Nezdárná studentka Jánočka s otcem v pracovně paní ředitelky

Studentka Jánočka se neučí a ve škole je drzá na učitele. Paní ředitelce už s ní došla trpělivost a předvolala si ji i s jejím otcem do své soukromé pracovny.

Otci přišlo poněkud zvláštní, že adresa této pracovny na předvolání se neshoduje s adresou školy, kterou jeho dcera navštěvuje. Po příchodu na místo se ukázalo, že jde o starší dům na Žižkově a nejvíc otce překvapilo, že pracovna se nachází v suterénu.

Přesně v čase dle předvolání zaklepal otec na dveře s označením VIPD a byl vyzván, aby vstoupil. Jánočka zatím trucovala v polovině schodiště, čímž pokazila otcovu snahu udělat na paní ředitelku dobrý dojem včasným příchodem. Na otcovo, ne příliš důrazné naléhání, aby přišla za ním do pracovny, Jánočka nijak nereagovala. Teprve rázný hlas paní ředitelky jí přiměl ke vstupu.

Pracovna paní ředitelky vyvolala v otci poněkud stísněné pocity. Byla to menší podlouhlá místnost v jejímž čele před oknem stál mohutný psací stůl s kancelářskou židlí. Dále se zde nacházela jedna obyčejná židle, pohovka, školní tabule a nějaký podivný kus nábytku na čtyřech nohách, jehož horní stranu tvořil půloblouk z dřevěných latěk. Všude po místnosti, kam jeho oko padlo byly k vidění různé rákosky, vařečky, řemeny, biče a další předměty, které otec ani nedovedl pojmenovat. Uprostřed toho všeho pak spatřil paní ředitelku z jejíž postavy i hlasu přímo sálala mocná a neotřesitelná autorita.

Zatímco se otec a paní ředitelka vzájemně pozdravili, Jánočka nejen, že se neobtěžovala pozdravit, ale otáčela se k oběna dospělým zády a polohlasně pronášela drzé poznámky.

Toho se paní ředitelka ihned chopila a předložila to otci jako důkaz nevhodného chování jeho dcery.

Vzápětí dodala, že pro její špatný prospěch a drzé chování k učitelům hrozí Jánočce vyloučení ze školy. Otázala se otce zda si je vědom co by to znamenalo pro budoucí život jeho dcery. Pak se jej zeptala, zda byl již dříve o této situaci informován. Otec připustil, že obdržel v tomto smyslu dopis od třídní profesorky. Nato se paní ředitelka otázala jak tento problém řešil. Otec odvětil, že dceři zabavil mobil a zakázal jí surfovat po internetu. To paní ředitelku velmi rozladilo. Vyčetla otci, že jeho výchovná opatření nemají na dceru žádný účinek a že její podřízení učitelé a učitelky už mají z Jánočky nervy nadranc. Dodala, že zde už pomůže jedině pořádný výprask, což se ovšem ve škole nesmí a tudíž je pouze na otci, aby tento úkol vykonal. Zde se teprve odhalila skutečná podstata problému. Ukázalo se, že otec je zapřisáhlý odpůrce tělesných trestů, které označil za nehumánní, barbarské a středověké. Když to ředitelka uslyšela, rozpálila se do běla, prohlásila, že otec potřebuje za svoje nemožné názory na výchovu dcery stejný výprask jako jeho dcera za svoje prohřešky a že ona s tím začne hned na místě.

Poté nařídila oběma kleknout si vedle sebe na pohovku s obnaženými zadky. Zatímco otec zcela v moci autoritativního vystupování paní ředitelky se příkazu podřídil okamžitě, Jánočka protestovala a nechtěla se podrobit. Proti paní ředitelce ovšem neměla šanci, ta jí nejprve několikrát přetáhla rákoskou přes zadek a pak jí nařídila nastavit dlaně přes které jí rovněž několikrát švihla, přičemž vyjmenovávala její prohřešky při vyučování. Pak už Jánočka zaklekla vedle otce s vyhrnutou sukní. Paní vychovatelka uchopila dlouhou lať, zvanou "fošna" a oběma naráz udělila společný výprask, během něhož přednášela o jeho vhodnosti a prospěšnosti při výchově mládeže i dospělých.

Následně se paní ředitelka otázala otce, zda je nyní připraven své dceři nařezat, což bude výhradně pro její dobro.

Otec však tvrdošíjně setrval ve svém odporu k tělesným trestům a odmítl. Paní ředitelka tedy zvolila jinou strategii. Vyzvala Jánočku, aby si vzala rákosku a vyplatila s ní otce klečícího na židli s tělem položeným na desce stole. Tohoto úkolu se Jánočka ujala s nevšední ochotou a poctivě otce vyplatila. Tato strategie paní ředitelky se dokonale osvědčila. Na nový dotaz zda stále odmítá dceru seřezat, otec zjevně šokovaný tím, že na něj dcera s potěšením vztáhla ruku, uznal, že se ve svých názorech na tělesné tresty hluboce mýlil. Pak už nic nebránilo tomu, aby si s Jánočkou vyměnili místa. Sukně Jánočky šla nahoru a její kalhotky naopak dolů. A již na její zadeček dopadly první otcovy rány. Paní ředitelka sice ocenila jeho snahu, ale vůbec nebyla spokojena s technickým provedením. Některé rány prohlašovala za neplatné a dožadovala se větší razance. Nakonec sama uchopila rákosku a předvedla otci několik úderů, přičemž mu vysvětlovala správné provedení, které se pak otec snažil napodobit.

Když byly takto prolomeny ledy, vybírala paní ředitelka další nástroje a pozice. Došlo tak na kartáč a vařečku v poloze OTK i přes koleno ve stoje, jakož i na řembič v leže na pohovce.

Paní ředitelka, jako správná pedagožka, neztrácela ze zřetele svůj hlavní cíl, vyškolit otce tak, aby dokázal Jánočku samostatně vychovávat u nich doma. Za tím účelem zvolila postup, kdy každým nástrojem nejprve Jánočka vyplatila otce, aby poznal na vlastní kůži jak který nástroj účinkuje. Pak se role vyměnily a otec vyplácel Jánočku, aby se naučil každý nástroj ovládat.

A opět paní ředitelka předváděla nejen otci, ale i Jánočce, které se to může hodit až bude mít vlastní děti, ukázkové rány, vysvětlovala techniku a opravovala chyby. Akce nabrala na tempu, ran padlo požehnaně a už se ani nepočítalo.

Na řadu přišel i nový Litevský řemen. Zlomyslná Jánočka totiž před akcí uveřejnila na Forendors výzvu, aby přítomní zaslali nějaké dárečky pro taťku. Kvůli krátké lhůtě stihl reagovat jen Marek, který zvolil právě Litevský řemen v pozici obkročmo na bobíku, ale poněkud Jánočce narušil její plán, neboť dárek adresoval férově oběma aktérům bez rozdílu. V důsledku rychlého běhu lekce, na řemen sice došlo, ale pozice na bobíku vypadla, bylo to "jenom" vleže na pohovce. Přesto Jánočka i otec ohodnotili nový nástroj jako velmi kvalitní a účinný.

Nakonec proběhl ještě tandemový výprask dvěma rákoskami současně, opět vkleče na židli u stolu.

Nejprve Jánočka s paní ředitelkou vyplatili otce a pak otec s paní ředitelkou zase Jánočku.

V průběhu tandemu Jánočka uhýbala a kroutila se takovým způsobem, že bylo nutno opakovaně vyčkat až se zklidní a pak začít znovu od nuly. Ostatně Jánočka takto narušovala i svoje předchozí výprasky. Kromě toho provokovala i drzými poznámkami a paní ředitelce dalo spoustu práce než jí přiměla k patřičné kajícnosti. Vrcholem bylo, když se Jánočka snažila na otci vymámit peníze na kérku, kterou si chce nechat udělat. Avšak místo příslibu peněz obdržela jen opakované ujištění, že jediná kérka, která ozdobí její kůži, bude provedena zcela zdarma rákoskou a umístěna na jejích hýždích, takže se s ní kamarádkám asi příliš nepochlubí.

Ačkoliv akce byla původně koncipována jako fifty-fifty, tedy, že oba účastníci obdrží stejný počet ran, Jánočka díky svému uhýbání a provokacím získala četné přídavky a tudíž vysoko zvítězila na body.

Na úplný závěr proběhla ještě vzájemná aftercare s namazáním oblíbenou mastičkou.

A už byl čas poděkovat paní ředitelce za její péči a srdečně se s ní obejmout.

Otec s Jánočkou, tolik nesvorní při příchodu, opouštěli nyní VIPD bok po boku.