Američané bodli Ukrajině kudlu do zad, sáhli na Starlink
Úvod
Spojené státy během posledních deseti dnů přitlačily na Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, a to tak, že ji připravily o části pomoci, kterou za ni ve velké míře platí evropští spojenci. Nejdřív Donald Trump 9. října oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o ruské naftě, pak přišly hrozby zastavit sdílení zpravodajských informací a výpadek varování před balistickými střelami. V noci na 14. října pak Ukrajinu zasáhlo omezení vojenské satelitní služby Starshield od firmy SpaceX, po kterém ukrajinským dronům vypadává spojení nad 161 km/h. Ministr zahraničí Marco Rubio včera novinářům řekl, že Starshield Ukrajina „teď nemá“ a že s ní „nemá nic společného“.
Federální zakázky jeho vlastní vlády ale ukazují, že americké letectvo Starshield kupuje za peníze cizí vlády, a Ukrajina ho platí penězi z Německa. Polsko pak samo platí přímo SpaceX za dalších zhruba 30 tisíc terminálů Starlink.
Týden amerického tlaku
Na údery na ruské rafinerie Spojené státy samy přispívaly. Začátkem loňského října napsal Wall Street Journal, že Trump zpravodajským službám i Pentagonu povolil pomáhat Kyjevu s údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Americká data podle Financial Times od té doby pomáhají určit trasu, výšku a načasování ukrajinských dronů. Letos v září se postoj obrátil a Trump začal Kyjev veřejně žádat, aby údery zastavil, protože “zdražují paliva” i Američanům před volbami do Kongresu.
Podle serveru Axios Zelenskyj ignoroval zhruba šest takových žádostí, a Trump proto 9. října oznámil, že mu Putin uvolní ruskou naftu pro americký i světový trh. Ministerstvo financí k tomu vydalo generální licenci číslo 135, která do 7. dubna 2027 povoluje obchod s ruskou naftou včetně dovozu do USA. Dohodu jsem podrobně rozebíral zde, proto jen jedno číslo, a sice že celkový slíbený objem 4,8 milionu tun pokryje podle rozboru serveru Lawfare asi dvě procenta americké spotřeby.
Hned nato přišly hrozby. Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner podle ukrajinského zdroje Axiosu pohrozili, že USA přestanou předávat zpravodajské informace. O víkendu 11. a 12. října pak volali američtí úředníci do Kyjeva i evropských metropolí, jak napsaly Financial Times a CNN. Hrozba se týkala i programu PURL, ve kterém evropské země platí americké zbraně pro Ukrajinu (o tom, jak sdílení informací a PURL fungují, jsem psal zde.
Večer 12. října dopadlo na Kyjev pět balistických střel, aniž by přišlo varování od partnerů, jak napsal Zelenskyj. Trump druhý den novinářům řekl, že sdílení nezastavil, a Politico s odkazem na americkou stranu výpadek vysvětlovalo špatným počasím. Washington Post nicméně 14. října popsal, že americké služby varovaly ukrajinské velvyslanectví, že při dalších úderech na ruskou energetiku sdílení okamžitě zastaví.
Poradce Kanceláře prezidenta Serhij Leščenko 15. října uvedl, že se předávání informací skutečně přerušilo, a to „ne na jeden den“. Zelenskyj dnes v pořadu NBC Meet the Press řekl, že blokace trvala asi tři dny a už skončila. Ukrajina podle jeho rozhovoru pro FT na žádost USA na tři dny přerušila útoky na ruskou energetiku, Rusko ale na ukrajinskou energetiku útočilo dál.
V noci na 14. října pak začaly ukrajinské drony ztrácet spojení. Poradce prezidenta pro obranné technologie Serhij Beskrestnov ráno napsal, že omezení se týká „vojenského balíku“ služeb Starshield a terminály vypadávají nad rychlostí 100 mil za hodinu. Ministerstvo obrany podle televize Hromadske potvrdilo, že SpaceX bez varování omezila terminály Starshield s prahem od zhruba 72 do 161 km/h podle toho, na čem je terminál namontovaný. U 7. sboru výsadkového vojska vypadávalo spojení na 10 až 20 sekund už při 110 až 120 km/h a část misí se musela zrušit, jak sbor řekl serveru Defense Express. Ruské proudové drony Geraň přitom létají kolem 600 km/h a dron, který je má zachytit, musí být rychlejší.
Starlink a Starshield, jedna síť a různé smlouvy
Elon Musk na stížnosti odpověděl 14. října na síti X, že „systémy Starshieldu jsou vlastněné a kontrolované americkou vládou, jakékoli limity týkající se rychlosti nebo uživání jsou rozhodnutí americké armády, amerického prezidenta”.
Starlink je podle něj komerční služba, kterou vlastní a řídí SpaceX a kterou nelze použít k útočné vojenské akci. Tuto hranici kreslí i Rubio, který podle označil Starlink za komerční produkt a Starshield za vojenský, který používá americká armáda. Omezení přitom přisoudil Starlinku a na otázku, zda byl obnoven Starshield, odpověděl, že je to kontrakt s americkou armádou, který „nemá nic společného s Ukrajinou”.
Dokumenty amerických úřadů přitom ukazují jiný obraz. Starshield není samostatná síť, jde o vládní tarify a terminály, které běží přes stejné družice Starlink. Vesmírné síly v zadávací dokumentaci ze srpna píšou o „the SpaceX Starshield (Starlink) commercial network“ (tedy komerční síť SpaceX Starshield (Starlink)) a v příloze téhož řízení dodávají, že „the Starshield service utilizes the Starlink network, which is both owned and managed by SpaceX“.
Síť podle samotných vesmírných sil tedy vlastní a provozuje SpaceX, a to včetně té části, o které Musk tvrdí, že ji ovládá vláda. Starshield si navíc kupuje celá řada amerických úřadů od pobřežní stráže po NASA a celní správu, a dokonce i Rubiovo ministerstvo, které v září 2024 objednalo „Starshield service“ za dva miliony dolarů.
Na Ukrajině vypadá rozdíl mezi oběma službami prakticky. Civilní terminály Starlink mají od přelomu ledna a února rychlostní limit zhruba 70 až 90 km/h, který SpaceX zavedla na žádost ukrajinského ministerstva obrany, aby Rusové nemohli Starlink používat na svých dronech. Terminály ukrajinské armády se zapisují na bílý seznam přes systém DELTA. Vojenské účty, kterým Ukrajinci říkají „vojenský balík Starshield“, byly z limitu vyňaty.
Kosťantyn Ljukov z Nadace Serhije Prytuly to pro server Militarnyj popsal tak, že vojenské uživatele rozlišují „zvláštní účty, na kterých bylo toto omezení zrušeno“, a jde o běžné terminály Starlink s účtem Starshield. Rozdíl mezi Starlinkem a Starshieldem v ukrajinském podání určuje smlouva, která stanoví, jak rychle a kde terminál smí fungovat. Právě tuhle smlouvu 14. října “někdo” změnil.
U Starlinku přitom nejde o nějakou velkou novinku. Obchodní podmínky této sítě od přelomu let 2022 a 2023 uvádějí, že služba „není navržena ani určena pro použití k útočným a či obranným vojenským nástrojům“. Pravidla přijatelného užití od letošní zimy navíc zakazují dálkové řízení dronů a jakoukoli vojenskou činnost, „ledaže by to bylo smluvně povoleno společností SpaceX“.
Pokud Rubio tvrdí, že Ukrajinci používali Starlink pro své drony, připisuje jim použití, které komerční podmínky zakazují, a dovolit ho může jen zvláštní smlouva, kterou je v případě ukrajinské armády vládní kontrakt na Starshield.
Kdo za spojení platí
Spojení ukrajinské armády přes satelity SpaceX se během dvou let přesunulo z amerického rozpočtu na evropský. V srpnu 2024 objednala Agentura obranných informačních systémů (DISA) u SpaceX předplatné a terminály pro Ukrajinu za 138 milionů dolarů s plněním do listopadu 2025. Mluvčí vesmírných sil tehdy deníku San Antonio Express-News řekl, že „Osmiměsíční smlouva na službu Starshield začala v srpnu a platí do dubna“, a velitelství vesmírných systémů službu popsalo jako vojenský servisní plán nad komerční sítí („Starlink over Starshield“) s komerčním šifrováním. Sama americká vláda ukrajinskou službu už před dvěma lety nazvala Starshieldem.
Od dubna 2025 platí Starshield pro Ukrajinu cizí peníze. Ze všech 242 kontraktů SpaceX od roku 2022 vede federální databáze USASpending financování „foreign funds FMS“ (peníze zahraniční vlády přes vládní prodej, Foreign Military Sales) jen u tří. Jeden je drobná služba, zbylé dva jsou Starshield. První objednávku za 44,7 milionu dolarů zadalo americké letectvo 14. dubna 2025 bez soutěže s odkazem na mezinárodní dohodu a plnila se do 15. listopadu. Druhá, s názvem „Starshield service support“ za 135 milionů dolarů, na ni navazuje hned 16. listopadu a běží do 15. května 2027.
Ukrajina přímo pojmenovaná není, nicméně časově i fakticky to na sebe navazuje. Federální registr totiž v lednu zveřejnil oznámení Kongresu o prodeji, ve kterém ukrajinská vláda kupuje „prodloužení satelitních komunikačních služeb pro své terminály Starlink“ za 150 milionů dolarů, případ vede americké letectvo a platí ho „JUMPSTART Funding from Germany“.
JUMPSTART je podle Výzkumné služby Kongresu fond Pentagonu, přes který spojenci financují americké vládní prodeje Ukrajině. Datum konce druhé objednávky pak sedí na den s tím, co uvedl zdroj stanice Fox News, podle kterého Ukrajina službu využívá „na základě ujednání sjednaných prostřednictvím vlády USA do 15. května 2027“.
Německo samozřejmě muselo reagovat. Tamni ministr zahraničí Johann Wadephul to 15. října v pořadu Maybrit Illner uvedl, že „část techniky Starlink financuje Německo, a proto samozřejmě trváme na tom, aby to také fungovalo, když za to platíme,“ a dodal, že Berlín má otázky “i na své americké spojence”.
Druhou vrstvu spojení pak platí Polsko, a to přímo SpaceX bez americké vlády. Ministerstvo digitalizace v odpovědi na poslaneckou interpelaci loni v březnu uvedlo, že Polsko koupilo 24 560 terminálů, které Ukrajině zapůjčilo, a platí předplatné za dalších 5 150, za roky 2022 až 2024 celkem 323 milionů zlotých.
Smlouvu se SpaceX uzavírá Instytut Łączności, polský státní ústav, který jako jediný smí služby na těchto terminálech zapínat a vypínat, a naposledy ji obnovil letos v březnu. Místopředseda vlády Krzysztof Gawkowski 15. října řekl, že Polsko po omezení kontaktovalo SpaceX a má od ní zajištěna „všechna spojení a celou tu přenosovou kapacitu tak, jak je uvedena ve smluvních ustanoveních“. Připustil také, že polské terminály „pracují nejspíš i pro armádu“.
Dvoustranná skupina amerických zákonodárců podporujících Ukrajinu ve středu připomněla, že přístup Ukrajiny ke Starlinku platí spojenci USA.
Kdo smí co vypnout
U německé vrstvy je smluvní řetězec jednoduchý. Ukrajina jako kupující uzavírá dohodu s vládou USA, Německo ji platí a smlouvu se SpaceX uzavírá americké letectvo. Standardní podmínky těchto dohod, které zveřejňuje agentura DSCA, uvádějí, že kupující souhlasí s tím, „že za sjednávání smluvních podmínek odpovídá výhradně ministerstvo obrany USA“.
Vláda USA si zároveň vyhrazuje právo celou dohodu nebo její část „zrušit či pozastavit“, pokud to za mimořádných okolností vyžaduje národní zájem Spojených států. Ukrajina ani Německo se SpaceX žádnou smlouvu nemají. Mají ji s americkou vládou, která za plnění odpovídá, ať páku fyzicky stiskne kdokoli.
Co americká vláda vůči SpaceX smí, popisují zadávací podmínky programu PLEO, přes který Pentagon kupuje služby z nízké oběžné dráhy včetně ukrajinské objednávky z roku 2024.
Vládní správci podle nich mohou zapínat a vypínat jednotlivé uživatele, žádat dodavatele o pozastavení služby a dokoupit přednostní provoz před všemi ostatními uživateli i aktivaci pro případ války. Oblasti pokrytí ale podle týchž podmínek určuje dodavatel a platí jeho standardní obchodní podmínky. Vláda tak má nad svými účty dost silné páky, samotnou síť ale řídí SpaceX. Představitelé Pentagonu to přitom před Kongresem opakovaně připouštěli.
Tehdejší náměstek ministra obrany John Plumb v roce 2023 řekl, že přístup ke komerčním službám se v krizi se řeší „smlouvu po smlouvě“. Náčelník vesmírných sil Chance Saltzman o rok později na otázku, co když firma nedodá, odpověděl, že by ji Pentagon nutil k dodržení smlouvy jako v každém jiném právním rámci. Předseda podvýboru Jon Tester mu na to připomněl, že než se spor dostane k soudu, bude pozdě.
Pro ukrajinské drony je tak lhostejné, jestli rychlost změnila SpaceX z vlastní vůle, nebo na pokyn. Agentura Reuters s odkazem na dva americké a jednoho západního představitele napsala, že vedení Pentagonu dostalo zprávu, že služba Starshield pro ukrajinskou armádu musí být zpomalena, a pokyn přišel z Bílého domu.
Deník Telegraph podle čtyř zdrojů psal, že zpomalení navrhl Musk a Trump s ním souhlasil. Trump, Rubio i ministr financí Scott Bessent pokyn popírají. Zelenskyj dnes nicméně na NBC řekl, že zpráva přišla od americké vlády a technicky to provedla SpaceX. Omezení podle něj nadále trvá.
Právě to chce vyjasnit devět senátorů z obou parlamentních stran, kteří ve čtvrtek požádali generálního inspektora Pentagonu o prošetření. Ptají se, zda omezení nařídila, schválila nebo provedla SpaceX, Pentagon či jiný úřad americké vlády, zda to bylo v souladu s vládními smlouvami a co Pentagon udělal, když se o něm dozvěděl. Dále zda omezení provedla SpaceX sama a nedoručila tak vládě USA služby, které jí smlouva ukládá. A také to, jestli jednala na pokyn vlády, která tím zasáhla do služby, kterou sama prodala Ukrajině za německé peníze. Ve všech případech přitom za plnění vůči kupujícímu odpovídají Spojené státy.
Obrovská reputační rána pro Spojené státy
Ve stejném rozhovoru, ve kterém Rubio popíral souvislost Starshieldu s Ukrajinou, obhajoval i to, co USA od Ruska dostávají. Nafta by se podle něj prodala tak jako tak a otázkou bylo jen to, kolik z ní získají Spojené státy. Na druhé straně stojí čísla, která ukazují na to, kde leží opravdové spojenectví, nikoli nějaké partikulární zájmy momentálního amerického prezidenta.
Celkový obchod USA s Ruskem činil podle amerického statistického úřadu loni 3,8 miliardy dolarů dovozu a necelou miliardu vývozu, zatímco Evropská unie podle Eurostatu dovezla ze Spojených států zboží za 356,7 miliardy eur. Oznámení Kongresu o prodejích zbraní za roky 2022 až 2026 dosahují u Polska 68,3 miliardy dolarů a u Německa 42 miliard.
Evropa je podle Stockholmského institutu pro výzkum míru poprvé za dvacet let největším odběratelem amerických zbraní s podílem 38 %. Americké zbraně pro Ukrajinu dnes navíc platí převážně spojenci. Přes program PURL přijala americká státní pokladna 4,8 miliardy dolarů a přes JUMPSTART dalo šest spojenců dalších 2,8 miliardy, zatímco Kongres podle Výzkumné služby Kongresu od dubna 2024 téměř žádné nové peníze neschválil.
Spojenci, kterých se omezení týká jako plátců, už začali platit za to, aby na americké službě nezáviseli. Polsko 21. července podepsalo s Evropskou komisí příspěvek do evropské satelitní sítě IRIS² a jeho podíl na kapacitě tím podle odpovědi ministerstva vnitra „vzrostl pětinásobně v případě střední oběžné dráhy (MEO) a dvojnásobně v případě nízké oběžné dráhy (LEO)“. Než síť začne fungovat, má Polsko vyjednanou bezplatnou kapacitu u lucemburské SES a francouzského Eutelsatu.
Rada EU letos v březnu zmocnila Komisi jednat s Ukrajinou o přístupu k evropským vládním satelitním službám a Velká Británie loni vložila 163 milionů eur do navýšení kapitálu Eutelsatu. Gawkowski po 14. říjnu řekl, že Evropa potřebuje vlastní systém, „který nám dá záruku, že nám nikdo ze zámoří ani z jiné části světa nevypne internet, až ho budeme nejvíc potřebovat“.
Na jedné straně tak vidíme, že Washington kvůli malé a nejasné výhodě u Ruska omezil službu, kterou za Ukrajinu platí jeho nejbohatší zákazníci a kterou sám prodává jako smluvní strana. Tito zákazníci o tom mluví dost otevřeně (kvůli naštvání) a zároveň investují do náhrady.
Vláda, která může jednou podepsanou a zaplacenou službu kdykoli upravit podle toho, jak se jí zrovna vyvíjejí vztahy s Moskvou, dává každému dalšímu kupujícímu důvod se ptát, co se stane s jeho letouny, raketami nebo spojením, až bude politika v Bílém domě zase jiná.
Na druhé straně Evropa zůstává na Spojených státech závislá a krátkodobě nemá kam odejít. Americké zbraně tvoří podle SIPRI 58 % dovozu evropských členů NATO, dvanáct evropských států má objednáno nebo vybráno 466 letounů F-35 a vojenskou náhradu za Starshield slibuje Evropská komise až se sítí IRIS² kolem roku 2029. Evropské armády kupovaly Starlink i letos.
To ale platí jen krátkodobě. Největší škoda se pro Spojené státy projeví v rozhodnutích, která evropské vlády dělají právě teď na dalších deset let. Donald Trump a jeho administrativa ničí kontinuitu, na které vztahy s Evropou stály. Právě teď, v kritické chvíli před zimou, bodá náš nejsilnější spojenec Ukrajině nůž do zad, aniž by od Ruska získal cokoli, co by se s tím dalo srovnat.
Taková impulzivní rozhodnutí budou Ameriku dlouhodobě stát mnohem víc, než si dnes dokáže připustit. Nastaví trend, který nepůjde zvrátit jen tím, že za dva roky bude v Bílém domě někdo, kdo se nebude klanět ruskému diktátorovi, jehož země má jen zlomek ekonomické, technologické a vojenské síly Spojených států.
Vážení čtenáři,
tento článek je volně přístupný díky předplatitelům. Vznikl ze sledování primárních zdrojů a několika hodin ověřování, a pokud vám k něčemu byl, můžete mi pomoct psát další.
Předplatné na Forendors (https://www.forendors.cz/apalias) stojí tolik co dvě kávy měsíčně. Předplatitelé tento týden dostali například rozbor možného zastavení sdílení zpravodajských informací s ukrajinou a mnohem víc.
Kdo nechce předplatné, může přispět jednorázově přes ikonu [$]. Díky, že u toho jste.