Po třetím zásahu datového centra za čtyři dny přestal Yandex fungovat v Rusku i za jeho hranicemi
Úvod
Ukrajinské drony dnes v noci zasáhly datové centrum společnosti Yandex ve Vladimiru a firma jeho provoz zcela zastavila. Je to už třetí centrum největší ruské technologické firmy zasažené od čtvrtka. Zatímco po prvních dvou úderech vypadávaly jen jednotlivé služby, dnes jich přestalo fungovat přes 80 a s nimi i weby firem, které si u Yandexu pronajímají servery. Volodymyr Zelenskyj se k prvním dvěma zásahům přihlásil a označil je za zrcadlovou odpověď na ruské údery na ukrajinská datová centra.
V Rusku se mezitím rozběhla debata o tom, kdo má takové objekty chránit a jestli na Yandex dopadne srpnový výnos, podle kterého může stát převzít správu nechráněného podniku. V následujícím textu rozebírám, co se ve Vladimiru stalo, co všechno vypadlo, proč firma ustála dva zásahy a třetí už ne, čím Kyjev údery zdůvodňuje a co o ochraně před drony říká ruské právo. Pojďme se na to vše podívat podrobněji.
Noc na dnešek ve Vladimiru
Poplach před drony byl ve Vladimirské oblasti vyhlášen dnes ve 3:51. O půl páté ráno už ve městě pracovala protivzdušná obrana, uvádí ukrajinský web Militarnyj. Na území datového centra potom vypukl rozsáhlý požár. Gubernátor Alexandr Avdějev oznámil, že se po útoku odpojily dvě rozvodny a bez elektřiny zůstalo zhruba pět tisíc lidí. Dopoledne pak uvedl, že dodávky proudu jsou obnoveny z 80 %.
O datovém centru jako první promluvil až sám Yandex. „Infrastruktura našich datových center je poškozena, a proto mohou mít služby Yandexu výpadky,“ uvedla tisková služba, kterou cituje web Važnyje istorii. Firma vzápětí potvrdila, že provoz centra ve Vladimiru zcela zastavila, a kanál Yandex Cloud podle agentury AP dodal, že nikdo nebyl zraněn. Výpadek zasáhl i zákaznickou podporu a firma uživatele požádala, aby se na ni obraceli přes účty na sociálních sítích.
Yandex má ve Vladimiru dvě datová centra. Starší má výkon kolem 56 MW a patří k největším v síti firmy, novější bylo spuštěno letos v březnu. Zasaženo bylo podle deníku Kyiv Post, který se odvolává na kanály ASTRA a Krymskij veter, centrum ve čtvrti Energetik o výkonu 40 až 50 MW, navržené až pro 2 880 serverových stojanů. Napájejí ho dva transformátory a dvě kabelová vedení o napětí 110 kV, která ho spojují s rozvodnou Vladimirskaja. Běží na něm cloudová platforma Yandex Cloud, přes kterou si firmy pronajímají servery pro své aplikace, ukládání souborů a zpracování dat, a opírat se o ně mohou i vlastní služby Yandexu včetně vyhledávače.
Yandex, Alisa, Telemost a další aplikace
Výpadek se nejdřív projevil u služeb samotného Yandexu. Nefungoval hlasový asistent Alisa, Yandex Music, videokonference Telemost ani chytrá domácnost a potíže hlásili i řidiči a zákazníci taxislužby. „Zmáčknu tlačítko pro volání, ale nic se nestane. Nedá se nic dělat, takže jsem prostě nucen jízdu zrušit,“ řekl agentuře AP moskevský řidič Yandex Taxi Pavel Běljavskij. Další Moskvan Eduard Maljavko k tomu poznamenal, že výpadky se netýkají jen pohodlí, protože zasáhly i práci a zdravotnictví.
Vedle toho přestaly fungovat weby a aplikace firem, které mají své systémy na cloudu Yandexu. Uživatelé si stěžovali na výpadky u obchodních řetězců Magnit a M.Video, poskytovatele internetu Dom.ru, prodejce oblečení Lamoda, řetězců rychlého občerstvení Vkusno i točka a Dodo Pizza nebo u internetové lékárny Apteka.ru. Petrohradské letiště Pulkovo oznámilo potíže se svým webem a posílilo telefonní linku pro cestující. Služby Yandexu začaly vypadávat také v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Bělorusku, Arménii a Srbsku.
Odpoledne firma oznámila, že služby postupně vrací do provozu. Obnovuje se podle ní přístup k Alise, vyhledávači, Mapám, Taxi a Poště, přičemž některé funkce zůstávají nedostupné a technici vracejí nejdřív služby s největším počtem uživatelů, uvedla tisková služba. Cloud je na tom hůř. Výpočetní služby běží jen ve dvou zónách, úložiště je dostupné pro čtení s potížemi při zápisu a většina databází se přepnula na záložní uzly, jak vyplývá z aktualizace Yandex Cloud. Zákazníkům firma zároveň doporučuje obnovovat své systémy na jiných platformách. S konkurenčními poskytovateli VK Cloud, Selectel a K2Cloud se Yandex domluvil na zrychleném přesunu zákazníků.
Tři zásah za čtyři dny
První na řadě bylo ve čtvrtek centrum v Sasovu v Rjazaňské oblasti, které funguje od roku 2014 a je ze tří zasažených nejmenší. Stojí v areálu závodu Sasta, jednoho z největších ruských výrobců obráběcích strojů, který dodává zařízení pro výrobu raket Iskander a je pod sankcemi Spojených států, Evropské unie i Británie. Drony zasáhly závod i datové centrum. Družicové snímky společnosti Planet Labs později ukázaly poškozenou střechu hlavní budovy a stopy požáru. Potíže ten den hlásily weby mobilních operátorů, Prvního kanálu i portál státních služeb Gosuslugi a akcie Yandexu oslabily o 3,4 %.
V pátek následovala Kaluga. Tamní centrum v průmyslovém parku Grabcevo je největší, jaké Yandex má, a jedno z největších v Rusku. Stavět se začalo v roce 2022, první část byla spuštěna v prosinci 2023 a projekt počítá s více než 3 800 stojany na ploše 130 tisíc metrů čtverečních, píše Militarnyj. Proti Sasovu je to zhruba pětinásobek výkonu. Firma po úderu uvedla, že několik modulů je zcela vyřazeno a část služeb může fungovat s výpadky.
Yandex má celkem šest datových center na pěti místech, takže po dnešku zůstávají nedotčená jen dvě menší centra v Mytiščích a Ivantějevce v Moskevské oblasti. Polohy svých datových center firma po prvních úderech odstranila z vlastních map. Po prvních dvou zásazích také uvedla, že je „velmi těžké předpovědět“, kdy se centra vrátí do provozu, připomíná BBC.
Zvlášť citelné jsou zásahy pro vývoj umělé inteligence. Yandex provozuje tři superpočítače, na kterých trénuje své neuronové sítě, a všechny stojí v zasažených městech. V Sasovu jsou to Červoněnkis a Ljapunov a ve Vladimiru Galuškin. Červoněnkis byl při spuštění v roce 2021 devatenáctým nejvýkonnějším počítačem světa a je nejvýkonnějším superpočítačem, jaký v Rusku za posledních patnáct let vznikl. Vědecký web T-invariant, ze kterého vychází Militarnyj, soudí, že všechny tři jsou pravděpodobně mimo provoz. Ze šesti největších ruských superpočítačů by tak zůstaly jen dva stroje Sberbanku ve Skolkovu a jeden operátora MTS v Lytkarinu u Moskvy.
Proč firma ustála dva zásahy a třetí už ne
Yandex staví své služby tak, aby přežily úplný výpadek jednoho datového centra. Vývojáři firmy tomu říkají režim „minus jedno datové centrum“ a berou ho jako základní požadavek na každou vnitřní službu. Že to funguje, se ukázalo 30. března 2025, kdy jedno z hlavních center vypadlo kvůli poruše napájení. Hlavní služby tehdy běžely dál a potíže měla jen část zákazníků cloudu. Připomněl to ruský investiční kanál, který se ve čtvrtek po zásahu Sasova zabýval tím, jak vážné údery pro firmu jsou. Upozornil přitom, že odolnost proti dlouhému výpadku několika velkých center najednou firma nikdy veřejně nedoložila a že záložní kapacity nejsou nekonečné.
Přesně tak se to o tři dny později stalo. Po Sasovu a Kaluze vypadávaly jednotlivé služby a jedna zóna cloudu, zatímco hromadné selhání přišlo až ve chvíli, kdy se zastavil Vladimir. Síť, která počítala se ztrátou jednoho centra ze šesti, měla během čtyř dnů zasažená tři včetně největšího a dvě z nich úplně stála.
Důležitý je také rozdíl mezi výpadkem proudu a fyzickým poškozením. Po poruše napájení se servery znovu zapnou, kdežto po požáru je potřeba koupit nové. Yandex letos plánoval investice ve výši 10 až 12 % tržeb, což je 180 až 190 miliard rublů. Každé zničené centrum tak tuto částku dále zvedá.
„Yandex stavěl svá centra a superpočítače v mírových časech a pro mírové časy. Nikdo ani nepředpokládal, že do střechy budou narážet drony,“ řekl webu T-invariant jeden z odborníků na superpočítače. Jiný k tomu dodal, že obnovit stroje této úrovně se nepodaří, protože na čipy a další součástky se po celém světě stojí dlouhá fronta a šedý dovoz je velmi drahý. Vidíme tak, že zasažena je polovina center firmy a obě města, ve kterých stojí její superpočítače. Otázkou je, jak rychle dokáže ztracenou kapacitu nahradit a jestli ji mezitím nezasáhne další úder.
Zrcadlová odpověď
„Vždy odpovídáme zrcadlově. Všichni víte, že bili a bijí po našich datových centrech. Odpověděli jsme jim,“ okomentoval Zelenskyj údery v Rusku. V pátek se k tématu vrátil ve svém příspěvku o zásazích rafinerií v Omsku a Uchtě. „Došlo také k zásahu dalšího datového centra, což je naše zrcadlová odpověď,“ napsal.
Zelenskyj naráží na ruské údery z posledních týdnů. Rusko začalo od začátku podzimu cíleně útočit na ukrajinská datová centra a další uzly internetového spojení. Při útoku na Kyjev 23. září byla poškozena centra poskytovatelů UTELS a Pavutina. Bez internetu tehdy v hlavním městě a okolí zůstalo zhruba 100 tisíc domácností.
Ruské ministerstvo obrany údery na kyjevská datová centra samo potvrdilo a zdůvodnilo je tím, že mají vliv na ukrajinské vojenské spojení. Zelenskyj o dva dny později po zasedání Stavky oznámil, že byla přijata další rozhodnutí k ochraně datových center a dalších objektů důležitých pro spojení. Část ukrajinských firem podle BBC přesunula své servery do zahraničí.
Na ukrajinské straně přitom ještě koncem září zazníval i opačný názor. „Nemůžeme a nemáme odpovídat zrcadlově. Odpovídáme tam, kde to může nepříteli přinést větší škody, než jaké působí on nám,“ napsal 28. září ukrajinský vojenský analytik Myrošnykov. Ruských datových center je podle něj mnohonásobně víc než ukrajinských a hlavní páteřní trasy vedou daleko od hranice, takže internet nezmizí ani po měsících soustavných úderů.
Na jedné straně má tento argument svou váhu, protože Yandex je jen jednou z mnoha firem a ruský internet jako takový dnes fungoval dál. Na druhé straně se ukázalo, že na třech místech stála velká část toho, co Rusové každý den používají, od taxíků přes platby až po pokladny v obchodech. Kyjev tak míří na zdroje příjmů ruské válečné mašiny. Údery mají Rusko přimět k přesunu prostředků na opravy. Otázkou tak zůstává, jestli jde o jednorázovou odvetu za Kyjev, nebo o začátek soustavné kampaně podobné té proti rafineriím.
Dojde k nucené správě Yandexu?
Ruské kanály po dnešním výpadku připomínají výnos číslo 604, který Vladimir Putin podepsal 24. srpna. Jmenuje se „O opatřeních k zajištění bezpečnosti objektů kritické infrastruktury Ruské federace“ a dovoluje vládě zavést na základě prezidentova pověření dočasnou správu nad majetkem firmy, která své objekty dostatečně nechrání. Důvody jsou čtyři. Firma bezpečnostní opatření nepřijala nebo je přijala pozdě, porušila požadavky úřadů, ohrozila bezpečnost nebo běžný provoz objektu, anebo po poškození neobnovila provoz včas. Za ohrožení výnos výslovně pokládá i to, když se opatření firmy proti útokům drony ukážou jako neúčinná.
Správcem se stává federální agentura pro správu státního majetku Rosimuščestvo, pokud vláda neurčí někoho jiného. Správa se může vztahovat na veškerý majetek firmy v Rusku včetně akcií a podílů, správce má pravomoci vlastníka s výjimkou prodeje a výnos nestanoví, jak dlouho může správa trvat.
Za kritickou infrastrukturu výnos označuje objekty palivového a energetického komplexu, průmyslu, spojů, komunální, dopravní a logistické infrastruktury a také „jiné objekty, které mají zvlášť důležitý význam pro zajištění bezpečnosti, hospodářské stability Ruské federace a života obyvatelstva“. Yandex tak spadá pod poslední zbytkovou kategorii.
Výnosu se tehdy věnovala řada ruských i ukrajinských webů a profilů. Například server Meduza popsal výhrady právníků, kteří se otázkou zabývali. Výnos podle nich neobsahuje žádné konkrétní požadavky ani lhůty, není z něj zřejmé, kdo a jak „neúčinnost“ nebo „zpoždění“ zjišťuje, a úřadům nechává velmi široký prostor pro vlastní úvahu.
Soukromé firmy se navíc proti dronům samy bránit téměř nemohou. Rušit signál dronu, poškodit ho nebo zničit smí jen několik státních složek a zaměstnanci soukromých bezpečnostních agentur. Podniku tak zbývá najmout licencovanou ostrahu a požádat o povolení k rušičce, k čemuž potřebuje souhlas ministerstva obrany, rozhodnutí státní komise pro rádiové frekvence a registraci u úřadu Roskomnadzor.
První vicepremiér Denis Manturov po vydání výnosu ujišťoval, že nejde o znárodnění a že se nechystá „masové použití“. Kreml odpovědnost přenesl na podnikatele. „Majitelé firem často nevěnují bezpečnostním opatřením náležitou pozornost,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov. Poprvé se o použití výnosu začalo mluvit koncem září, kdy ministerstvo energetiky navrhlo zavést správu nad sítí 56 čerpacích stanic Trassa v Moskvě a okolí.
Dnes se stejná otázka vznáší nad Yandexem. Stát má teď podle části ruských z-bloggerů, důvod i nástroj, byť by rozhodnutí o správě bylo nepříjemné. Dočasná správa by přenesla část odpovědnosti za taxíky, platby a cloud, zatímco bez ní zůstane služba, na které závisí velká část země, v rukou soukromé firmy. Další ruské kanály se mezitím přou o to, jestli je na vině firma, která na ochranu nemyslela, nebo stát, který ji nezajistil. Yandex sám zareagoval podobně jako tehdy Wildberries a do uživatelské smlouvy doplnil ustanovení o vyšší moci, které ho zbavuje odpovědnosti mimo jiné při útocích dronů.
Ani ruský průmysl tak nečekají jednoduché časy, Kyjev totiž disponuje stále lepšími prostředky na likvidaci ruské kritické infrastruktury a čím víc bude Kreml běsnit a pálit na vše, co mu bude přicházet do cesty, tím těžší údery ho budou čekat doma. Včetně úderů na datová centra.
Vážení čtenáři,
tento článek je volně přístupný díky předplatitelům. Vznikl z ruských úředních dokumentů, ukrajinských zdrojů a několika hodin ověřování, a pokud vám k něčemu byl, můžete mi pomoct psát další.
Předplatné na Forendors (https://www.forendors.cz/apalias) stojí tolik co dvě kávy měsíčně. Předplatitelé tento týden dostali například detailní rozbor naftové dohody mezi USA a Ruskem a mnohem víc.
Kdo nechce předplatné, může přispět jednorázově přes ikonu [$]. Díky, že u toho jste.