Reality v Albánii: kupujte, než bude pozdě
Albánie je ve střední Evropě takový mem; je pro nás tak trochu exotický a zapomenutý prostor, kam se většina z nás nikdy nevydá. Když se ale na ni podíváte v posledních letech, tak už představa návštěvy této země tak šílená není. Je to levná země s krásnou krajinou a rostoucími kariérními i podnikatelskými možnostmi.

Pokud jste freelancer nebo Smrtijed, určitě byste měli nad Albánií uvažovat. A pokud jste jen realitní nerd jako já, možná vás zajímá: jak to je sakra s realitami v Albánii? Takže si pouštím albánský power metal jako kulisu a dávám se do psaní.
Historie albánského realitního trhu
Soukromé vlastnictví nemovitostí bylo během druhé poloviny minulého století zakázaná představa, což je i pro postkomunistickou zemi, jako je Česko, docela divoká představa.
Jako člověk, co sedí doma na zadku, jsem odkázaná na fotky ze Street View. A zde vidíte trend blokové stavby opouštět a nechat ladem. Naopak vidíte na ulicích pěkné solitérní stavby s větším soukromým pozemkem. Ale zpátky k chruščovkám.
Jsou vlastně podobné běžným panelákům, jaké známe z Česka; mají maximálně pět pater, nedisponují výtahem, jejich interiéry jsou tmavé, stísněné, prostě standardní sociální stavby stavěné režimem a řešící bytovou krizi. Po pádu režimu se začalo stavět velké množství bytových budov svépomocí a ilegálně na dříve kolektivizovaných zemědělských plochách (stavby se legalizovaly zpětně,, často i za cenu toho, že squatteři unesli člena vlády). Pojem „divoké devadesátky“ používaný v Česku vyznívá ve srovnání s Albánií dost směšně. Albánské divoké devadesátky zahrnovaly obsazování majetku, korupci, rabování, squatting spojený s rozsáhlou vnitřní migrací (obyvatelstvo Tirany se zdvojnásobilo) a přeživání na infrastruktuře v dezolátním stavu. Panovala také vysoká míra korupce a zdejší čachry machry při rozdělování státního majetku byly neuvěřitelné; podle Wikipedie se běžně dělo, že některým domácnostem ilegálně sídlících na státních pozemcích byla nabídnuta vlastnická práva zdarma, pokud rodina pošle mladší členy domácnosti šlapat do zahraničí. Divoké devadesátky v Československu? Bitch please.
Ještě na začátku milénia squatteři demonstrovali za své domovy a někteří divočáci obsazovali také silně kontaminované továrny, kde nebyla vláda schopná zajistit bezpečí; panovala taková vzájemná nedůvěra, kdy se vláda vymlouvá a kdy není opravdu možné nemovitost uvolnit k bydlení.
V posledním desetiletí se Tirana rozrostla, začala stavět do výšky, vznikají barevnější domy a rozsáhlejší moderní komplexy západního typu. V Albánii se realitní trh dělí do čtyř skupin:
Albánská riviéra (pobřeží směrem na jih), nejvýdělečnější, ale nejdražší část země blízko moři, letištím, přístavištím, propojení se světem se zlepšuje výstavbou tunelů. Největším skokanem na trhu je Vlora, VIP zónu představuje Dhërmi a Himara, tradiční přímořskou baštou je Saranda.
Centrální pobřeží (Drač a Golem), lokality historicky oblíbené u turistů. Oblasti zažívají rozmach, laciných pozemků potupně ubývá.
Severní pobřeží (Shëngjin a Velipoja) zažívá boom díky balkánským investorům. Buduje se zde infrastruktura a větší developerské projekty, oblast se postupně rozvíjí a ceny jsou pořád dost vstřícné (cca 1000 eur za metr čtvereční).
Vnitrozemí: tradiční stavby, památky Unesco. Kupovat se zde vyplatí hlavně pokud chcete stavět hotel nebo pokud pro vás není prioritou moře.
Albánie jako kandidát pro vstup do EU začíná nabývat na exkluzivitě. Infrastruktura se připravuje na vstup, stát buduje dálnice a letiště, investují zde hlavně osoby z V4, Itálie a Skandinávie, což přináší do zdevastované země nové příležitosti. Problematické je u některých nemovitostí stále ještě vlastnické právo, na což je při nákupu potřeba dávat si pozor. Starší stavby jsou navíc v hodně špatném stavu, trpí vlhkostí a špatnou statikou. Nevýhodou pro investory je, že je zatím (!!!) mimo turistickou sezonu v menších oblastech mrtvo. Výhodou je nulová daň při nákupu nemovitosti (jupí jupí jej).
Univers City, Tirana
Zaujal mě projekt Univers City v Tiraně. Narazila jsem na něj díky inzerátu na byt 1+1 za 90 tisíc eur. Je to spíš projekt pro japíky, než pro plážové povaleče; je blízko univerzit, škol i školek, kancelářských komplexů, blízko je taky obchoďák, hodně kaváren a restaurací. Nemá také daleko do přírody, v blízkosti se nachází taky jezero s možností koupání. Podle oficiálního webu je komplex dvě minuty od dálnice, deset minut od centra a čtyři minuty od vojenské nemocnice.
Ačkoli jsou byty oficiálně vyprodané, na realitních serverech jich ještě pár najdete.
1+1 za 90.000 EUR (71m²)
První byt, na který jsem narazila, je tento. Za docela slušnou cenu nabízí jednopokojový, ale celkem velký byt. Jelikož jde o novostavbu, nabízí vysoký standard. Byt se nachází v šestém patře z devíti. Z fotek je ale vidět „králíkárnovitost“ komplexu, zatím nenarostlá slibovaná zeleň a nízká míra soukromí. Byt stojí v přepočtu něco málo přes dva miliony korun.
2+1+2 za 118.000 EUR (ať to znamená cokoli, 134 m²)
Tento inzerát dokonce popisuje, jak jsou budovy zabezpečené. Mají mít tepelnou i protihlukovou izolaci, ochranu proti zemětřesení a přirozené světlo po celý den (orientace na jihozápad). I když, proboha, nechápu, proč někdo prezentuje koupelnu takto. V bytě jsou naštěstí dvě, takže si můžete vybrat, která vás znechutí víc.
Ali Demi, Tirana
2+1 za 11.500 EUR (63 m²)
Odkaz na inzerát
Čtvrt na jihozápadě Tirany, centrum města, dobrý investiční potenciál, kombinace starých a nových staveb. Sdílím čistě kvůli mucinkinané kuchyni vyrobené asi z balkonu, nebo co. Za necelých 300 tisíc Kč.
Rruga Kodra e Shtufit, Gjirokastër
3+1+2 (koupelny) za 12.500 EUR (140 m²)
Odkaz na inzerát
Region Gjirokastër se zdá být docela v pr…li, je to jih země, skoro na hranicích s Řeckem. Ale čumte na ta panoramata!
Čtvrť je kombinací tradičních kamenných domů s břidlicovými střechami a novější, skromnější zástavby z druhé poloviny 20. století. Je to klidná rezidenční zóna, která je ale jen kousek od turistického centra (Starý Bazar). Ceny jsou tu nižší, metr čtvereční vyjde na vyšší stovky EUR. Zdánlivě je tu kromě panoramat prdlačka, ale pokud se potřebujete někam zašít a v klidu tvořit nebo bloumat vyprahlou krajinou, proč ne? Město má řadu pamětihodností a ani jako turista tu podle mě neprohloupíte. Hodinu cesty autem nebo vlakem se dostanete do Sarandy, což je, jak jsem zmínila, rostoucí turistická destinace u moře, s přímým spojením na řecké Korfu. Ubytování na noc v některém z místních hotelů stojí okolo tisícovky.
Tento rozkošný byt se třemi ložnicemi a dvěma koupelnami koupíte v přepočtu za něco málo přes 300 tisíc Kč.
To je konec dnešního shrnutí o Albánii; albánským realitkám se budu jistě ještě věnovat, protože je tam samozřejmě řada nedoceněných klenotů. Napište mi do komentářů, jaké destinace vás zajímají, ať už doma nebo v tuzemsku. Komentáře si můžete přečíst nebo zobrazit po přihlášení/registraci do Forendors (zdarma), pak vám budou vyskakovat novinky i v aplikaci. Pokud chcete dostávat newsletter mailem, upište se mi tady.