Vystudovala jsem islám.

Spoiler: Úvodní fotka k článku je z jedný tématický párty, nevyjadřuje osobní postoj autorky článku. A manželka bojovníka islámský státu fakt taky nejsem :-)

A proč jsi to jako studovala?

Kdyby se mě někdo zeptal, proč jsem vystudovala, co jsem vystudovala, tak mu řeknu, že vlastně nevím. Když o tom zpětně přemýšlím, je to mozaika střípků a více nebo méně vtipných shod náhod. Jeden z důvodů je/bylo nošení šátku Palestina. Tenhle důvod mě upřímně napadl až nedávno. Každej z nás v patnácti nosil v zimě i v létě tyhle ikonický šátky. A čím víc barevný, tím víc cool. Tehdy asi nikdo z nás neřešil, že tenhle šárek je spojenej s Jásirem Arafátem. Další významnou část vlivu v rozhodování se, co studovat, hrála i rodina. Dost členů naší rodiny hodně cestuje, někteří dost často cestovali do Íránu. A možná i to ve mě nastartovalo zájem o tenhle obor. Důvodů je samozřejmě víc, možná to trochu podpořila i moje cesta do Izraele a Palestiny, kde mi přišlo děsně krásný písmo, kterým byly napsaný cedule a popisky ulic. A co si budem povídat, umět psát (mluvit záměrně neříkám - protože bajtun kabírun) arabsky je dost dobrá zábava do hospody. Když nad ránem padne hláška typu "Přepiš mi arabsky moje jméno" - je to dost vtipnej pocit, že takhle můžete "zamachrovat"..

Co mi studium dalo?

Naučila jsem se kvalitně se učit. Napsat si kvalitní poznámky, dobrý podklady na učení. Tímto bych ráda poděkovala Googlu, Wikipedii, svým učitelům a dalším odborným publikacím. Ač to zní dost egoisticky, moje poznámky z přednášek občas zachraňovaly krk mým spolužákům a i ročníkům pod náma.

Poznala jsem jedny z mých nejbližších lidí. Tohle už jsem slyšela od víc lidí - kolektiv na vysoký škole je ten, na kterej člověk vzpomíná nejradši. Bylo nás málo - skoro jak do tanku, ale o to intenzivnější vztahy a zážitky nám celý ty roky na škole daly. Poznala jsem svou spřízněnou duši - ex-blond vílu, která mi sice zmizela lítat po světě, ale v přátelství je jedno, kolik kilometrů od sebe jste, hlavně že si párkrát za čas najdete chvíli, abyste mohly zajít na řízek a na dortíček do Crossu.

Díky svýmu studijnímu oboru jsem se taky podívala do Dubaje, což mi trochu změnilo život a otevřelo oči. Je vám přes 20, sbalíte se do 20kg kufru a jedete na dva měsíce do bytu 5x5 metrů spolu s dalšíma 3-4 spolužákama žít a bydlet do jinýho státu, na jinej kontinent. Posloucháte Maroon 5, chodíte na zmrzku za dirham do McDonaldu, koupete se s Pákistáncema na jedný pláži a v bytě s váma bydlí dalších pár Filipínců, kteří pořád vaří zelí. Nezapomenutelná zkušenost a taky trochu prohloubení znalostí arabštiny díky kurzu, který jsme tam navštěvovali.

Máš tohle studovat taky?

To je dost sporná otázka. Mělo to svoje plusy i mínusy, takže to shrnu asi takhle:

Klady:

• poznáte dost pozitivně a pohodově naladěný lidi
• škola je v centru - okolo je spousta kaváren a hospod, takže volno mezi přednáškama zaručeně máte kde trávit
• tím, že tenhle obor studuje poměrně málo lidí, je vám zaručeno, že na škole panuje rodinná atmosféra - všichni vás znají, všechny znáte vy, vyučující si vás pamatují jmény, apod.
• můžete vycestovat a škola vám ještě dá finanční příspěvek (potom, co vypapírujete asi milion dokumentů, ale to za to přece stojí, ne?)
• v podstatě nic není problém, všechno se dá řešit, deadline občas neznamená deadline. 😂

Zápory:

• občas je nutný věci dostudovat doma, ale to je asi u každý vysoký školy. Na druhou stranu - třeba taková Wikipedie (anglická verze) je pro náš obor dost přehledně a pochopitelně napsaná, na státnice jsem se učila víceméně jenom z ní.
• pokud nejste vyloženě nadšenec a nejste zapálený do oboru na 1000%, tak se po dostudování poměrně složitě hledá uplatnění.

P.S. A taky můžete na různý tématický party chodit v tomhle kostýmu ženy islámskýho bojovníka ;-)