Literární pel-mel (42)
Pravidelný přehled vybraných událostí, textů a pořadů s literární tematikou, které přinesl uplynulý týden…
„Odpor proti Jiřímu Wolkerovi coby ‚čítankovému‘ básníkovi se objevil záhy po jeho smrti a projevuje se i dnes. Nesvědčí ale nakonec o tom, že jeho básnické dílo, stojící mezi lidově křesťanským a komunistickým mýtem, dokáže i po sto letech zprostředkovat všeobecně srozumitelnou vizi budoucnosti?“ uvažuje Jakub Vaníček v časopisu A2.
„Nynější překlad rozhovorů, které s Eugènem Ionescem v roce 1977 vedl literární kritik Claude Bonnefoy, se může jevit jako opožděný krok. Stačí se ale začíst a je po pochybách,“ napsal Josef Chuchma ve své recenzi na webu časopisu Host.
Francouzsko-irský romanopisec, esejista a básník Pierre Cendors (* 1968) píše román inspirovaný Prahou. Konkrétně papírovým modelem města, který vytvořil v první půli 19. století Antonín Langweil. Rozhovor s autorem pro web iLiteratura.cz připravil Marek Toman.
„Sejdou se ve stejnou chvíli na stejném letištním tranzitu. Čtyři životní příběhy vypráví nová kniha Biancy Bellové nazvaná Transfer. Každému protagonistovi je věnována samostatná povídka, teprve z celku ale plyne zastřešující téma: hodnoty, kvůli nimž jsme schopni nechat naše životy běžet dál samospádem anebo ten koloběh naopak zastavit a začít znova, jinak,“ píše Petr A. Bílek ve své recenzi pro web Aktuálně.cz.
„S heslem ‚Čteme pomalu, vydáváme pomalu‘ už takřka jedno desetiletí manželé Nikola a Jindřich Janíčkovi přivádějí na svět knihy, na něž jdou konvenční nakladatelská pravidla naroubovat jen stěží. Bavili jsme se o fungování jejich nakladatelství Take Take Take a o pracovních podmínkách lidí, bez nichž knížka nevznikne.“ Rozhovor v časopisu A2 s nimi připravil Václav Šafka.
„Román zobrazující tragický průběh 20. století na ukrajinském venkově neoplývá dějovými zvraty, přesto čtenáře přiměje nepřestat v četbě až do samého konce,“ tvrdí o Evropance Alexeje Sevruka na webu iLiteratura.cz Martin Liška.
V prvním letošním prvním dílu Krotitelů slov si Jitka Hanušová povídá s překladatelkou z hebrejštiny Lenkou Bukovskou o izraelské literatuře, o grafických románech anebo také o tom, jak se dá překládat v tandemu.
„Jsme unaveni zprávami o válce? Ale co mají říkat ti, kteří v ní dlouhé roky žijí, nebo ji mají za humny na východě Ukrajiny? Výtečná kniha Bod nula spisovatele a publicisty Artema Čecha přibližuje východoukrajinskou realitu v letech 2015 a 2016, kdy autor strávil na tamější frontě jako voják bezmála rok,“ píše na webu ČT art Josef Chuchma.
Večer věnovaný osobnosti Jiřího Wolkera, který nabídla k poslechu rozhlasová Vltava, přibližuje tohoto velkého básníka především z lidské, intimní roviny. Pásmo pracuje s dopisy Jiřího Wolkera, které nám spolu s básněmi chronologicky sladěnými s výňatky z dopisů umožňují nahlédnout do básníkova rodinného, milostného i profesního života.
„Alespoň jedná dobrá zpráva z Šafaříkovy ulice: nakladatelství Fra pokračuje ve vydávání Rolanda Barthese. Po Světlé komoře, Říši znaků a knize Roland Barthes o Rolandu Barthesovi se na sklonku loňského roku objevil Deník smutku,“ píše na webu časopisu Host Jan Němec.
Rozhovor o nakladatelské sezoně vedli tři dny před Štědrým dnem, kdy nebylo známo, jak dopadla vánoční knižní sezona, tradičně nejsilnější v roce – běžně se během ní prodá polovina celoroční produkce. Prognózy nebyly dobré: hovořily o tom, že byla zase kratší a prodeje se propadly o třicet procent. V Salonu Echa moderovaném Lukášem Novosadem se sešli zástupci tří přístupů: za velké producenty končící šéfredaktor Euromedií Antonín Kočí, za ty střední šéfredaktor a jednatel nakladatelství Portál Martin Bedřich a za ty malé spolumajitel a redaktor nakladatelství Zeď Jan Dražan.
Agentura DILIA se s Národní knihovnou dohodla na podmínkách poskytování služeb Národní digitální knihovny. České publikace nedostupné na trhu tak zůstávají pro uživatele knihoven přístupné zdarma v digitální podobě. Více zde.
Saša Michailidis si do vltavského Akcentu pozval spisovatele a předsedu Sdružení českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnku a ředitele festivalu a veletrhu Svět knihy Radovana Auera. Od nového roku platí nulová sazba DPH na knihy. Jak se to projeví na reálných cenách knih, ale například i na ohodnocení autorů nebo překladů? Co dalšího může letos ovlivnit vývoj na tuzemském knižním trhu? O čem vypovídá poslední zpráva knihkupců a nakladatelů z loňského prosince?
„Svobodova nová sbírka nese typické rysy postmoderní poetiky: anestetičnost, fragmentaritu, tekutost. Také je ale plná lidské nejistoty, existenciálních problémů a lásky,“ napsal na webu časopisu Host Roman Polách o knize Luboše Svobody Rád čichám ke zvířatům, která jsi vycpala ty.
Ředitelem Muzea literatury neboli Památníku národního písemnictví se od ledna stal historik Michal Stehlík. Jaké jsou jeho plány a jakou roli má tato instituce zastávat?
Zbyněk Fišer (* 1959) je básník a pedagog, který se zabývá teorií a didaktikou překladu, současnou českou literaturou a tvůrčím psaním. Básně uveřejněné na webu Nedělní chvilka poezie vybral autor ze své knihy Někde za Truchlovem.