INFLULETTER #101: Data bořící jeden velký mýtus

I dnešní newsletter je krátký a datový. O to více stojí za pozornost. Přinášíme v něm totiž data ze studie, která jsou relevantní i pro náš trh. Daný výzkum totiž obnažil mýtus, který se v influencer marketingu už dávno zabydlel a je mezi tvůrci docela silný. Nejdřív ale samozřejmě děkujeme za veškerou vaši podporu i zpětnou vazbu. Největší díky jako vždycky patří Forendors. 

▶️ Pokud jste ještě neviděli, pusťte si naši poslední epizodu Pod vlivem Influconu.

#deepdive: Snižuje boosting dosahy profilu?

“Nepřeji si, abyste ten post boostavali” - to je poměrně častá věta, kterou můžete při nastavování spolupráce mezi influencery a značkami či agenturami slyšet. Nejdřív si pro jistotu zopakujme, co je boosting. Jde o placenou propagaci příspěvku na sociálních sítích, kterou firmy používají ke zvýšení dosahu postů influencerů. U kampaní s influencery značka nechce oslovit jen publikum vybraných tvůrců, jde jí především o oslovení vlastní cílové skupiny, která je často výrazně širší. Platforma pak příspěvek zobrazí jako sponzorovaný obsah vybraným uživatelům, takže může rychle zvýšit dosah, přinést víc reakcí nebo přivést lidi na web, aniž by bylo nutné stavět složité reklamní kampaně. 

S boostingem jsou ale spojené dvě časté obavy. První říká, že jakmile jednou zasponzorujete příspěvek, algoritmus začne u dalších postů snižovat jejich dosah - reach i views. Obava vychází z úvahy, že platforma dostává jasný signál, že jste ochotni platit za distribuci obsahu a následným snížením dosahu dalších příspěvků vás bude “motivovat” platit znovu a znovu. Druhá obava jde pak trochu jiným směrem a stojí na faktu, že se placený obsah dostane mimo původní publikum a narazí tak na lidi, kteří tvůrce neznají a mohou na něj reagovat negativně. To je pochopitelné a legitimní riziko, protože algoritmy distribuci obsahu řídí samy a často dost nepředvídatelně. A právě proto je důležité dívat se na data spíš než na dojmy.

Níže uvedená data pocházejí od analytické společnosti Ravineo, která provedla analýzu desítek tisíc postů u tvůrců a sledovala zásah i změny u příspěvků před boostingem a po placené podpoře. Data představil na svém Linkedin profilu Jan Řežáb. Ačkoliv neznáme detailní metodiku výzkumu, na tak velkém vzorku je vidět, že obavy z plošných propadů jsou přinejmenším přehnané. 

Co z daného grafu tedy plyne? Po prvním boostingu může opravdu nastat změna, ale rozhodně ne jedním směrem. Změnu nezaznamenalo pouze cca 20% profilů. U 42% profilů dosah klesl o více než deset procent. Jenže zhruba čtyřem z deseti profilů naopak po boostu dosah vzrostl. A to  je vlastně klíčový závěr - data neukazují, že by propagace příspěvku automaticky poškodila další organické výkony profilu. Ukazují spíš to, že boost může mít velmi rozdílné efekty podle profilu, publika i typu obsahu.

Z dat se tedy dá říct jediná věc s jistotou: není pravda, že jakmile značka jednou podpoří post, nutně tím srazí reach budoucích postů. Může se to stát, ale nemusí. Ravineo ukazuje spíš rozptyl než univerzální trest: medián je lehce pod jedničkou, část profilů klesá, část roste a samotný boost tedy není automatický zabiják organiky.

#cherryontop V datech Ravinea je ale ještě jedna zajímavá věc. Na Instagramu obecně klesají views - a to vážně hodně. Za posledních 17 měsíců klesl počet průměrných zhlédnutí jednoho reelu o 45%. Ve stejném období se ale téměř zdvojnásobil počet publikovaných reels. To znamená, že obsahu přibývá (zřejmě i díky inflaci AI obsahu), ale pozornost jednotlivých videí se ztenčuje. A možná to zároveň potvrzuje i trend, o kterém jsme psali už loni: pokud se sociální média stávají méně sociálními, může to mít dopad i na to, jak je vůbec konzumujeme.