Je rok 1640. Do klidné vesnice na pobřeží Cornwallu vtrhnou v noci ozbrojenci, které tam nikdo nečekal. Do rána zůstanou jen otevřené dveře a vystydlé jídlo na stolech. Dvě stě lidí zmizí beze stopy.
Když se řekne „otroctví", většině z nás se vybaví lodě mířící přes Atlantik a bavlníková pole na americkém jihu. Existoval ale i zrcadlový obraz tohoto obchodu s lidmi, méně známý, ale neméně krutý, ve kterém byla kořistí „evropská“.
V tomto díle se vydáváme po stopách takzvaného „bílého zlata": milionu Evropanů, které mezi 16. a 18. stoletím unesli barbarští korzáři ze severní Afriky. Od rybářských vesnic v Cornwallu přes ledové fjordy Islandu až po otrokářská tržiště v Alžíru a Kandii sledujeme, jak fungoval tenhle státem řízený byznys s lidským masem.
V tomto díle se dozvíte:
• Jak bratři Barbarossa v roce 1516 položili základ korzárskému impériu v Alžíru
• Proč bylo pirátství v severní Africe státem řízeným byznysem se svým cechem kapitánů, ne chaosem
• Co se stalo při islandském nájezdu Tyrkjaránið v roce 1627 a jak osud Guðríður Símonardóttir ovlivnil islandskou literaturu
• Kdo byl Jan Janszoon aneb Murad Reis
• Jak vypadala aukce na otrokářském trhu v Kandii a proč byly nejceněnějším „zbožím" bílé ženy
• Jaký byl život galejníků a otroků na stavbě paláců marockého sultána Mulaje Ismáíla
• Jak pět let v alžírském zajetí ovlivnilo Miguela de Cervantese
• Proč se plavčík Thomas Pellow po 23 letech v zajetí vrátil domů jako cizinec
• Jak fungovaly vykupovací řády trinitářů a mercedariánů
• Co nakonec ukončilo éru barbarských korzárů – od berberských válek po bombardování Alžíru a facku mucholapkou, která rozpoutala francouzskou invazi
Příběh milionu zapomenutých evropských otroků nám nepřipomíná, čí utrpení bylo horší, ale to, že otroctví nikdy nemělo jednu barvu kůže ani jeden směr plavby. Je to kapitola, která z evropských dějin nenápadně vypadla – a možná právě proto stojí za to si ji připomenout.
Když se řekne „otroctví", většině z nás se vybaví lodě mířící přes Atlantik a bavlníková pole na americkém jihu. Existoval ale i zrcadlový obraz tohoto obchodu s lidmi, méně známý, ale neméně krutý, ve kterém byla kořistí „evropská“.
V tomto díle se vydáváme po stopách takzvaného „bílého zlata": milionu Evropanů, které mezi 16. a 18. stoletím unesli barbarští korzáři ze severní Afriky. Od rybářských vesnic v Cornwallu přes ledové fjordy Islandu až po otrokářská tržiště v Alžíru a Kandii sledujeme, jak fungoval tenhle státem řízený byznys s lidským masem.
V tomto díle se dozvíte:
• Jak bratři Barbarossa v roce 1516 položili základ korzárskému impériu v Alžíru
• Proč bylo pirátství v severní Africe státem řízeným byznysem se svým cechem kapitánů, ne chaosem
• Co se stalo při islandském nájezdu Tyrkjaránið v roce 1627 a jak osud Guðríður Símonardóttir ovlivnil islandskou literaturu
• Kdo byl Jan Janszoon aneb Murad Reis
• Jak vypadala aukce na otrokářském trhu v Kandii a proč byly nejceněnějším „zbožím" bílé ženy
• Jaký byl život galejníků a otroků na stavbě paláců marockého sultána Mulaje Ismáíla
• Jak pět let v alžírském zajetí ovlivnilo Miguela de Cervantese
• Proč se plavčík Thomas Pellow po 23 letech v zajetí vrátil domů jako cizinec
• Jak fungovaly vykupovací řády trinitářů a mercedariánů
• Co nakonec ukončilo éru barbarských korzárů – od berberských válek po bombardování Alžíru a facku mucholapkou, která rozpoutala francouzskou invazi
Příběh milionu zapomenutých evropských otroků nám nepřipomíná, čí utrpení bylo horší, ale to, že otroctví nikdy nemělo jednu barvu kůže ani jeden směr plavby. Je to kapitola, která z evropských dějin nenápadně vypadla – a možná právě proto stojí za to si ji připomenout.
39:54
Od 129 Kč měsíčně nebo 39 Kč jednorázově