Lidé kolabují na rozpálených ulicích, zvracejí na chodnících a lapají po dechu. Vznosná řeka Temže se přímo v srdci nejmocnější říše světa proměnila v hustou, kvasící žumpu plnou splašků, chemikálií a rozkládajícího se odpadu.
Je léto roku 1858 a Londýn čelí katastrofě, ke které pomalu směřoval celá desetiletí. Zápach je tak agresivní, že i královna Viktorie obrací svou loď zpět ke břehu a poslanci ve Westminsterském paláci prchají z jednání s kapesníky namočenými v desinfekci přitisknutými k obličeji.
Dnes se společně se podíváme na to, jak se z pýchy Britského impéria stala největší páchnoucí stoka v historii. Zjistíme, jak ignorování infrastruktury, masivní nárůst obyvatel i nový technický výdobytek přivedly město na hranu kolapsu. Vydáme se do časů, kdy městský smrad dokázal ohrozit chod celé vlády.
V této epizodě se dozvíte:
Pomalá cesta ke katastrofě: Jak desítky let přehlížený problém přivedly Londýn k biologickému reaktoru pod otevřeným nebem.
Tajemství nočních sběračů odpadu: Kdo byli „night soil men“ a proč jejich po staletí fungující řemeslo kolabovalo.
Co všechno vteřinu po vteřině plavalo v Temži: Příběh řeky, která sloužila zároveň jako hlavní odpadiště i zdroj pitné vody.
John Snow vs. teorie miasmat: Proč všichni věřili, že nemoc způsobuje zkažený vzduch, a jak odmontování jedné kliky od pumpy na Broad Street změnilo dějiny medicíny.
Když politikům zalezla špína pod nos: Jak rychle dokáže parlament schválit obří investice ve chvíli, kdy zápach ohrozí jeho vlastní pohodlí.
Geniální inženýr Joseph Bazalgette: Příběh muže, který se nenechal zlomit šetřivými úředníky a vybudoval podzemní div světa, který funguje dodnes.
Velký londýnský zápach roku 1858 nebylo nečekané neštěstí, ale vyvrcholením letité politické slepoty. Trvalo to tisíce zmařených životů při epidemiích cholery a neúnosný zápach přímo v sálech parlamentu, aby političtí lídři pochopili, že přírodní a hygienické zákony nejdou odhlasovat ani odložit na vedlejší kolej.
Zákony k nápravě pak prošly za pouhých 18 dní.
Je léto roku 1858 a Londýn čelí katastrofě, ke které pomalu směřoval celá desetiletí. Zápach je tak agresivní, že i královna Viktorie obrací svou loď zpět ke břehu a poslanci ve Westminsterském paláci prchají z jednání s kapesníky namočenými v desinfekci přitisknutými k obličeji.
Dnes se společně se podíváme na to, jak se z pýchy Britského impéria stala největší páchnoucí stoka v historii. Zjistíme, jak ignorování infrastruktury, masivní nárůst obyvatel i nový technický výdobytek přivedly město na hranu kolapsu. Vydáme se do časů, kdy městský smrad dokázal ohrozit chod celé vlády.
V této epizodě se dozvíte:
Pomalá cesta ke katastrofě: Jak desítky let přehlížený problém přivedly Londýn k biologickému reaktoru pod otevřeným nebem.
Tajemství nočních sběračů odpadu: Kdo byli „night soil men“ a proč jejich po staletí fungující řemeslo kolabovalo.
Co všechno vteřinu po vteřině plavalo v Temži: Příběh řeky, která sloužila zároveň jako hlavní odpadiště i zdroj pitné vody.
John Snow vs. teorie miasmat: Proč všichni věřili, že nemoc způsobuje zkažený vzduch, a jak odmontování jedné kliky od pumpy na Broad Street změnilo dějiny medicíny.
Když politikům zalezla špína pod nos: Jak rychle dokáže parlament schválit obří investice ve chvíli, kdy zápach ohrozí jeho vlastní pohodlí.
Geniální inženýr Joseph Bazalgette: Příběh muže, který se nenechal zlomit šetřivými úředníky a vybudoval podzemní div světa, který funguje dodnes.
Velký londýnský zápach roku 1858 nebylo nečekané neštěstí, ale vyvrcholením letité politické slepoty. Trvalo to tisíce zmařených životů při epidemiích cholery a neúnosný zápach přímo v sálech parlamentu, aby političtí lídři pochopili, že přírodní a hygienické zákony nejdou odhlasovat ani odložit na vedlejší kolej.
Zákony k nápravě pak prošly za pouhých 18 dní.
38:36
Od 129 Kč měsíčně nebo 39 Kč jednorázově