Na lotyšské území vstoupili Černí Rusové. Vidíme první útok zelených mužíčků v Pobaltí?

Úvod

Minulé pondělí večer se tři maskovaní a ozbrojení muži pokusili z Běloruska protlačit do Lotyšska skupinu nejméně dvaceti migrantů a vyhrožovali přitom lotyšským vojákům. O několik hodin později maskovaní muži na lotyšské území sami vstoupili, poškodili elektrický rozvaděč a ukradli dvě kamery. Minulou středu se k akci přihlásila do té doby téměř neznámá skupina, která si říká Černí Rusové, a pohrozila podobnými akcemi na dalších úsecích běloruské hranice. Lotyšská bezpečnostní služba kvůli tomu v pátek zahájila trestní řízení.

Běloruský diktátor Lukašenko dnes prohlásil, že Bělorusko s incidentem nemá nic společného a že si ho Lotyši zinscenovali sami. V následujícím textu rozebírám, jak incident proběhl, v jakém stavu byla lotyšská hranice už před ním, jak zareagovalo Lotyšsko a jeho sousedé, kdy se podobné věci staly v minulosti a kdo jsou vlastně Černí Rusové.

Incident z minulého týdne

Incident minulé úterý oznámila lotyšská armáda, jejíž vojáci pomáhají pohraniční stráži na východní hranici. Skupinu nejméně dvaceti migrantů vedli k hranici tři muži v maskách, kteří vojákům vyhrožovali a migranty hnali směrem do Lotyšska, přičemž podle armády měli pistoli. Podrobnosti později přidal velitel ozbrojených sil Kaspars Pudāns v rozhovoru pro televizi TV3. Po vojácích létaly kameny a kusy dřeva, a když uviděli předmět podobný zbrani, stáhli se. Migranti se díky tomu vrátili do Běloruska a na lotyšské území se nedostali. Litevská veřejnoprávní televize LRT, která se k hranici vypravila, k tomu doplnila, že jeden z maskovaných mužů vyhrožoval střelbou. Velitel pohraniční stanice Silene Arturs Pupins jí řekl, že pohraničníci od té doby mají pokyn dbát hlavně na vlastní bezpečnost, a když uvidí lidi se zbraní, stáhnout se do bezpečí a připravit se na útok.

Druhá část přišla o několik hodin později. Maskovaní muži vstoupili na lotyšské území, poškodili elektrický rozvaděč, ukradli dvě kamery a vrátili se do Běloruska dřív, než na místo dorazila jednotka pohraniční stráže (rozvaděče napájejí kamery a přenos dat, takže poškození jednoho může vyřadit několik kamer najednou). Minulou středu pak zástupce velitele pohraniční stráže Ivars Ruskulis řekl poslancům, že za poslední den někdo poškodil další dva rozvaděče.

Hranice byla pod tlakem už předtím

Incident přichází v době, kdy lotyšská hranice s Běloruskem čelí největšímu tlaku od začátku migrační krize v roce 2021. Pohraniční stráž letos zabránila v nelegálním přechodu už 11 925 lidem, což je téměř tolik jako za celý loňský rok, kdy jich bylo 12 046, a více než dvojnásobek proti roku 2024, kdy jich bylo 5 388. Lotyšsko proto 11. srpna spustilo operaci Vilkatis (Vlkodlak), ve které pohraničníkům pomáhají vojáci, policisté a drony. Vláda ji minulé úterý prodloužila do konce roku. Ruskulis poslancům připomněl také začátek května, kdy se z Běloruska pokusila prorazit velká skupina lidí a pohraničníci ji zatlačili zpět slzným plynem. Od roku 2021 vrátili Lotyši z hranice zpět už 52 184 lidí.

Vedle migrantů přibývá útoků na samotné vybavení hranice. Lotyšští pohraničníci letos napočítali deset poškozených rozvaděčů a jedenáct poškozených kamer, jak popsala LRT. Zhruba další tucet kamer a čidel jim někdo ukradl. Sloup s kamerou se útočníkům podařilo ulomit za minutu a půl.

V Daugavpilsu pohraničníci novinářům ukázali také fotografie z telefonů zadržených migrantů, na kterých stojí běloruští úředníci v lese vedle migrantů, a záběry z dronů, na kterých je doprovázejí k hranici. Tlak se tak na hranici přesouvá od samotných přechodů také k ničení techniky, která je má odhalovat. Otázkou je, jestli je incident jedním z dalších v řadě, nebo jestli se Bělorusové chystají situaci skutečně výrazněji eskalovat.

Lotyšská reakce

Lotyšský ministr vnitra Jānis Dombrava hned v úterý vzkázal, že „Bělorusko by mělo pochopit, že podobné případy mohou vést k vážnějším následkům pro Bělorusko samotné“. O den později oznámil, že navrhne upřesnit zákon tak, aby voják ani pohraničník nemusel váhat se zákonným použitím zbraně ze strachu z trestního stíhání. Sabotéři podle něj nevypadají jako migranti a nejspíš úzce spolupracují s tajnými službami sousedních zemí. Velitel pohraniční stráže Guntis Pujāts pak uvedl, že maskovaní muži mohli patřit k organizovanému zločinu, který při převádění migrantů využívá přízně běloruských úřadů.

Střílet směrem do Běloruska nicméně Lotyši nehodlají. Ruskulis je přesvědčen, že provokace organizují Bělorusko a Rusko, které zkoušejí reakci lotyšských složek a čekají právě na takovou odpověď. Také Pudāns uvedl, že se střelba přes hranici nezvažuje, aby se situace nevyhrotila. Ministr obrany Raivis Melnis včera v Lotyšské televizi ocenil, že vojáci jednali profesionálně, a připomněl, že smějí použít zbraň k sebeobraně a k varovným výstřelům do vzduchu. Podpořil také návrh ministerstva vnitra, aby na hranici mohli používat nesmrtící prostředky.

Zareagovali i sousedé. Litva poslala až 100 vojáků na hranici s Kaliningradskou oblastí, kde mají pohraničníkům pomáhat nejméně do tohoto pátku. Ministr vnitra Martynas Katelynas to zdůvodnil lotyšským incidentem a obavou, že by přes hranici mohli začít utíkat Rusové před případnou mobilizací.

Estonsko zpřísnilo kontroly na hranici s Lotyšskem poté, co během jediného týdne zadrželo 41 lidí, kteří do země přišli právě přes lotyšské území. Estonští a litevští pohraničníci zároveň pomáhají Lotyšům přímo na hranici s Běloruskem. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal, že za incidentem stojí Moskva.

Podobné případy z minulých let

Ozbrojení lidé z běloruské strany se na hranicích Evropské unie neobjevili poprvé. V Litvě 17. srpna 2021 vtlačilo dvanáct běloruských příslušníků se štíty a v těžké výstroji na litevské území 35 migrantů a hranici přitom sami překročili, jak tehdy popsala LRT.

Vilnius na to odpověděl diplomatickou nótou. V Polsku o necelé tři měsíce později vstoupili na polské území tři ozbrojení muži v uniformách. Během téhož týdne se běloruský voják pokusil na polské vojáky vystřelit ze signální pistole a pět ozbrojených Bělorusů ničilo hraniční plot a křičelo, že budou střílet, uvedlo tehdy polské ministerstvo obrany.

Loni v říjnu pak estonská pohraniční stráž natočila sedm ozbrojených mužů v uniformách a se zakrytými tvářemi, kteří se postavili napříč silnicí v takzvané Saatské botě (jde o výběžek ruského území, přes který vede estonská silnice).

Estonci tehdy silnici uzavřeli. Ve všech těchto případech šlo o muže v uniformách, u kterých bylo zřejmé, ke kterému státu patří. Na lotyšské hranici se nyní poprvé objevila skupina s “vlastním jménem a znakem”, která se k akci veřejně hlásí. Říkají si Černí Rusové.

Kdo jsou Černí Rusové

Skupina má na Telegramu vlastní kanál, který začal vysílat 24. září, a zhruba 1 200 odběratelů. Hned druhý den zveřejnili manifest, který evidentně tvořili s pomocí a celkem malou snahou a ve kterém žádá úplné sjednocení Rusů, Bělorusů a Ukrajinců v jeden stát, „očištění válkou“ a silové podřízení „jižních zemí“. Běloruské vedení v něm vyzývá, aby se přestalo ohlížet na Západ a dalo armádě rozkaz postavit se „bok po boku s ruským bratrem“.

Na konci září kanál oznámil, že první dobrovolníci Černých Rusů procházejí taktickým výcvikem pod vedením instruktorů s bojovou zkušeností.

O dva dny později napsali, že “mají informace o provokacích”, které na hranici chystají Litva, Lotyšsko, Polsko a Ukrajina, a že odpovědnost za ně bude svedena na Moskvu a Minsk. To bylo pět dní před incidentem.

Zbytek obsahu tvoří krátké texty o běloruské jaderné elektrárně, tranzitu obilí, společných databázích extremistů nebo cvičeních Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, které si prohlédne 200 až 300 lidí. Texty se drží běloruského dění, od Lukašenkových jednání s ruskými gubernátory po prověrku teritoriální obrany v Mohilevské oblasti na východě Běloruska, a ze zahraničí si všímají hlavně Pobaltí. Migranti na běloruské hranici se v nich paradoxně neobjevují. Kanál Worldsconflict si skupiny všiml už 17. září, kdy se její znak objevil na nástěnkách u vchodů domů.

Přiznání k incidentu v Lotyšsku vyšlo minulou středu odpoledne a vidělo ho zhruba desetkrát víc lidí než běžný příspěvek (tedy zhruba dva tisíce). Zhruba minutové video natočené ve studiu, ve kterém mluví muž v kukle a tmavých brýlích, kterého titulek představuje jako Němana, mluvčího Černých Rusů. Záběr z hranice ani ukradené kamery ve videu nejsou. „Lotyšští pohraničníci měli konečně to štěstí osobně se seznámit s Černými Rusy,“ říká muž na úvod. Skupina tří aktivistů podle něj v noci na 6. října překročila hranici v obvodu Kaplava v kraji Krāslava a střetla se s lotyšskými vojáky. Poté znovu pronikla na lotyšské území u vesnice Matulišky, ukradla kamery, poškodila zařízení a zůstala nepovšimnuta. „Byla to jen zkouška odolnosti Lotyšů, ve které neobstáli. Brzy uvidíte podobný obraz i na dalších úsecích naší hranice,“ pokračuje a dodává, že Evropská unie a NATO jsou kolos na hliněných nohou, který se zhroutí po prvním úderu.

S lotyšským popisem se video rozchází ve dvou věcech. Podle ministra Dombravy zůstali průvodci při prvním střetu na běloruské straně a na lotyšské území vstoupili až o několik hodin později, zatímco Něman tvrdí, že trojice hranici překročila už při střetu s vojáky. O dvaceti migrantech, kolem kterých se celý incident točil, navíc video neříká ani slovo. Kanál se pak k přiznání už nevrátil. V pátek a v neděli naopak psal, že běloruská hranice je „pod spolehlivým zámkem“. Pro diverzní skupiny a provokatéry je podle něj uzavřena.

Lotyšská Státní bezpečnostní služba zahájila v pátek trestní řízení kvůli vytvoření zločinecké organizace, jejímž cílem jsou zvlášť závažné zločiny proti míru, Lotyšsku a Ukrajině. Lotyšská televize k tomu včera oslovila dva odborníky.

Ředitel centra NATO pro strategickou komunikaci Jānis Sārts řekl, že nezávislé skupiny tohoto druhu v Bělorusku ani v Rusku existovat nemohou a že jde o informační operaci tajných služeb. Běloruský novinář Dmitrij Halko, který žije v polském exilu, mluví o krycí struktuře, na kterou lze v případě potřeby svést sabotáže na hranicích.

„Byli zelení, teď jsou černí,“ řekl s odkazem na vojáky bez označení, kteří v roce 2014 obsadili Krym.

Lukašenko: udělali si to sami

Běloruská státní média označila lotyšské oznámení za výmysl už minulý týden. Zástupce běloruského ministerstva zahraničí v pátek v OSN vyzval sousední země, aby přestaly “migraci” politizovat, jak zaznamenala agentura Pozirk. Lukašenko se k incidentu vyjádřil až dnes na poradě s vedením silových složek.

„Velmi dobře víme, že to celé udělali sami Lotyši jako informační záminku, aby dostali peníze od Evropské unie,“ řekl diktátor. Operace se vstupem na území sousedního státu podle něj nejsou možné bez jeho souhlasu. „Se mnou takové věci nikdo nekonzultoval. A to znamená, že se ani neuskutečnily,“ dodal. Pobaltské státy ani Polsko podle něj nemají dost peněz na své vojenské plány, a proto je hledají v Bruselu. O Černých Rusech se samozřejmě nezmínil.

Z Běloruska tak zaznívají dvě verze. Podle diktátora se nic nestalo a Lotyši si incident vymysleli, zatímco skupina, která působí na běloruském území, se k němu týden veřejně hlásí a slibuje pokračování. Jedno druhé přitom nevylučuje. Lukašenko mluví k domácímu publiku a k Západu, před kterým chce vypadat nezúčastněně, kdežto video míří na pobaltská média a obyvatele má zastrašit.

Kdo za Černými Rusy stojí teď můžeme maximálně spekulovat. Na jedné straně kanál sleduje běloruskou státní agendu, používá Lukašenkův slovník o člověku práce a železném pořádku a nadšeně píše o společných databázích extremistů, což by skutečné radikální hnutí sotva dělalo. V Bělorusku se navíc nikdo nemůže veřejně hlásit k ozbrojenému přechodu státní hranice, aniž by si pro něj přišla KGB. Na druhé straně požadavek jednoho nedělitelného státu a vstupu do války jde dál, než kam je ochoten zajít sám Lukašenko, který si zbytky běloruské samostatnosti hlídá, a takový tlak by se hodil spíše Moskvě.

Tak jako tak není možné, aby se aktu (zatím neozbrojené) agrese účastnila polomilitární skupina bez podpory nebo vědomí režimu. Kdybych si měl vsadit peníze, bylo by to na dílnu blízkou běloruským silovým složkám, klidně i s ruským přispěním, která si značku připravila předem, aby se k podobným akcím mohl přihlásit někdo jiný než stát. Důležité tak bude pozorovat, jestli se “Černí Rusové” (nebo spíše převlečená KGB či GRU) v příštích týdnech objeví i na litevské nebo polské hranici, jak video slibuje.

Vážení čtenáři,

tento článek je volně přístupný díky předplatitelům. Vznikl ze sledování primárních zdrojů a několika hodin ověřování, a pokud vám k něčemu byl, můžete mi pomoct psát další.

Předplatné na Forendors (https://www.forendors.cz/apalias) stojí tolik co dvě kávy měsíčně. Předplatitelé tento týden dostali například rozbor možného zastavení sdílení zpravodajských informací s ukrajinou a mnohem víc.

Kdo nechce předplatné, může přispět jednorázově přes ikonu [$]. Díky, že u toho jste.