Umělecký bizár I. Málem zavražděná Abramović a hovnostroj Wima Delvoye

Po druhé světové válce umělci došli k závěru, že nejdůležitější částí umění je nápad (koncept). Obraz dokáže namalovat kdekdo, když dostatečně trénuje. Ale vymyslet provokativní myšlenku, která lidi donutí přemýšlet o světě jinak, to je skutečné umění.


Tak tu mám rovnou dva skutečný umělce, kteří vám zavaří mozkový závity. A to jeden balancuje na hranici života a smrti a druhej je zas (mimojiné) fekálista.

Můžete si představit, jak by to vypadalo, kdyby spolu seděli na večeři:

Sedí v tiché soukromé místnosti. Marina má před sebou pouze sklenici vody a malý kousek čistého chleba. Wim si objednal to nejtučnější kachní stehno a drahé víno.
Marina: （Dlouze vydechne, narovná se a upřeně se podívá Wimovi do očí.） „Wime. Pojďme prvních třicet minut jen mlčet a vnímat přítomnost toho druhého. Bez slov. Jen čistá energie.“
* Wim: （Usměje se, ukrojí si maso a začne žvýkat.） „Marino, já tvou energii respektuji, ale moje tělo zrovna provádí velmi specifický chemický proces. Pokud budu třicet minut jen koukat, moje enzymy nebudou pracovat správně. A jak víš, hovno je pro mě posvátný.

Anebo si rovnou pojďte něco o nich poslechnout!