Svítivka: Světlo z místa, které nemělo být nalezeno

Někde hluboko pod městem je chodba, která nesvítí proto, že by měla.
Svítí proto, že chce být viděna.

Říkají jí Svítilka.
Úzká, tichá, s podivným zeleným nádechem, který se drží stěn jako vzpomínka na něco, co se tu kdysi stalo.
Když se zastavíš, světlo se jemně pohne.
Když se nadechneš, jako by se nadechla s tebou.

A v tu chvíli pochopíš, že tohle místo není obyčejné.
Že tě sleduje.
Že si tě pamatuje.

A že tě možná nechce pustit zpátky nahoru.