🎙️ Značku zaměstnavatele netvoří HR, tvoří ji manažeři.

Ahoj,

mávám z trasy Humpolec – Bílovice – České Budějovice. Poslední týdny mám ve znamení přednášení, mojí nejoblíbenější činnosti na světě.

Největší výzva pro mě byl FEST DoToho, kde jsem měla 30 minut mluvit o ambasadoringu bez prezentace. Řekneš si: „Co je na tom? Vždyť meleš furt.“

Jenže zrovna u ambasadoringu je strašně fajn ukazovat příklady, jak by to mělo vypadat, a taky jak by to vypadat nemělo. Dost často si totiž firmy pletou ambasadoring s marketingovou aktivitou. A podle toho to někdy vypadá, ale to je zase jiná story…

Dneska se s tebou chci podělit o příběh jedné ambasadorky. Mojí klientky, kterou mám v mentoringovém programu.

Připojila se na naši pravidelnou online schůzku, kde jsme měly vyhodnotit její aktivitu na sociálních sítích a naplánovat další měsíc. Hned na začátku mi ale říká:

„Hani, tenhle měsíc jsem vydala jen dva posty. Nestíhala jsem a nebyla jsem v náladě.“

To u ní není úplně běžné, takže jsem se začala ptát, co se děje. Postupně z ní vypadlo, že už víc než rok bojuje se svojí nadřízenou. Nepředává jí informace, nechce ji zaučovat a za každou chybu ji sjede. Prostě jí od začátku dává najevo, že ji ve svém týmu nechce.

Moje klientka ten problém opakovaně řešila s ředitelem firmy. Popisovala konkrétní situace a snažila se najít řešení. Jenže odpověď byla pokaždé podobná. To bude dobrý. To se časem srovná. Vydrž.

Jenže ono se to nesrovnalo.

Po roce se dostala do bodu, kdy si začala hledat jinou práci. A protože patří mezi lidi, kteří hrají fér, řekla to šéfovi otevřeně. Ten jí odpověděl, že přece neodejde kvůli jedné osobě, když je zbytek týmu super. A pak přidal větu, která mě zarazila asi nejvíc:

„Myslel jsem si, že jsi silnější.“

Když mi to vyprávěla, nebylo mi z toho úplně dobře. Nejen kvůli té poslední větě, ale hlavně proto, že firma o tom problému věděla víc než rok. A v tu chvíli mi došlo, že tohle není jen příběh o jedné manažerce.

1️⃣ Zaměstnanci neposuzují jen manažera. Posuzují i to, co firma toleruje.

Na tom příběhu mě vlastně nejvíc nezarazila ta nadřízená. Lidi si občas nesednou. Někdy manažer neumí vést lidi, někdy udělá chybu a někdy je prostě toxický. To se bohužel stává.

Co mě zaujalo mnohem víc, byla role ředitele firmy. Protože kdybych ten příběh slyšela po měsíci nebo po dvou, asi nad tím mávnu rukou. Jenže tady se bavíme o situaci, která trvala rok. Rok upozorňování, čekání, že se něco změní a slibů, že to bude dobrý.

Po nějaké době už totiž zaměstnanec neposuzuje jen svého manažera. Začne posuzovat celou firmu. Neříká si: „Moje nadřízená je problém.“ Začne si říkat: „Firma o tom ví a nic s tím nedělá.“

A teď upřímně. Kolik podobných situací se právě teď děje v tvojí firmě?

👉 Když se ti ve firmě opakovaně vrací stejná stížnost, zkus se zamyslet, jestli ji ještě bereš jako problém jednotlivce, nebo už je to problém firmy.

2️⃣ Ambasadoři nevznikají na školení copywritingu.

S klientkou jsme se měly bavit o LinkedInu, obsahu a osobní značce. Místo toho jsme skončily u jejího vztahu s nadřízenou a u toho, proč si začala hledat novou práci.

Firmy často řeší, jak dostat zaměstnance na sociální sítě. Jak je rozhýbat. Jak zvýšit jejich aktivitu. Jenže žádný ambasadorský program nefunguje ve vakuu. Pokud člověk dlouhodobě ztrácí energii, důvěru nebo chuť chodit do práce, dříve nebo později se to projeví i navenek.

Moje klientka nepřestala publikovat proto, že by nevěděla, o čem psát. Přestala publikovat proto, že jí práce přestala energii dávat a začala jí ji brát.

👉 Pokud ve firmě řešíš ambasadoring, zkus se občas méně ptát „proč lidi netvoří obsah“ a více „mají vůbec důvod o nás mluvit dobře?“

A právě proto si myslím, že manažeři mají na značku zaměstnavatele mnohem větší vliv, než si většina firem připouští. Zaměstnanci si totiž většinou nepamatují firemní slogan ani hodnoty z nástěnky. Pamatují si, kdo se jich zastal nebo je vyslechl. Kdo něco řešil. A kdo naopak dělal, že problém neexistuje.

Když jsem připravovala rozhovor s Martinem Márou do nového dílu HR backstage, uvědomila jsem si, že právě manažeři bývají často největšími tvůrci značky zaměstnavatele. Přestože nejsou z HR, nerozumí employer brandingu a možná by se tomu označení i bránili.

Martin je člověk, který vede tým, a v rozhovoru jsme se bavili o tom, jak se jeho přístup k vedení lidí v průběhu let měnil, co ho na manažerské cestě formovalo a jak dnes přemýšlí o lidech, odpovědnosti a práci s týmem.

Ať už pracuješ v HR, vedeš tým nebo vlastníš firmu, myslím, že si v tomhle rozhovoru najdeš svoje. Odkaz na nový díl najdeš TADY.

Jakou roli podle tebe hrají manažeři v budování značky zaměstnavatele? Napiš mi, zajímá mě tvůj názor.

Díky, že jsi tu se mnou. 💛
Hanka.