Zavřít
Přihlášení
🎓 Komunikace podle slovníku - vzájemné sdílení informací, zahrnující jejich sdělování i přijímání.
Trocha klišé na začátek - kolik z vás už v životě slyšelo, že komunikace je základem vztahu?
Někdy je jí příliš. Jindy zase chybí zcela. Anebo je nedostatečná. Na internetu je nespočet článků o tom, jak spolu “správně” komunikovat, jaké děláme nejčastější chyby či jak vlastně poznáme, že je právě komunikace naše slabé místo. 🙊
Co když to však není o množství toho, co namluvíme, ale o způsobu, jak spolu komunikujeme? Jak spolu můžeme komunikovat tak, abychom si skutečně porozuměli?
Je to velké sousto k trávení, tak se dnes zaměříme na to, jak vyjadřovat své potřeby a přání, a v příštím díle se podíváme na druhý břeh, a to sice, jak si doopravdy naslouchat. Tak jo, připraveni?
Komunikace začíná vevnitř mě.
Jednoduše předtím, než něco řeknu, vím, co chci sdělit. Aby se mi nestávalo, že…
🙉 Mám pocit, že mi vůbec nerozumí.
🙉 Jsem neřekla vůbec to, co jsem chtěla.
🙉 Mi přece nejde o jeden neumytý talíř, ale o to, že se to děje pořád dokola.
Tomu, jak spolu mluvit tak, abychom si rozuměli, se věnoval psycholog M. B. Rosenberg. Jeho koncept nenásilné komunikace jde po pocitech a potřebách, které se snažíme s druhými sdílet. Staví na čtyřech principech, tzv. čtyři P. Prvním z nich je pozorování.
👁 Rozmyslet si, co chci sdělit.
👁 Zastavit se předtím, než začnu mluvit.
👁 Podívat se na situaci z nadhledu a bez hodnocení.
👁 Nevytvářet si domněnky a možné scénáře.
Než-li hodnocení, je lepší se zaměřit na pocity a potřeby.
A proto než-li říct:
❌ Zase si neumyl/a nádobí.
Je účinnější:
🗣 Všiml/a jsem si, že není umyté nádobí.
V čem je rozdíl?
1️⃣ První varianta v nás automaticky spouští obranné reakce. (“To není pravda, teď je řada na tobě.”, “A kdys ho myl/a naposledy ty?”, “A ty už si zase měsíc neluxoval/a.”...)
2️⃣ Druhá varianta je popisná, pomáhá jít po meritu věci a nenechat se zaplavit emocemi. Napomáhá, aby nám druhý skutečně naslouchal.
A k tomu, abychom si šli vzájemně ještě víc naproti, nám slouží zbylé tři P, tedy:
Pocity. Co ve mě situace vyvolává?
🗣 Všiml/a jsem si, že není umyté nádobí. Už mě to fakt s*ere.
Potřeby. Co teď potřebuji?
🗣 Všiml/a jsem si, že není umyté nádobí. Už mě to fakt s*ere. Potřebuji, abys na to také myslel/a, a nebylo to jen na mně.
Prosba.* Co od tebe žádám?
🗣Všiml/a jsem si, že není umyté nádobí. Už mě to fakt s*ere. Potřebuji, abys na to také myslel/a, a nebylo to jen na mně. Mohl/a bys ho po večeři umývat ty?
A v čem to tkví? Druhému jasně sdělujeme, co od něj potřebujeme a proč. Takto nastavená komunikace je založená na respektu a místo oddálení se od sebe, ublíženosti a nepochopení, je protkaná snahou o porozumění.🤝
*Název prosba má svůj důvod a také k němu tak přistupujme. Stejně jako my jsme vyjádřili, co cítíme a potřebujeme, může i druhý vyjádřit, že to, co po něm požadujeme je v nesouladu s jeho hranicemi a navrhnout jiné řešení.
Kvalitní komunikace jde ruku v ruce se spokojeností ve vztahu.
Komunikace, ve které stavíme do popředí kvalitu před kvantitou, má pro náš vztah několik benefitů.
👄 Tím, že si s druhými vzájemně a hlavně pravidelně verbalizujeme naše potřeby a přání, napomáháme si opravdovému porozumění. A předcházíme tak případným nedorozuměním a konfliktům.
👄 V situaci, kdy ke konfliktu dojde, nám komunikace pomáhá najít řešení. Jednoduše proto, že když víme, o čem je vlastně řeč a co je to, co druhé trápí či štve, snadněji se nám hledá dohoda či kompromis.
👄 Komunikace nám pomáhá snadněji nést odlišnosti ve vztahu. Opět v tom hraje prim porozumění. Když se nespokojím jen s tím, co druhý říká, ale vím i jak a proč to druhý tak má, snadněji to přijímu.
👄 Otevřená komunikace posiluje důvěru ve vztahu. Skrze sdílení svých niterných přání a potřeb si ukazujeme, že spolu dokážeme být zranitelní a důvěřovat si.
👄 Pravidelná komunikace zvyšuje spokojenost ve vztahu. Tím, že si povídáme (a skutečně se posloucháme) si současně projevujeme zájem. A čemu je dávána pozornost, to roste.
A teď zaměřte pozornost na sebe:
👀 Co pro sebe dnes potřebuji udělat, abych se cítil/a dobře?
👀 Po čem toužím, ale bojím se to druhému říct?
👀 Jak mohu druhého podpořit, aby se mnou víc sdílel?
🛎️ V listopadovém dopise budeme v komunikaci pokračovat. Tentokrát se podíváme na to, jak sobě i druhým doopravdy naslouchat.
Za měsíc ahoj,
Říjen je na setkávání bohatý, tak si nenechte ujít:
A pokud sledujete podzim raději přes okno z gauče, mohlo by vás zajímat:
💌 PS: Dostali jste tento dopis, protože věříte s námi, že láska je dovednost. Každý měsíc si tak s námi svítíte na jednu ze vztahových dovedností, a stáváte se tak lepším partnerem, kamarádkou, synem, mámou, kolemjdoucí, občanem.
Přeposlal Vám ho někdo blízký? Můžete se přihlásit k odběru tady, a žádný další díl vám už neunikne. Líbí se Vám naše dopisy? Sdílejte je s blízkými, ať se dostanou tam, kde udělají dobře.