Přihlásit se nebo registrovat
Pokračujte přes GooglePokračujte přes ApplePokračujte přes Facebook
Nebo

Potřebujete pomoc? Jsme tu od toho!

Kontakt a podpora

Miloš Šmíd

Třinec - město a kdysi i naše námořní loď

Hned po středn í škole jsem dva roky pracoval na Českoslov enské námořní plavbě v oddělení komunikace, no - jako telefonista, ale také sjem sděloval manželkám našich námořníků, kde je zrovna naše loď s panem mantželem a kdy na ní půjde pošta. Dokonce jsem měl tu čest se jednou podívat na naši námořní loˇ%d Vítkovice, když kotvila v Roskoku, tenkrát v NDR.

Dneska jsem si přečetl článek od mé redakční kolegyně Venduly Čermákové zprávu, o tom, že město Třinec chce umístit kotvu slavné lodi Třinec na náměstí. A začal jsem vzpomínat - ano o Třinci jsem určitě informoval, pak vím, že některé - možná většina našich lodí šla po té, co Českou námořní plavbu zprivatizoval pabn Kožený a pak ji dovedl ke krachu, do šrotu, některé lodě byly prodány do Japonska, nebo do Asie …. A tak jsem se zeptal AI na osud lodě Třinec a tady je odpvoěď:

Slavná českoslovwenská námořní loď Třinec v polském Štětíně, kde často kotvila.

Loď Třinec měla mezi československými námořními loděmi výjimečný osud.
Byla postavena v roce 1975 ve Štětíně jako jedna z největších lodí tehdejší Československé námořní plavby. Po rozpadu státního podniku a rozprodeji flotily v roce 1998 ji koupila nizozemská společnost. Loď byla přejmenována na Marcor Bulk a místo další plavby sloužila v Rotterdamu jako plovoucí sklad a překladiště sypkých materiálů. Právě to ji zachránilo před okamžitým sešrotováním.

Když nizozemská firma vybudovala nové překladiště na pevnině, hrozila Třinci likvidace. Díky projektu „Třinec jede domů“ se však podařilo dohodnout záchranu významné části lodi. Na přelomu let 2026 a 2027 má být odtažena do polského Štětína, kde bude odborně rozebrána. Přibližně 40 % konstrukce – včetně části přídě a kapitánského můstku – má zamířit do Námořního muzea ve Veletově, kotva do města Třince a další vybavení do muzeí a veřejných expozic.

A která loď skončila v Japonsku?

Pravděpodobně máš na mysli loď Želivský. Ta byla poslední lodí plující pod českou vlajkou. Po privatizaci byla prodána zahraničním vlastníkům a nakonec v roce 1998 odplula na sešrotování do Asie, konkrétně do japonských loděnic. Její prodej symbolicky uzavřel historii československé námořní obchodní flotily.

Tady je už chudinka Třinec totálně na odpis.

Osudy československých lodí byly po roce 1990 různé:

  • Třinec – prodána do Nizozemska, přestavěna na plovoucí sklad, dnes zachraňována jako technická památka.

  • Želivský – poslední česká námořní loď, prodána a následně sešrotována v Japonsku. (myslůím si, že jsem slyšel o tom, že ještě v době, kdy ČNP existovala,a tak jsme prodali do Japonska prorezlé Košice)

  • Většina ostatních lodí (např. Praha, Brno, Kladno, Bratislava) byla prodána zahraničním rejdařům, přejmenována a po několika letech provozu skončila ve šrotu, většinou v asijských loděnicích.

Je to zajímavý paradox: z celé flotily 44 československých námořních lodí se do dnešních dnů fyzicky dochovala pouze Třinec, a právě proto je dnes považována za mimořádně cennou technickou památku.

Pokud jste se o ČNP zajímali, zavzpomínejte se mnou:
Kolem let 1984–1986 měla ČNP zhruba tyto lodě:

  1. Košice I – do roku 1986

  2. Vítkovice I – do roku 1987

  3. Blaník

  4. Sitno

  5. Radhošť

  6. Kriváň – do roku 1987

  7. Praha

  8. Mír II

  9. Bratislava

  10. Třinec

  11. Orlík II

  12. Slapy

  13. Lipno

  14. Orava II

  15. Karlovy Vary – přibyla v roce 1986

Tedy pro rok 1984–1985 bych počítal hlavně prvních 14 lodí. V roce 1986 ještě dobíhala Košice I a zároveň přibyla Karlovy Vary. Přehled vychází ze seznamu lodí ČNP s roky nákupu/prodeje; u Košic I je uvedeno 1963–1986 a u Karlových Varů 1986–1996.

Pro zobrazení komentářů se přihlaste nebo registrujte