Jak se změní Smíchovské nádraží. Z nepřehledné stanice má vzniknout moderní dopravní uzel

Náhledový obrazek: visual budoucí podoby železniční stanice Praha-Smíchov, Zdroj IPR

Smíchovské nádraží prochází největší přestavbou ve své historii. Z původní železniční stanice, která vznikala postupně už od 19. století, se má do konce desetiletí stát velký dopravní uzel, kde se setkají vlaky, metro, tramvaje a autobusový terminál.

Promění se nejen samotná infrastruktura, ale i způsob, jakým se budou cestující po stanici orientovat.

Proč je dnešní Smíchov pro orientaci složitý

Stanice dnes vznikala postupně a její uspořádání není příliš přehledné. Přestup mezi metrem, vlaky a autobusy vede několika různými cestami, které se navzájem kříží.

Vestibul metra například tvoří otevřená terasa pod úrovní ulice. Z ní vedou eskalátory do budovy nádraží a zároveň vstupy do podchodu pod kolejemi.

K nástupištím vedou dva podchody. Severní podchod navazuje na budovu nádraží, zatímco jižní podchod slouží spíše jako východ směrem k autobusovému terminálu a tramvajím.

Problém je, že cestující často neví, kterým podchodem se na nástupiště dostal. Pro nevidomého tak může být návrat složitý.

Z východového podchodu vede dlouhé schodiště, které je přibližně v polovině rozdělené. Jedna jeho část míří na uliční úroveň a do průchodzí chodby nádraží, druhá pokračuje do prostoru vstupu do vestibulu metra.

Jedno ze schodišť je označeno žlutým pruhem jako poslední schod, schodiště ale ve skutečnosti pokračuje. Slabozraký člověk tak může snadno získat dojem, že schody končí, což představuje riziko úrazu.

Nepřehledné přestupy na autobusy a tramvaje

Další komplikací je autobusová doprava. Některé regionální autobusy odjíždějí před budovou nádraží, jiné z terminálu městské dopravy naproti budově.

K tomuto terminálu vede právě východový podchod. Mnoho lidí ale podchod nepoužívá a přechází přes příjezdovou komunikaci autobusů. V minulosti zde došlo k řadě dopravních nehod.

Ani přístup na tramvaj není úplně logický. Na ostrůvek tramvají směrem na Anděl nevede výstup z hlavní části podchodu. Cestující musí využít výstup ze zadní části jižního podchodu.

Historicky složité kolejiště

Nepřehlednost stanice souvisí i s historickým vývojem. Nádraží mělo dlouho boční nástupiště a také kusé koleje, například u prvního nástupiště nebo u kolejí ve střední části stanice.

Zcela samostatnou kapitolou bylo někdejší nástupiště Praha Smíchov severní nástupiště. To leželo jinde než hlavní stanice a cestující k němu museli dojít po Nádražní ulici a přes lávku nad kolejištěm. Odtud odjížděly vlaky na trati zvané Pražský semmering.

Nové nádraží bude víceúrovňové

Po rekonstrukci se princip stanice výrazně změní. Smíchov se promění ve víceúrovňový dopravní uzel.

Základními prvky budou

nový podchod pod kolejemi
lávka nad kolejištěm
autobusový terminál na platformě nad kolejemi.

Podchod bude širší než dnes a povede pod všemi nástupišti. Na severní straně vyústí směrem k Radlické ulici a nové čtvrti Smíchov City.

Lávka nad kolejemi umožní přístup na nástupiště také shora a zároveň propojí Smíchov s Radlicemi.

Jak se bude na nádraží orientovat nevidomý cestující

Nové nádraží je navrhované podle současných standardů bezbariérovosti. Vodicí linie mají být součástí projektu už od začátku a povedou mezi hlavními orientačními body.

Pro orientaci budou důležité zejména tři body

podchod pod kolejemi
výtahy na nástupiště
lávka nad kolejemi.

Každé nástupiště bude mít výtah, který bude zároveň výrazným orientačním místem. Vodicí linie by měly spojovat výtahy, schodiště, vstupy do podchodu a další důležité části stanice.

Velkou výhodou bude také jednotné uspořádání nástupišť. Nová nástupiště budou širší a přehlednější než dnes.

Smíchov se znovu stává důležitým železničním uzlem

Smíchov byl už na začátku 20. století jedním z největších železničních prostorů v Praze. Vedle osobního nádraží zde existovalo rozsáhlé nákladní kolejiště, které sloužilo průmyslu i přístavu na Vltavě.

Po rekonstrukci se jeho role opět změní. Nádraží se promění v moderní přestupní centrum pro příměstské vlaky a městskou dopravu.

Pokud se dokončí i další plánované železniční projekty, například tunel Praha Beroun, může se Smíchov stát druhým nejvýznamnějším železničním uzlem v Praze hned po hlavním nádraží.

Proč je dnešní Smíchov pro nevidomé jeden z nejsložitějších přestupů v Praze

Na Smíchově dnes často stačí malá chyba v orientaci a člověk se ocitne v úplně jiné části dopravního uzlu, než kam potřebuje jít.

Pro nevidomé a slabozraké cestující patří smíchovské nádraží dlouhodobě mezi nejsložitější dopravní místa v Praze. Důvodem je historicky vzniklé uspořádání stanice a několik situací, které mohou být při orientaci problematické.

Kusé koleje na některých nástupištích

Některé vlaky končí na kusých kolejích. Cestující tak musí projít až na začátek nástupiště, kde se teprve nachází nástupiště ke kusým (koncovým) kolejím. Pro člověka se sníženou zrakovou konrtrolou není vždy snadné zjisti, že vlak sice jede z druhého nástupiště, ale kusé koleje vpředu.

Nejistota, do kterého podchodu člověk vstoupil

Pod kolejištěm jsou dva podchody. Jeden navazuje na budovu nádraží a druhý vede směrem k autobusovému terminálu a tramvajím. Při příjezdu vlaku však není vždy zřejmé, do kterého podchodu cestující vstoupil. Od toho se přitom odvíjí další cesta například do metra nebo k autobusům.

Matoucí označení schodiště v jižním podchodu

Další problém se nachází na schodišti vedoucím z jižního podchodu směrem k metru a k ulici. Přibližně v polovině schodiště je odbočka vlevo, která vede nádražní chodbou ke dveřím na uliční úroveň. Pokud člověk pokračuje po pravé části schodiště, sestupuje dál do podchodu směrem k vestibulu metra.

Problém je v označení schodů. Poslední schod levé části je označen žlutým pruhem, který je ale viditelný po celé šířce schodiště. Silně slabozraký člověk tak může získat dojem, že schodiště končí v celé šířce. Ve skutečnosti však pravá část schodiště pokračuje ještě dál dolů. Hrozí proto, že člověk udělá krok do prostoru, kde schody pokračují, a může spadnout.

Provizorní situace během rekonstrukce

Současná rekonstrukce stanice orientaci ještě více komplikuje. Vlaky na trati zvané Pražský semmering nyní někdy odjíždějí z kusé koleje na konci nástupiště. V některých případech musí cestující přecházet poslední kolej směrem od nádražní budovy po provizorním přechodu přes koleje. Ten tvoří dřevěná nebo betonová výplň mezi kolejnicemi. Cestující přitom nesmí zapomenout na schod z nástupiště dolů na úroveň přechodu.