Shmílův Daf - KI TAVO 5784

Šabat šalom,

rodiče učí své děti zdravit, prosit a děkovat. Ale poděkování není jen slušnost a vštípená společenská konvence. Dík je uznání (stvrzení) celého kontextu souvislostí za nichž jsme byli obdarování nebo nám byla prokázána laskavost.

Vezměme si příklad z dnešní paraši, v níž Tóra vede sedláky, aby jednou za rok sebrali prvotiny své úrody a odnesli je do Chrámu. Ale nejen aby je tam donesli, ale aby za ně ještě poděkovali. A nejen tím mechanickým naučeným „děkuji-pěkně“, ale slavnostní deklamací textu, který se (jistě ne náhodou) stal základem pesachové hagady. Sedláci se tak učili vnímat prvotiny svého úsilí v širším historickém kontextu, počínaje proradným pokusem pana Bílého (Lavan) a sestupem praotce Jaakova do Egypta, přes otroctví, deset ran, východ z Egypta a darování Tóry, až ke vstupu a osídlení Zaslíbené země, jejíž plody právě nyní předkládali kohenům - kněžím jako dar.

Když děkujeme svým rodičům či blízkým, také bychom měli mít na mysli širší souvislosti dobra, které nám prokazují. Zkusme to na prahu roku 5785 vzít jako „výzvu“ a „závazek“.

Kohen: Příkaz přinést první plody (BIKURIM) ze „sedmi druhů“ (pšenice, ječmen, hroznové víno, fíky, granátové jablko, olivy a datle) do Chrámu. Poděkování za zemi aneb klíčová pasáž pesachové HAGADY.

Levi: Po odevzdání předepsaných dávek kněžím, Levitům a chudým (TRUMA, MAASER, MAASER ANI) je třeba pronést VIDUJ MAASER a verbalizovat, že jsme si neponechali nic „svatého“, nic, co nám nepatří. MAASER ŠENI (tzv. Druhý desátek) je nutné sníst v Jeruzalémě.

Šliší: Připomínka vyvolení židovského národa a povinnost dodržovat Boží příkazy.

Revií: Příkaz napsat části Tóry na 12 kamenných sloupů a vztyčit je po přechodu Jordánu v Izraeli. Další kameny je nutné vztyčit na hoře Ejval blízko města Šchem.

Chamiší: Moše popisuje, co se stane po vstupu do Izraele. Série požehnání a klateb, na které bylo třeba odpovědět „AMEN“. Zajímavost – AMEN se píše ALEF-MEN-NUN (gematria 1+40+50=91). Boží jméno se píše JUD-HEJ-VAV-HEJ (10+5+6+5=26), ale čte se ALEF-DALET-NUN-JUD (1+4+50+10=65), takže součet psané a čtené podoby Božího jména je 26+65=91, což odpovídá gematrii slova AMEN. Na zadní stěně Staronové synagogy je psáno, že říct AMEN znamená víc než žehnat. A teď už tušíme proč...

Šiší: Nejdelší alija v Tóře obsahující šedesát tři vět „kárání“ a popis důsledků naší neposlušnosti. Místo tradičního vyvolání je zvykem na tuto aliju pouze vyzvat vyvolaného bez zmínky jeho jména. „Kárání“ se čte polohlasem.

Švií: Teprve nyní, před vstupem do Izraele, je možné pochopit smysl východu z Egypta.

Haftara (Ješajahu 60:1-22): Šestá ze sedmi útěšných haftarot mezi Devátým avem a Novým rokem nás ujišťuje, že Bůh jednou navrátí svůj lid do Izraele a Jeruzaléma. Haftara začíná slavným: KUMI ORI KI VA ORECH, UCHVOD HAŠEM ALAJICH ZARACH – Povstaň, sviť, protože vyšlo tvé tvé světlo, majestát Pánaboha nad tebou září, a obsahuje ještě známější: VEAMECH KULAM CADIKIM – A tvůj národ, to jsou samí spravedliví (lidé)…