Ukrajina zvyšuje tlak
Úvod
Skončil další měsíc ruské třídenní vojenské operace, která trvá už více než čtyři roky. A tento měsíc pokračoval v nastaveném trendu vysokých ruských ztrát, spálených rafinérií, letadel a továren, ke kterým se nakonec přidaly také masivní údery na ruskou logistiku, která může (pokud se budou útoky dále škálovat) velmi podstatným způsobem změnit průběh této války. Pojďme si to tedy vzít popořadě.
Lidské ztráty
Jestli bychom něčím měli začít, tak jsou ztráty na ruské živé síle. Ty byly zhruba na podobné úrovni, jako v dubnu. Podle svodek ukrajinského generálního štábu (a čísla se ještě mohou změnit či upravit, jako se to stalo v dubnu) Rusové přišli o 33 760 vojáků, což v celkových počtech představuje zhruba dvouprocentní nárůst oproti dubnu. Zde je nicméně důležité poznamenat, že květen měl o jeden den více než duben a že Ukrajinci ztráty “dohnali” na konci měsíce, kdy za poslední tři dny přišli o zhruba 4 500 vojáků.
Minimum v měsíci přišlo na 9. května, kdy Rusové ztratili 840 vojáků, maximum pak v sobotu, resp. pátek, kdy na frontě zemřelo nebo bylo zraněno 1 560 ruských vojáků (o den dříve to bylo 1430, včera 1410).
Vývoj byl po většinu měsíce víceméně stabilní a čísla oscilovala zhruba kolem 1 000 vojáků denně, pokud to rozdělíme po týdnech, tak v prvním květovém týdnu to bylo kolem 1 070 vojáků, o týden později zhruba 1 030 vojáků, další týden se stejnými čísly. A za poslední tři dny činil průměr téměř 1 470 vojáků. Co je na tomto měsíci zajímavé, tak to, že se ztráty držely na víceméně stabilní úrovni navzdory narůstající intenzitě bojů, ke kterým se ještě dostanu.
OSINT analytik Vitaly k tomu má zajímavé vysvětlení, podle kterého počet ukrajinský generální štáb nepíše pouze o ruských útocích, ale o všech útocích dohromady a část z nich (podle jeho čísel 44 % tvoří útoky ukrajinské armády). S tímto vysvětlením jsem se popravdě dříve nesetkal, takže to asi nechám na posouzení lidí, kteří se nachází na místě a dokážou pro to najít jiné (či třeba stejné) vysvětlení).
Tak či onak, ruské ztráty v poslední dnech razantně narostly a následující týdny ukážou, jestli je to způsobeno větší intenzitou útoků nebo šlo pouze o dočasný výkyv.
Ztráty ruské techniky
O nic méně zajímavé nejsou ztráty na ruské technice, které odrážejí to, jak se boje v posledním roce vedou. Relativně nízké jsou ztráty těžké techniky, která v podmínkách bitevního pole nasáklého drony, nemá šanci přežít. V číslech to znamená následující.
Rusové v květnu přišli o 63 tanků, což je o osm méně než v dubnu. To představuje pokles o 16 %. Obrněných vozidel Rusové ztratili 163, oproti dubnu, kdy přišli o 169 kusů, to je pokles zhruba o 4 %.
Mnohem zajímavější je to ale u další techniky. Začněme odspoda. V květnu došlo k nárůstu sestřelených dronů. Rusové přišli o 56 895 kousků, zatímco v dubnu jich bylo 54 388 (počítají se sem jak Shahedy, tak FPV drony). Meziměsíční nárůst tak činí 5 %. Zhruba stejný nárůst je pozorovatelný také u dělostřelectva, který se z 1875 vyhoupl na 1993, což je nárůst o 6 %. Zde si dovolím jednu poznámku, a sice tu, že Rusové v dubnu přišli o poměrně enormní množství děl v porovnání s březnem a jak je vidět, tato trajektorie nebyla dílem jednoho vydařeného měsíce.
Dále jde o střely s plochou dráhou letu. V dubnu bylo sestřeleno (nebo spadlo) celkem 88 střel/raket. V květnu to bylo 114 kusů. To je nárůst o zhruba 30 % a je to dáno intenzitou ruských vzdušných útoků proti ukrajinským městům a infrastruktuře. Podobný nárůst je pozorovatelný také právě u Shahedů, kterých Rusové vypálili 8 415. Úspěšnost sestřelení se pohybuje kolem 89 %.
Markantní nárůst je pozorovatelný u prostředků protivzdušné obrany. Zatímco v předchozím měsíci jsem podle čísel, který jsem našel na ukrajinských kanálech, narazil na zhruba 26 kusů, generální štáb za duben uváděl 19 kusů. V květnu se tato čísla vyhoupla na 42, což je nárůst o neskutečných 121 %.
Samostatně bych chtěl uvést také počet zlikvidovaných aut a cisteren. V dubnu toto číslo činilo 6 431, zatímco v květnu už 8 612, což je nárůst o 34 %. Toto číslo je spojeno se zahájenou ukrajinskou kampani o úderech na ruskou logistiku v ruském týlu, a to jak okupovaných ruských územích, tak i blízko ruskému území. O cílech této kampaně a jejích perspektivách jsem psal zde a zde. Jen krátce pro ty, kteří nejste předplatiteli a chcete chápat rámcový obraz.
Ukrajinci v posledních týdnech cíleně útočí na ruské kamiony, vlakové soupravy, hlavní dopravní tepny jak na pozemní, tak železniční dopravě. Cílem je narušit ruskou logistiku jak týlu (kdy je snaha zvýšit tlak na dodávky na frontu a zásobování), tak i na poslední míli. Útoky se nicméně nesoustřeďují pouze na to, co a čím je převáženo, ale i na to, co je má chránit, tedy mobilní palebné skupiny (zde je mimochodem velmi zajímavý popis z ruské strany, pokud máte Telegram, je tam možnost automatického překladu).
Pro úplnost uvedu, že statistiky generálního štábu velmi dobře doplňují také čísla Sil bezpilotních systémů, vedených Robertem Brovdim, Podle jejích čísel stoupl počet zničených cisteren meziměsíčně o 27 % (z 413 na 523), skladů o 57 % (ze 168 na 264) a motocyklů o 15 % (z 294 na 337).
Bojové tempo
Čímž se dostáváme právě k bojovému tempu na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě. Tempo bojů mělo narůstající tendenci. Za měsíc se jích podle svodek ukrajinského generálního štábu odehrálo 7 005, což je nárůst o 37 % oproti dubnu. V průběhu tak šlo o 226 bojových střetů denně, zatímco v dubnu jich bylo 171.
Epicentrem bojů nadále zůstával Pokrovský směr, kde se za 31 dnů odehrálo 1 211 střetů, nejvíce z nich pak minulý týden ve středu (66). Největší tlak je u obcí Rodynske, Novooleksandrivka, Udačne, Hryšyne, Molodecke, Bilycke či Kotlyne. Po pádu města se tak bojuje o prstenec obcí, které se nachází kolem a kde je velmi široká šedá zóna, kterou ani jedna ze stran nekontroluje. Ukrajinci se zde musí potýkat s ruskou vojenskou skupinou, která čítá kolem 106 000 vojáků.
Druhým nejaktivnějším směrem byl Huljapilský. Zde během měsíce došlo k 848 útokům, což je meziměsíční nárůst o 53 %. Vrcholem byl konec měsíce, kdy v pátek došlo ke 46 útokům. Zde se bojuje zejména u obcí Dobropillja, Zaliznične, Čarivne, Olenokosťantynivka či Staroukrainka. I zde se nachází velmi široká šedá zóna, která místy sahá do hloubky až čtyři kilometry.
Třetím výrazným směrem byl Kosťantynivský, kde došlo ke 542 útokům. Meziměsíčně jde paradoxně o pokles o 15 %. Proč paradoxně? Protože právě zde se Rusům daří stále více pronikat do města za pomocí malých infiltračních skupin (vizte taktika infiltrace, o které jsem psal loni v říjnu). Boje se odehrávají v obcích Ivanopillja, Pliščijivka, Illinivka, Kosťantynivka, Rusyn Jar či třeba Stepanivka. I na tomto úseku se nachází velmi široká šedá zóna, zejména u Pliščijivky, kde se Rusové snaží vyrovnat frontu.
Město se jíž téměř rok nachází pod silným ruským tlakem, denně zde Rusové provádí desítky leteckých a dělostřeleckých úderů ve snaze srovnat město se zemí.
Mezi další směry, kde dochází k bojům, jsou Jihoslobožanský směr (303 útoků), Lyman (192 útoků), Kupjansk (104 útoků), Orichiv (84 útoků), Oleksandrivka (82 útoků).
Rusové se tak soustředí na dva až tři hlavní směry a tam vrhají většinu svého úsilí. Nutno podotknout, že zatím bez nějakých výrazných územních zisků. Naproti tomu pokračují omezené ukrajinské protiútoky a je velmi pravděpodobné, že Ukrajinci i v květnu získají zpět více území, než kolik ho Rusové dokázali dobýt. Podle dnešních dat Deep State se Rusům v květnu podařilo dobýt pouhých 14 km čtverečných ukrajinského území (při enormním množství útoků).
Deep strike údery
V květnu tradičně pokračovaly také ukrajinské deep strike údery. Začneme Tuapse v Krasnodarském kraji, které bylo rozbombardované v dubnu a kde také došlo k ekologické katastrofě v Černém moři, o které se ruská vláda oficiálně rozhodla spíše mlčet. Údery se zde totiž opakovaly v noci na 1. května a také v noci z 27. na 28. května. Za poslední měsíc a půl tak byla rafinérie terčem útoků nejméně pětkrát.
Opakovaně to schytala také rafinérie Lukoil-Permněftěorgsintez v ruské Permi (nedaleko Uralu ve Volžském okruhu, která se nachází více než 1 500 km od ukrajinských hranic. Nejprve se tak stalo v noci na 1. května a pak znovu o týden později. Zde tak došlo k úderům nejméně 4x za poslední dobu.
Útoky se dále dotkly také rafinérie Jaroslavle a podniku JANOS, kde byly pár dní po sobě zasaženy destilační jednotky AVT, konkrétně 8. května a poté 13. května. Dále byl opakovaně zasažen podnik Jaroslavl-3 (třikrát v rozmezí 10 dnů).
Kromě výše jmenovaných byly pod údery ukrajinských dronů také rafinerie a s ropou spojené podniky v Rjazani, Nižním Novgorodu, Syzrani (zde se mimochodem zastavil provoz), Volgogradu a také Saratovu.
Údery se nevyhnuly ani ruským ropným a plynovým terminálům. Na začátku měsíce byl úder na Primorsk, kde mimochodem byl také zasažen nosič střel Kalibr. Dále došlo k útokům Tamaňněftěgaz, Šescharis v Novorossijsku, kde byl zasažen ropný sklad Grušova a tanker stínové flotily a dále ropný terminál Kurganněftěprodukt, ropný sklad Belec v Brjanské oblasti a sklady na okupovaných územích Luhanské a Doněcké oblasti.
Jak jsem psal také výše, u systémů protivzdušné obrany generální štáb uvádí nárůst o 121 %. Většinu těchto úderů provádí ukrajinské SBS, které zasahují cíle jako Buk-M3, Tor-M2, radarové stanice (Podljot, MIS-M1, Jastreb nebo ST-68).
Zasaženo bylo také několik letadel. V sobotu například dva protiponorkové letouny Tu-142 a odpalovací zařízení Iskander-M na letišti v Taganrogu.
Kromě toho se na začátku měsíce podařilo zasáhnout čtyři ruské letouny Su-34 a Su-57 na letišti Šagol v Čeljabinsku, což je zhruba 1 700 km od ukrajinské hranice.
Stranou nezůstaly ani ruské vojenské závody. Pátého května byl zasažen závod VNIIR-Progres, který vyrábí komponenty navigace pro ruskou armádu. Ke konci května útočily střely Storm Shadow ve Voroněžské a Rostovské oblasti a na okupovaném území Krymu (v Sevastopolu). Důležitým byl také zásah výcvikového centra ruských dronařů v Chrustalném na okupovaném území Luhanské oblasti, který se nachází zhruba 90 km od frontové linie.
Hloubkové údery jsou hlášeny prakticky denně, pohybují se do hloubky přes 1 500 km a poprvé byla varování před ukrajinskými drony vyhlášena až za Uralem.
Údery se projevily také na rafinaci ropy, která se v květnu pohybovala na úrovni roku 2009. Rusům se nicméně podařilo vyvézt více surové ropy. Kvůli deep strike a middle strike úderům jsou v Rusku a na okupovaných územích pozorovatelné problémy s palivem. V Rusku do konce července platí zákaz exportu benzínu, k tomu se dnes přidal také zákaz vývozu leteckého paliva. Na příděl je pak benzín na okupovaném Krymu, pokud se tedy má co přidělovat (na některých místech vůbec).
Neustálý tlak
Ruské kanály, jak je jejích tradicí, o svých problémech poměrně obšírně mluví. Uznávají ukrajinskou převahu v dronech, který připisují ruské rigiditě a malé horizontální iniciativě (všechno jde shora), oceňují také ukrajinskou schopnost bojovat s ruskými drony. Kromě toho chválí ukrajinskou soukromou iniciativu a přístup ukrajinského ministerstva obrany.
Velká debata momentálně probíhá právě okolo toho, jak úspěšná či neúspěšná bude ukrajinská logistická kampaň a nejeden z-blogger bije na poplach. Rusové již jednou museli svoji logistiku přesouvat kvůli dodaným HIMARSům (což se podepsalo na schopnosti uskupení Dněpr úspěšně bojovat v Chersonu), nyní o tom mluví znovu a přiznávají, že není jasné, jak rozsáhlá ukrajinská dronová kampaň bude.
Závěr
O tom, že Ukrajinci přebírají iniciativu, se už nějaký týden mluví. Škálování úderů (mimochodem, Ukrajina zřejmě vypálila za květen více dálkových dronů než Rusko), inovativnost přístupu a schopnost Rusy zasáhnout tam, kde je to bolí, vede k tomu, že Rusko není schopné postupovat dále tak rychle, jak by si bývalo bylo přálo. Pokud se to daří vůbec.
Duben a květen tak v jistém ohledu ukazují, kudy se bude další vývoj této války ubírat a zřejmě představuje nové trendy, které pro Rusy mohou potenciálně skončit velmi nepříjemnými následky.
Připočteme-li k tomu narůstající problémy s logistikou, nedostatky při verbování a neschopnost dále postupovat, jistojistě povedou k otázkám dalších ruských perspektiv v této válce. A pokud se něco zásadně nezmění, bude se situace pro okupační armádu pouze zhoršovat.
Vážení čtenáři,
Jestli pro vás moje analýzy mají cenu, staňte se předplatitelem na Forendors. Za cenu dvou káv měsíčně dostanete bonusové analýzy, které jdou do hloubky jak rusko-ukrajinské války, tak i evropské bezpečnostní a zahraniční politiky, a zároveň pomůžete s dalším rozvojem blogu.
Ikona [$] je na jednorázový příspěvek. Díky, že u toho jste.