🤖 Promptně #52: Zbavte se hluchých míst
Zkušený editor pozná hluchá místa v textu na první přečtení. Ale když zkušení nejste, může vám je ukázat AI.
Proč? Nástroj, který bez vašich myšlenek, postřehů, nápadů a zkušeností hraje extraligu v průměrnosti, by přece měl průměrný text bezpečně rozpoznat.
Hmm, co to využít? Chtějte, ať projde text a hranatými závorkami nasvítí všechno, co dobrý text dusí:
předvídatelnost – kde to zní tak, že by to mohl napsat kdokoli
monotónní rytmus – pořád stejně dlouhé, uspávající věty
nekonkrétnost – mlha tam, kde to chtělo číslo, zážitek, příklad, zkušenost
otřepané fráze a floskule – spousta slov, která jen zabírají prostor
vyprázdněná přídavná jména – robustní, komplexní, inovativní apod.
Celé se to vejde do jednoho zadání, které si můžete rovnou zkopírovat:
Funguj jako literární chirurg a detektor šablonovitosti. Projdi můj text a hranatými závorkami označ místa, která jsou předvídatelná, vágní, rytmicky monotónní nebo plná frází a floskulí. Nic nepřepisuj, jen je nasviť.
Řekněte si rovnou o několik průchodů textem, klidně tři nebo čtyři – obzvlášť pokud text vznikal spolu s nástrojem AI. Nebojte se ho navíc trochu pošťouchnout: „Těch míst tam musí být víc. Buď přísnější.“
Co pak s tím?
Označená místa opravte, jedno po druhém. Někde vás hned napadne, co doplnit; jinde nechte AI, ať se vás vyptává – o tomhle obráceném postupu jsem tu psal už dřív a přesně sem se hodí. Jde o jediné: dostat z hlavy to, co o věci víte jen vy.
V tom je celé kouzlo: postupy, které v Promptně ukazuju, nefungují izolovaně, ale jdou ruku v ruce. Tak je vesele propojujte.
A co naopak nedělat? Nenechejte AI, aby vyznačená místa sama přepsala. Bylo by to jenom vytloukání klínu klínem, nahrazování průměru průměrem. Jiná slova, stejný výsledek. Přepisování hluchých míst je z valné části vaše práce.
Kde detektor přestřeluje
Nemusí to být úplně stoprocentní. AI někdy přestřelí – třeba ukáže na větu, která je v pořádku, jindy jí zase něco příšerného proklouzne. Berte ji spíš jako hledačku kovů: pípne a vy se rozhodnete, jestli kopat hlouběji.
A mimochodem – i kdybyste ty nešvary uměli vychytat sami, ve vlastním textu jich určitě pár přehlédnete. Autorská slepota je mrcha a pohled zvenčí občas potřebuje každý. Tenhle máte po ruce pořád.
Co teď chystám
V posledních pár týdnech jsem se zakousl do Claude Code a kromě experimentování s texty jsem si v něm vyrobil i pár vlastních udělátek: třeba nástroj, který mi na stisk jedné klávesy přepisuje mluvené slovo do textu, k tomu fakturační apku, systém pro řízení osobních a podnikatelských financí nebo několik webovek – včetně té pro Promptně.
Nejsem žádný ajťák, jsem tvůrce. Nikdy jsem nenapsal ani řádku kódu, navíc je mi skoro padesát a považuju se za fosila. Přesto mě to nakoplo tak, že jsem spolu s Romanem Věžníkem začal chystat videokurz AI pro solotvůrce. Je pro všechny, kteří jsou jako já – lidi s hlavou plnou nápadů, kteří ale byli při jejich realizaci odkázaní na ajťáky, kodéry, programátory. A teď už na ně odkázaní být nemusí.
Kurz bude pankáčský, živelný, poroste nám pod rukama – stejně jako se nám pod rukama pořád mění AI. Začínáme s Claude Code a ukážeme vám, co jsme s ním sfoukli za tři měsíce. Chceme, abyste se vyhnuli slepým uličkám, které už jsme za vás vymetli my. Kdyby mi to někdo nabídl před pár týdny, ocenil bych to.
Kurz ještě není venku (spustíme ho před prázdninami) – a právě proto vám chci dát drobný náskok. Když se přidáte teď, budete mít kurz za zaváděcí cenu 990 Kč ročně. Tahle cena vám zůstane natrvalo, přestože bude kurz bobtnat. Zdražíme ho hned po spuštění, a pak bude cena růst s dalšími a dalšími aktualizacemi.