O Panamském průplavu
Je známo, že v roce 1914 dokončili a slavnostně otevřeli Američané Panamský průplav. Jedná se o umělou, 82 kilometrů dlouhou vodní cestu napříč Panamskou šíjí, jenž spojuje Tichý a Atlantický oceán. Tato myšlenka, spojit kapaliny, tedy nepevné fáze, dalším nepevným článkem v jedno světové dílo, připadala Cimrmanovi jako dokonalá a sám již před zahájením stavby zhotovil projekt, domluvil se se známými na kopáčské výpomoci na stavbě a napsal slavnostní otevírací operu. Americká vláda však Cimrmanovy snahy nebrala v potaz a povolala na stavbu odborníky své. To se Cimrmana dotklo a rozhodl se světu dokázat, že zvládne těžší projekt než jeden, pravda trochu větší, rigol.
Cimrman nechtěl podporovat světový obchod, ale naopak chtěl zbudovat něco jedinečného pro cestovatele a obyčejné lidi. Rozhodl se spojit severní a jižní pól s pevninou. Chtěl vybudovat takovou světovou, dlouhou promenádu. Mělo se jednat o sypaný chodník z jižního cípu Afriky na jižní pól a ze severního pólu do Norska. Cimrman si uvědomoval velkou spotřebu materiálu na svůj velkolepý projekt a proto kromě toho,že se sám vydával tunelovat Rakouské mocnářství a každý den tajně odnášel plné kýble hlíny, si požádal o zeminu přímo ze stavby průplavu. Žádosti bylo vyhověno, ale s tím, že si musí veškerý materiál sám odvézt. Pro přirovnání: vybagrovaná zemina by stačila na celou čínskou zeď, k tomu ještě dalších 1600 kilometrů navíc a ještě tři vrchovaté lopaty.
Přestože byl Cimrman domluven na pomoci s dvěma řidiči nákladních aut a jedním zedníkem, jenž byl ochoten zapůjčit vlastní kolečko, projekt se s postupným ubýváním nadšení pozastavil. Dnes se z tohoto velkolepého nápadu dochovaly pouze projekty črtnuté na papírovém sáčku od chleba a jedna zlomená lopata.