Ukrajina krvácí, Západ stále přešlapuje na místě – díl II.

Úvod

I dnes jsme byli svědky masivního ruského raketového útoku. Bylo zasaženo druhé největší ukrajinské město Charkov. Podle posledních informací je na místě nejméně 6 mrtvých a 51 raněných. Více než 20 raněných bylo v Kyjevě. Dva lidé zemřeli po pádu ruské rakety v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Neustává ruské ostřelování Chersonu. Pokračuje ostřelování Pokrovsku a Avdijivky v Doněcké oblasti, ostřelování Kupjansku a okolí v oblasti Charkovské. Rusové mají omezené území zisky v okolí Marjinky v Doněcké oblasti a podařilo se jim postoupit o zhruba tři kilometry v oblasti Charkovské. Zrovna teď, když píšu tyto řádky, Rusové vypálili několik dalších raket z Kurské oblasti.

Zatímco Ukrajina dál bojuje, od slovenského premiéra zaznívá, že Kyjev nemá suverenitu a že by bylo lepší, aby se vzdala „pro mír“ části svého území. Robert Fico tato slova pronesl jen krátkou dobu před návštěvou Užhorodu a z ukrajinského parlamentu zaznívají výzvy ke zrušení této návštěvy kvůli urážce země.

Nicméně zdaleka ne všichni evropští politici ukazují absenci páteře a základnách morálních hodnot. Kyjev včera přijel navštívit nový polský premiér Tusk. Nová polská vláda má vyhraněnější postoj, než právě vláda Práva a spravedlnosti. Zatímco na konci svého mandátu bývalý premiér Morawiecki mluvil o tom, že Varšava již Ukrajině nebude vojenskou pomoc poskytovat, Tuskova vláda udělala otočku. Prezident Zelenský ohlásil, že Polsko poskytne Ukrajině nový balík vojenské pomoci.

Další země se přidají. Není to tak dávno, co pomoc v hodnotě 611 mililonů eur přislíbila Belgie, Lotyšsko postupuje ve svém plánu na vytvoření dronové koalice pro Ukrajinu a britský premiér Sunak prohlásil, že Ukrajina dostane nejvíc dronů od jedné země v historii. Svým dílem by měla k pomoci přispět také Francie, kdy tamní ministr obrany řekl, že Paříž do konce roku dodá Ukrajině 78 houfnic Caesar.

Nově také od Jense Stoltenberag, generálního tajemníka Severoatlantické aliance zaznělo, že NATO uzavřelo smlouvy na výrobu munice ráže 155 mm v hodnotě jedné celé jedné miliardy eur.

Toto vše jsou události posledních dnů a dávají alespoň nějakou naději, že se situace nebude rapidně zhoršovat. Stále zde však jsou dva zásadní problémy, které se dosud nevyřešily. A absence takové řešení může vést ke katastrofě.

Tím prvním je fakt, že ze strany Spojených států stále nebyl schválen nový rozpočet na financování vojenské pomoci a provozu ukrajinského státu, který je životně závislý na finančních prostředcích Západu. Tím druhým, obdobně jako v USA, je absence dohody v Evropské unii. Poté, co se Viktor Orbán zablokoval schválení prostředků, na bruselské půdě stále nedošlo ke schválení dohody. Nejde přitom o malé částky. Spojené státy by měly poskytnout zhruba 60 miliard dolarů. Evropská unie o deset miliard méně, a to na dobu čtyř let. Pojďme se na to tedy podívat trochu podrobněji.

Spojené státy

Poslední balík vojenské pomoci, který byl Ukrajině přislíben, byl americkou vládou ohlášen před téměř měsícem. Konkrétně k tomu došlo 27. prosince 2023. Od té doby Spojené státy neohlásily žádnou vojenskou pomoc. Stav je to přitom horší než v říjnu, kdy jsem poprvé začal bít na poplach. Objem tehdejší pomoci byl jeden z nejnižších za celou dobu plnohodnotné války. Leden 2024 je v tomto ohledu zatím úplně suchý. Čím je to dáno?

Neschopností se dohodnout a naprostým vyčerpáním prostředků. Zatímco v říjnu, kdy jsem o situaci podrobněji psal, měl Joe Biden k dispozici ještě některé záložní zdroje, nyní se nacházíme v situaci, kdy Pentagon otevřeně mluví o tom, že finanční prostředky na vojenskou pomoc Ukrajině již nejsou.

Spojené státy tak budou spoléhat na to, že díru po americké pomoci zalátají spojenci v Evropě. Tisková mluvčí amerického ministerstva obrany komentovala nadcházející schůzku kontaktní skupiny na pomoc Ukrajině, kterou nyní budou hostit právě Spojené státy, slovy:

„Dobře, jak asi víte pomoc Spojených států je důležitá, nicméně naši partneři, naši spojenci budou v pomoci pokračovat, navzdory tomu, že my nemáme kongresem schválené prostředky. Takže tato schůzka bude příležitostí, abychom se pobavili o tom, co nyní Ukrajina potřebuje. A jak asi víte, tak Spojené státy jsou v některých koalicích, včetně výcviku pilotů F-16, které budou Ukrajině poskytnuty. Takže to bude další příležitost, abychom o tom mluvili. Nicméně kromě toho tato schůzka poslouží jako koordinační, abychom řekli, že navzdory tomu, že nyní nebudeme schopni pomoc poskytnout, naši spojenci budou pokračovat.“

Jaký je nicméně vývoj? Pokračuje vyjednávání mezi Bílým domem a americkým kongresem. Na jednu stranu zatím nedošlo k žádné hmatatelné dohodě, na základě které by se pomoc mohla obnovit.  Na druhé straně tu však jsou jisté náznaky. Joe Biden se 17. ledna setkal se špičkami republikánů a demokratů. Podle všeho se rýsuje dohoda, jejíž součástí by měly být americké ústupky v otázce ochrany jižní hranice Spojených států.

Demokratický lídr většiny v Senátu, Schumer, byl poměrně optimistický. Poměrně optimisticky se vyjádřil i předseda Sněmovny reprezentantů Johnson: „měli jsme produktivní schůzku,“ prohlásil. Američtí senátoři se nyní snaží dojednat širokou podporu pro změnu americké migrační politiky, což by mohlo zajistit obnovení podpory pro Ukrajinu. Prozatím však není jasné, kdy k dohodě dojde a jakou podobu bude mít. Do té doby tak Ukrajina nemůže s novou americkou vojenskou pomocí počítat.

Evropská unie

Stejně jako v případě Spojených států, ani v případě Evropské unie zatím stále není jasné, kdy se schválí dodatečné finanční prostředky. Týká se to jak pomoci na chod ukrajinského státu, tak financování vojenské pomoci v rámci systému „tří kolejí“.

Na stole je jednak návrh toho, že dojde k doplnění finančních prostředků v Evropském mírovém nástroji, ze kterého se financují jak společné nákupy, tak proplacení finančních nákladů unijních států, které ze svých skladů zbraně a munici poskytly. Konkrétně jde o zhruba pět miliard eur. Novinkou má být i to, že se akcent bude soustřeďovat na nové nákupy, spíše než na vyprazdňování skladů (které v některých zemích už i tak zejí prázdnotou). Otázkou nicméně zůstává, jestli ke schválení vůbec dojde. Problém je očividný – Maďarsko.

Zatímco v minulém roce Budapešť schválila navýšení rozpočtu Evropského mírového nástroje, nynější postoj Orbánova kabinetu tak jednoznačný není. Podle Bloomberg je Orbán proti doplnění financí. Nicméně i kdyby k navýšení prostředků došlo, stále není vyhráno. Jak jsme mohli vidět v minulém roce, Orbán může stále zablokovat uvolnění již schválených prostředků.

Obecně jsou nyní k Maďarsku dva postoje. Zatímco na jedné straně Evropská komise uvolnila část zmrazených finančních prostředků (kvůli porušení principu právního státu) a plánuje uvolnit i další, některé členské státy a zejména Evropský parlament se vyjadřuje krajně skepticky.

Situace je tak napjatá, že Evropský parlament 18. ledna hlasoval o výzvě směrem k Evropské komisi, aby Maďarsku neuvolňovala další prostředky. Kromě toho finský europoslanec Sarvamaa nasbíral dostatečné množství podpisů pro spuštění procedury dle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, na jejímž konci by Maďarsko mohlo být zbaveno některých hlasovacích práv na Radě Evropské unie. Je otázkou, jestli je něco takové uskutečnitelné a jestli Budapešť někdo skutečně hlasovacích práv zbaví, i tak je to však čistě v symbolické rovině velmi silný krok.

Nicméně zpátky k pomoci Ukrajině. O nové finanční pomoci v hodnotě 50 miliard eur by se mělo hlasovat na příští unijním summitu 1. února, a podle Bloombergu by se měla dohoda najít buď s Maďarskem, anebo bez něj. Pokud by se maďarský odpor zlomit nepodařilo, finance by se zřejmě schválily mimo unijní rozpočtový proces. V takovém případě by se nicméně zřejmě zvýšil pravděpodobnost postupu v rámci článku 7, tedy pozastavení hlasovacích práv. Tak či onak, minimálně týden ještě budeme čekat.

Závěr

I přes záblesk naděje na relativně brzké vyřešení nedostatku financí ještě stále není vyhráno. V Unií budou i do budoucna vznikat problémy s tím, jestli něco přes Maďarsko a potenciálně Slovensko projde, či nikoli. Koneckonců, i kdyby se Budapešť obešla při schvalování dlouhodobého financování Ukrajiny, peníze například v Evropském mírovém nástroji budou stále podléhat schválení mj. Orbánovy vlády.

Podobně nepříjemnou situací může být i potenciální zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Dnes vidíme, že jeho MAGA stoupenci jsou schopni a ochotni vojenskou pomoc blokovat. Jejich vnitropolitické dohady jim nebrání v tom, aby Ameriku vyřadili z pozice spolehlivého partnera, který bude stát na ukrajinské straně a snažit se o zachování mezinárodního řádu tak, jak ho známe. Nezbývá než doufat, že i po podzimu tohoto roku se budeme moci na Ameriku spolehnout.

Líbí se Vám mé příspěvky a chtěli byste mě podpořit například "pozváním na kafe"? Pokud ano, klikněte na ikonku [$] dole pod textem. Kdybyste mě chtěli pozvat na "dvě kafe" a podporovat tvorbu pravidelně, zvažte předplatné na mém profilu zde na forendors. Všem mockrát děkuji!