Ahoj,
Po hodně dlouhé době se Vám hlásím z Ukrajiny.
Zasloužíte si vysvětlení proč jsem nepsala a moc se nevěnovala ani twitteru.
Začíná podzim, příprava na něj a na zimu a já si snažila užít si poslední dny léta. Nicméně, tak či tak to tu na mě doléhá.
Neberte to tak jako, že si stěžuji, hodně jsem nad tím přemýšlela a i přes to, že se normálně dokážu smát, fungovat, dělat vše normálně, někde uvnitř je znát co se okolo mne děje. A myslím, že je to naprosto logické.
Ztratila jsem motivaci cokoliv dělat. Já i můj muž, jsme hodně aktivní lidé. Ale v podstatě celé léto, až na pár vyjímek se vyhýbáme kontaktu s lidmi. Jsme doma a hrajeme hry. Oba jsme vášnivý ‘’hráči’’ her jak na počítači, tak na telefonu i playstationu apod. Můj muž je velký sportovec, ale přestal i běhat. Já jsem bývalá profesionální street dance tanečnice (poslední roky trenér), ale na tréninky, na které jsem zde pro radost chodila se taky nedokopu. Zkrátka jsme unavení. Unavení situací, unavení tím, že se bojíme že přijde den, kdy se budeme muset rozdělit. Unavení vším tím, i když nad tím nepřemýšlíme každou minutu. Tlak na nás je. Chtě nechtě.
Miluji to tu, miluji Ukrajinu a VÍM, že VYHRAJE!
Setkala jsem se s nějakou pomyslnou depkou, kterou jsem si hodně dlouho nechtěla přiznat, že tu na mě doléhá a zapomněla jsem na to, co mne nabíjí, vy a moje psaní. Setkala jsem se se zradou a vydíráním od přátel, setkala jsem se s tím, že jsem se propadla do nějakého stavu nic nedělání a prokrastiance, lítosti a únavy.
Poslední dny hodně spím. Přiznám se že noční sirény mne nebudí, manžel tvrdí že spím jak dřevo a neprobudí mě ani hulákání telefonu vedle mě. Ale! začala jsem mít zase chuť psát. Rozhodla jsem se, že do toho šlápnu. Připravujeme pro Vás rozhovor/pokec s Barčou z BezDezinfa tak doufám, že Vás hodně na pokec dorazí. Začnu se zase věnovat psaní o tom co vás bude zajímat a co chcete vědět.
Chci říct, doufám, že vás budou zase mé texty z Ukrajiny zajímat a bavit.
Moc vás prosím, a děkuju za to že jste mi dali čas, se srovnat.
Jsem tu a zase v plné síle, kdy cítím, že je na čase zase něco dělat. Pokud je tu někdo, koho něco zajímá, kdo má dotazy, sem s nimi. Taky jsem se rozhodla přidávát články zdarma s tím, že jsem si založila Buy me a coffee a kdo chce, může přispět. Pomohlo by mi to, mám tu jen brigádu a hledám stálou práci, pokud nechcete nepříspívejte, budu ráda i za přečtení mých článků, povídek a zpětnou vazbu. Začínám psát knihu, kterou doufám budu moci vydat. Spolu s mým mužem píšeme příběh který se stal, který žijeme.
Mám Vás rada a za každé přečtení, follow jsem nadšená.
Díky VŠEM
Veronika Ivanets