Co se to s Amerikou děje?
Úvod
Republikánští senátoři znovu zazdili schválení financování pomoci Ukrajině. V situaci, kdy se mluví o kritickém nedostatku lidí, o kritickém nedostatku munice a o Rusech postupujících v Avdijivce a na dalších úsecích fronty, zní tahle zpráva skutečně surrealisticky. Pro kontext je nutné uvést, že o tom, že prostředky dochází, se ví od podzimu. Z toho důvodu americký prezident Biden požádal o dodatečné financování, které bylo spojeno s pomocí jak Ukrajině, tak Izraeli a Tchaj-wanu.
O tom, že rozsah americké pomoci Ukrajině jsem psal od října, kdy začínalo být jasné, že přichází velký problém. Situace se v průběhu následujících měsíců podstatně zhoršovala, až jsme se dostali do stavu, kdy Amerika přestala vojenskou pomoc přímou cestou poskytovat/slibovat (ano, dříve slíbená pomoc ještě dojíždí).
Americké zákonodárce se pokusil přesvědčit sám prezident ukrajinský prezident Zelenský, který vystoupil na půdě amerického kongresu, aby o pomoc požádal. Jenže ani to nepomohlo k tomu, aby balík americkou horní parlamentní komorou prošel.
Američtí zákonodárci se následně na ke konci roku odebrali na vánoční a zimní prázdniny, kdy se neprojednávalo vůbec nic. Byla zde jistá naděje, že by k rychlému schválení pomoci mohlo dojít po jejich návratu, jenže tyto naděje byly následně zklamány. Amerika přitom v lednu nepřislíbila Ukrajině žádnou další vojenskou pomoc – zkrátka nejsou peníze.
Již v prosinci začali republikánští zákonodárci požadovat, aby pomoc Ukrajině začala spojovat s ochranou americké jižní hranice, kterou se snažili překročit stovky tisíc migrantů.
Na začátku prosince minulého roku vůdce předseda dolní komory amerického parlamentu Johnson (MAGA) prohlásil:
„Zaprvé jsem se snažil vysvětlit, že dodatečná pomoc Ukrajině závisí na transformační změně přístupu k zákonům o ochraně našich hranic. Zadruhé si myslím, že americký by Kongres a americký lid měli dostat odpovědi na často kladené otázky, a sice jaká je strategie administrativy, aby Ukrajina vyhrála? Jaké jsou stanovené cíle? Kde je odpovědnost a transparentnost za investici peněz amerických daňových poplatníků? Kolik dodatečných prostředků je potřeba k tomu, aby bylo dosaženo vítězství a trvalého míru?“
Otázka migrace následně začala rezonovat čím dál víc. O týden později už bylo jasné, že dodatečná pomoc Ukrajině zkrátka přes republikánské zákonodárce neprojde, pokud nedojde k dohodě, která stanoví nová pravidla na zabezpečení amerických hranic. Navzdory žádostem amerického prezidenta i demokratické většiny v senátu byla americká pomoc navázána na migraci, která je citlivá pro obě politické strany.
Jak demokraté, tak republikáni proto v Senátu začali pracovat na tzv. bipartisan zákonu, kterým by se vyřešila jak migrace, tak i dodatečné financování Ukrajiny. Ve druhé polovině ledna se mluvilo o tom, že tento návrh (společně s ústupky ze strany demokratů) bude brzy hotov a bude se o něm moci hlasovat. Joe Biden přitom vyjádřil vůli k velkým ústupkům a změnám v americké migrační politice.
Jenže záhy přišel další problémy. A tentokrát velký. V Bílém domě se odehrála schůzka špiček obou stran, která se původně prezentovala jako velmi produktivní. Dokonce to vyznělo tak, že by se snad k dohodě skutečně mohlo dojít. Toto vyznění nicméně nakonec dementoval Johnson.
„Řekl jsem prezidentovi to, co říkám již několik měsíců a to je to, že musíme podstatně změnit přístup k ochraně našich hranic. Musíme trvat na tom, že ochrana hranic je hlavní prioritou.“
Do hry následně vstoupil bývalý prezident a nynější kandidát na post hlavy Bílého domu Trump, který na své sociální síti napsal, že by zde neměla být dohoda o migraci a pomoci Ukrajině do doby, než republikáni získají všechno to, co chtějí. Po tomto komentáři následně začal dohodu torpédovat a přesvědčovat republikánské zákonodárce, aby s dohodou nesouhlasili.
Johnson se nějakou dobu snažil předstírat, že Donaldu Trumpovi v tomto ohledu na ruku nepůjde. Na otázku, zdá-li se snaží pomáhat bývalému americkému prezidentovi, odpověděl:
„Ne, to je absurdní. Máme své povinnosti, které musíme plnit. A naší povinností je udělat všechno pro to, abychom ochránili americký lid. Prvním a nejdůležitějším úkolem federální vlády je ochránit naše občany. A to se za prezidenta Bidena neděje.“
Navzdory tomu, že se Johnson snažil navodit dojem, že mu doopravdy jde o pomoc americkému lidu a ochranu hranic, spláchl dohodu do záchodu ještě před tím, než se o ní mohlo vůbec hlasovat. Podle jeho slov je „dohoda mrtvá dřív, než vůbec dorazí“ do dolní komory amerického parlamentu.
Prohlásil to v situaci, kdy na ní vyjednávací týmy demokratů a republikánů dlouhé měsíce pracovaly a snažily se tam zapracovat veškeré možné podmínky a ústupky. Navzdory těmto slovům se dohoda včera dostala k americkému senátu k hlasování. A jak to dopadlo? Pokud sledujete můj Twitter, tak asi víte, pokud ne, tak pro vás asi nebude překvapením, když řeknu, že dohoda neprošla.
V ní přitom byla obsažena jak ochrana americké jižní hranice, jak to požadovali republikáni, tak i pomoc Ukrajině a Izraeli. Šílené je na tom několik věcí, které o Spojených státech ukazují víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Podle amerického prezidenta Bidena bývalý prezident Trump před volbou volal republikánským senátorům, kterým měl vyhrožovat, aby pro oboustranný návrh nehlasovali. Pouze čtyři republikáni hlasovali pro. Navzdory tomu, že šlo o společně dojednávaný návrh.
Jedním z vyjednávačů je i republikánský senátor Lankford, který řekl, že „někteří senátoři mi řekli, že mají odlišný pohled, než mám já.“ Na tom by samo o sobě nebylo až nic tak zvláštního, kdyby nedodal další podrobnosti. Podle jeho slov ho „populární komentátor“ varoval před tím, aby byla krize (na hranici) vyřešena v tomto volebním roce, „udělám všechno pro to, abych tě zničil,“ mělo mu být řečeno. Agenda republikánů zřejmě skutečně spočívá ve zneužití krize na jižní hranice k tomu, aby došlo k Trumpovu znovuzvolení: „říkají, že nyní ten správný čas na tom, abychom tento problém řešili, ať to vyřeší prezidentská volba.“
Opětovné odmítnutí schválení vojenské pomoci komentovali i evropští politici. S tvrdou kritikou amerických republikánů přišel polský premiér Donald Tusk:
„Vážení republikánští senátoři. Ronald Reagan, který pomohl ke svobodě a nezávislosti milionům z nás, se nyní musí obracet v hrobě. Styďte se.“
Reagovali také Němci, kteří jsou druhým největším donorem západní pomoci Ukrajině. Předseda zahraničního výboru německé parlamentu Roth, vyjádřil obavy, že republikáni skutečně zneužívají krize, aby Trumpovi zajistili volební vítězství.
„Blokování této pomoci Kongresem může naznačovat, na co bychom se měli připravit v případě, že Donald Trump v listopadu vyhraje volby.“
Momentálně je na stole nová možnost, ve které by Senát hlasoval o samostatném zákonu na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Šlo by o balík vojenské pomoci v hodnotě 96 miliard dolarů a k jeho schválení v horní komoře amerického parlamentu by stačila prostá většina. Podle republikánského senátora Wickera by tento zákon měl v senátu bez problémů projít. Otázkou však je, co na to republikány ovládaná sněmovna reprezentantů. Nynější předseda Johnson sice očekává, že takový návrh v senátu projde, nicméně pro The Financial Times odmítl sdělit, jaké je jeho vlastní stanovisko.
Pokud takový návrh neprojde v jedné z komor parlamentu, bude Bílý dům v podstatě paralyzován. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Sullivan řekl, že neexistuje žádný plán B, jak zajistit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Není zde žádná alternativa, ve které by Spojené státy mohly Ukrajině poskytovat dělostřeleckou munici a systémy protivzdušné obrany a další pomoc v rozsahu, který Ukrajina potřebuje.“
Zdá-se, že Amerika a my spolu s nimi stojíme na křižovatce. Nebo lépe řečeno, plujeme v Titanicu a nyní bude zejména na amerických zákonodárcích a společnosti, jestli se rozhodne včas otočit kormidlo. Pokud se pomoc v brzké době neschválí a bude se čekat pouze na to, jak dopadnou volby, možná už v Ukrajině nebude koho zachraňovat. Evropské kapacity jsou v tomto ohledu bohužel stále nedostatečné a ty americké zkrátka nemohou nahradit (byť se schválilo dalších 50 miliard a o dalších 20 se mluví).
Ať se to někomu líbí nebo ne, Trump již nyní ukazuje, že o Ukrajinu a bezpečnostní situaci v Evropě mu nejde. Na jeho nátlak je jeho loutková strana Ukrajinu potopit a ze Spojených států udělat nespolehlivého spojence.
Olej do ohně zcela jistě přileje i chystaný propagandistický „rozhovor“ mezi Tuckerem Carlsonem a ruským fašistickým diktátorem Putinem zacílený zejména na americkou veřejnost. Nemohu se zbavit dojmu, že jde o velmi dobře naplánovanou informační operaci s cílem dodat Trumpovi a jeho MAGA republikánům munici na další omezování pomoci Ukrajině. Tento rozhovor zcela jistě uvidí desítky, možná i stovky milionů lidí. Jsem si však zcela jistý, že se z něj nedozvíme nic, co bychom už nevěděli - lži a obhajobu genocidy.
Tak či tak, trpět bude Ukrajina, která se snaží odolat stále většímu tlaku, a to jak ze strany ruské armády, tak ze strany části americké společnosti, kterou reprezentuje trestně stíhaný kandidát na tamního prezidenta. Otázkou zůstává, kolik času mají Američané, aby udělali tu správnou věc. Další a další čekání totiž nepovede ke ztrátě dalších životů ukrajinských vojáků a civilistů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Líbí se Vám mé články a chtěli byste mě podpořit například "pozváním na kafe"? Pokud ano, klikněte na ikonku [$] dole pod textem. Kdybyste mě chtěli pozvat na "dvě kafe" a podporovat tvorbu pravidelně, zvažte předplatné na mém profilu zde na forendors. Všem mockrát děkuji!