékoli stránce, vždy vám dají poetický obraz nejednoduché skutečnosti. Moc vám jeho knihy doporučuji k (opětovnému) přečtení, zvlášť se hodí k tichu bílého světa kolem nebo k dobrému čaji.  
 
Nebe průzračné jako voda omývalo hvězdy a zvolna je odhalovalo. Pak přišla noc. V měsíční záři se odvíjela Sahara duna za dunou. Na čelech nám ležel svit podobající se světlu lampy, jež věci neozařuje, ale skládá, a každý předmět vyplňuje měkkou podstatou. Pod zdušenými kroky přepych vysokého písku. A my jsme kráčeli s hlavou nepokrytou, osvobozeni od tíhy slunce. Noc: to obydlí... 
                                                    (Antoine de Saint-Exupéry, Noční let, Odeon 1976) 


Pod starými těžkými větvemi bylo svěže, protože samy nesly všecku váhu slunce. Nikdy ani paprsek neožlutil měkkou travičku hráze a nedotkl se její vzácné látky. Kamínek, který jsme hodili, počal svou dráhu hvězdy, protože pro nás ta voda byla bezedná.   
                                                       (Antoine de Saint-Exupéry, Noční let, Odeon 1976) 


Nevím, co se to se mnou děje. Onen tlak mě poutá k zemi, a přitom je nade mnou tolik magnetických hvězd. Jiný tlak mě přivádí k sobě samému. Cítím, jak mě má vlastní tíže přitahuje k tolika věcem! Mé sny jsou skutečnější než tyto domy, než měsíc, než všechno kolem. Ach, kouzlo domova nespočívá v tom, že vám poskytuje přístřeší a teplo nebo že vám patří jeho zdi. Ale že v nás pomalu hromadí ty zásoby něhy. Že tvoří v hloubi srdce ten tajemný masív, z něhož jako voda ze studánky pramení sny... 
                                                    (Antoine de Saint-Exupéry, Země lidí, Odeon 1976) 

Rozhlasové pořady (nejen) s příchutí literatury

Akce:

dále:

To je pro dnešek vše, co se mi poskládalo pod prsty na klávesnici. Ozvu se opět za měsíc s novou várkou písmenek. 

Budu moc ráda, když mi napíšete pár slov o čemkoli, co vás v newsletteru zaujalo, posdílíte, o čem byste si rádi přečetli příště, nebo jen stručně pozdravíte :)

Pokud víte o někom, komu by se newsletter mohl líbit, budu ráda, když jej přizvete na palubu. 

A máte-li chuť, podívejte se na můj on-line kurz Kyanotypie, mám na něj dobré ohlasy :)

 

S nadějí, že kultura slova a křehkost i síla papíru ustojí i rychlost a bouře dnešního světa

Anežka Emmerlingová

www.papiraslovo.cz

0 komentářů
Pro zobrazení komentářů se přihlaste nebo registrujte