INFLULETTER #98: Je ti deset, ale tvoje ranní rutina začíná analýzou Bitcoinu
Vzory. Čím víc chceme profesně i lidsky růst, tím víc je vyhledáváme. Co se ale stane, když se našimi vzory stanou toxické postavičky z internetu a my začneme kopírovat chování, které má k realitě dál než sliby politických kampaní? Dnes se podíváme na to, kam až může zajít byznys s iluzí úspěchu. Nejdříve ale chceme poděkovat všem, co nás podporují odběrem, sdílením či zpětnou vazbou. A poklona Forendors, kteří nám pomáhají zůstat příčetným ostrůvkem v on-line světě.
▶️ Pokud jste ještě neviděli, pusťte si naši poslední epizodu Pod vlivem manosfére.
#deepdive: Místo Pokémonů ti dám tip na dobrou investici!
Doby, kdy se úspěch na základní škole měřil sbírkou Pokemonů, hokejových kartiček nebo známek už je očividně dávno pryč. Na jejich místo nastoupil nový typ dětského statusu: schopnost mluvit o penězích, úspěchu a „správném mindsetu“ tak, jako by člověk měl za sebou tři startupy, dva podcasty a jednu finanční krizi. Na sítích se tak objevuje fenomén dětí, které místo her a volného času tvoří obsah o investování, podnikání a cestě k „finanční svobodě“. V posledním dropu popisuje Page Not Found tenhle trend na konkrétním českém příkladu dětí, které rozdávají investiční rady a bojují o lajky, i když samy ještě stojí na začátku školní docházky.
Děti z druhého stupně ZŠ logicky nečerpají z vlastních zkušeností. Nemají občanku, bankovní identitu ani reálný přístup k investování. Mají ale chytrý telefon, otevřený feed a nekonečnou zásobu dospělých vzorů, kteří jim servírují jedno a to samé: rychlý úspěch, disciplínu bez kontextu, výkon bez odpočinku a bohatství bez práce, která se za ním doopravdy skrývá. Na sítích tak dnes bez problémů narazíte na miniaturní klony motivačních speakerů. “Baby Revolta”, kterému nebylo ještě ani deset vám radí, jak se zaměřit na “hard business místo na lajky.” Tyto děti s lehkostí operují s pojmy jako kryptoměny, ETF fondy, shortování akcií nebo složené úročení. Jenže pod povrchem jde o čistou mechanickou nápodobu. Děti pouze přebírají prázdná, agresivní hesla o rychlém zbohatnutí, úniku z Matrixu a finanční svobodě, která jim dospělí finfluenceři denně servírují do jejich vlastních feedů.
Právě tady se potkává dětská touha po uznání s dravou hustle culture. Výzkum o vlivu sociálních sítí na teenagery a jejich sklon k hustle culture ukazuje, že tlak na výkon, perfekcionismus a neustálé srovnávání souvisí s horší psychickou pohodou a nižším sebevědomím. U dětí je to ještě citlivější. Hustle culture jim nabízí jednoduchý recept na svět, který je pro ně jinak složitý a nečitelný: když budeš makat víc než ostatní, vstávat dřív, být tvrdší a nikdy nepochybovat, uspěješ. Pro dospělého je to vyčerpávající motivace. Pro dítě je to ale často magnetická iluze kontroly. Najednou nejde o školu, kamarády nebo hraní. Jde o status. O výkon. O to, jak rychle se z obyčejného kluka nebo holky stane konečně “někdo”.
A internet to celé ještě přiostřuje. Platformy odměňují obsah, který vyvolává emoce, reakce a komentáře. A co vyvolá větší pozornost než devítileté dítě, které s vážnou tváří radí, jak diverzifikovat portfolio nebo proč je důležité „neutrácet za blbosti“? Tenhle obsah má obrovský virální potenciál právě proto, že je na první pohled absurdní. Jenže algoritmus neřeší, jestli je obsah vhodný, nebo zdravý. Řeší, jestli lidi zastaví palec u obrazovky. A přesně tím se dětský „finfluencer“ stává ideálním produktem pro platformu i publikum: je roztomilý, šokující a snadno sdílitelný zároveň.
Výsledek je předvídatelný: děti se dostávají do prostředí, kde se jejich hodnota začíná odvozovat od metrik. Kolik má video views, kolik přišlo lajků, kolik se ozvalo komentářů, kolik přišlo dalších sledujících. A protože dětský mozek je na odměnu a sociální uznání extrémně citlivý, vzniká toxická smyčka. Úspěch přinese dopamin. Neúspěch frustraci. A mezi tím je jen velmi tenká hranice mezi hrou na ambiciózní tvorbu a závislostí na potvrzení vlastní hodnoty.
Tohle samozřejmě není jen český úkaz. Ve Spojených státech se už nějakou dobu dávno mluví o kid finfluencerech - dětech, které ve videích mluví o pasivním příjmu, investování nebo „millionaire mindsetu“, aniž by samy měly jakoukoli ekonomickou zkušenost. CFA Institute ve výzkumu The Finfluencer Appeal ukazuje, že mladší publikum často vnímá finfluencery jako srozumitelný zdroj finančních informací, protože překládají složitá témata do jednoduchého a atraktivního jazyka - jenže právě tato jednoduchost otevírá prostor pro zkreslení a přílišnou důvěru v obsah, který není odborně ani regulačně ošetřený. Britský regulátor na stejná rizika opakovaně upozorňuje.
Tady se ale dostáváme k samotnému jádru pudla. Největší riziko totiž není jen to, že dítě mluví o penězích dřív, než by mělo. Riziko je v tom, že přebírá celý světový názor, který mu říká, že hodnota člověka stojí na výkonu, viditelnosti a schopnosti monetizovat vlastní existenci. To je přesně ten moment, kdy se z „chci být úspěšný“ stává „musím být úspěšný za každou cenu“. A to je pro dítě dost nebezpečná věta. Zvlášť ve chvíli, kdy je úspěch prezentovaný jako vizuální styl života, jako nerálné pozláto vypipmeného instáče a ne jako výsledek práce, času a omylů.
Zatímco Česká národní banka (ČNB) i evropské orgány (ESMA) v poslední době výrazně zpřísňují dohled nad dospělými finfluencery a vyžadují licence pro poskytování investičního poradenství, dětská tvorba zůstává v legislativním vakuu. Na dítě na TikToku regulátor nemůže. A co je nejsmutnější - často jsou to samotní rodiče, kteří své děti v této činnosti aktivně podporují. Vidí v tom budoucí monetizaci, slávu, nebo prostě jen cítí pýchu nad svým „šikovným a podnikavým“ potomkem.Jenže stejně jako u rodičů, jejichž děti sledují Andrewa Tatea a oni to neřeší, protože „mladej aspoň začal cvičit a uklízet si pokoj“, i zde dochází k absolutnímu nepochopení rizik.
Vystavení dětského mozku takhle masivnímu tlaku na výkon, neustálému srovnávání se s nereálným luxusem a závislosti na lajcích si vybere krutou daň na jejich sebevědomí v dospělosti. Ostatně být šikovný a být vystavený trhu není totéž. Dítě nemá nést tlak, který patří dospělým. A už vůbec ne tlak na to, aby bylo v deseti letech produktivnější než třicetiletý konzultant po čtvrtém espressu.
Tyto děti jsou nakonec jen zrcadlem toho, co jim jako společnost ukazujeme. Pokud dlouhodobě glorifikujeme rychlý úspěch, okázalý luxus a materiální bohatství bez reálné hodnoty, nemůžeme se divit, že devítileté děti už nechtějí být astronauty, ale kryptobarony. Řešením není plošný zákaz technologií. Jde o soulad regulace i samoregulace - o tom, co se děje doma při diskusích nad online obsahem. Je jím proměna toho, jak doma i ve školách přistupujeme k finanční a digitální gramotnosti: učit děti kritickému myšlení, rozlišování mezi realitou a stylizovaným online obsahem a především tomu, že skutečná hodnota člověka se neodvíjí od počtu zhlédnutí na TikToku.
#cherryontop Jak to s námi většinou bývá, dodali jsme obsah našeho vystoupení na Influconu jako poslední. V našem čtvrtečním programu můžete naživo vidět natáčení naší příští epizody. Jestli o to, nebo o cokoliv jiného z programu nechcete přijít. Lístky prý ještě jsou. Třeba tady