Dění na Ukrajině: souhrn 13. 6. – 27. 6.

Další dva týdny jsou za námi a na řadě je další souhrn a slibuji, že pokusím psát souhrny jednou týdně. Nicméně za dva týdny se toho stalo poměrně dost, a to jak na frontě, tak ve vývoji další pomoci Ukrajině, tak i rozšíření dosavadních sankcí, které Západ proti Rusku uplatňuje. Pojďme tedy na to.

Západní pomoc Ukrajině

Kanada začala s dodávkami prvních kusů slíbených obrněných transportérů, které mají sloužit pro záchranné účely. První čtyři kusy už zamířily do Evropy a nyní bude na ukrajinských vojácích, jak rychle se tyto stroje naučí ovládat. Celkem jich má být 50 kusů a budou dodávány postupně. Do podzimu jich bude dodáno 10 a v následujících měsíců zbytek.

Den na to, tedy 14. června, Německo ohlásilo velký balík vojenské pomoci. Ten by měl obsahovat:

• 10 tanků Leopard 1A1 společně s municí,
• 20 pásových obrněných vozidel Marder společně s municí,
• komplex PVO IRIS-T SLS
• tři salvové raketomety HIMARS
• dvě obrněná ženijní vozidla Dachs
• dvě obrněná evakuační vozidla Bergepanzer 2
• čtyři odminovací vozidla Wisent 1 společně se součástkami
• 16 cisternových vozidel a
• ruční zbraně a munici

Jak jsem psal v předchozím souhrnu, Německo rovněž vede iniciativu na poskytnutí 1 000 raket do systému protivzdušné obrany Patriot. Ty Ukrajina shání, kde se shánět dá. Jednou z dalších zemí, která Kyjevu v tomto pomůže, je Rumunsko. To se před týdnem rozhodlo svůj systém předat ukrajinských vzdušným silám. Zajímavým na tom je fakt, že rumunská armáda má k dispozici nejmodernější modifikace MIM-104F PAC-3. Bukurešť tuto modifikaci dostala teprve v roce 2020 a jako kompenzaci dostane buď stejnou modifikaci anebo její ekvivalent.

Každopádně, u Patriotů bych chtěl ještě na chvilku zůstat. Americká vláda totiž podle Financial Times rozhodla přesměrovávat zakázky Patriotů a raket do nich právě na Ukrajinu. Podle všeho s Bidenovým postupem vyslovilo souhlas už pět zemí.

„Ostatní země, které čekají na dodávky amerických systémů, budou muset počkat, protože vše, co máme, nyní půjde na Ukrajinu, dokud jejich potřeby nebudou splněny,“ měl prohlásit americký prezident. Tato zpráva přichází i v kontextu prohlášení německého ministra obrany Pistoria, který řekl, že Německo už nejspíš nebude schopné Ukrajině další Patrioty dodat. Kapacity se totiž vyčerpaly.

„Dodali jsme už tři systémy, což znamená čtvrtinu našich kapacit. Tím pádem teď není prostor, abychom mohli dodat víc,“ prohlásil ministr obrany. Dodal však, že doufá, že ostatní mohou udělat více. Jestli ostatní dokážou udělat více, je otázkou. Někdo z Evropy asi těžko. Co by Německo dodat mohlo a pořád se k tomu nemůže rozhodnout, že jsou rakety s plochou dráhou letu Taurus.

Zde Olaf Scholz stále drží linii, že tyto rakety dodávat nebude (i když mu zůstaly už jen absurdní výmluvy). Na druhou stranu, německou roli by v tomto případě mohla nahradit Itálie. Ta by totiž v 9. balíku vojenské pomoci mohla Ukrajině předat rakety Storm Shadow, kterých si v roce 1997 nakoupila 200 kusů (byť dnes není jasné, kolik raket v zásobách má). Není zatím jasné, o jakou přesně půjde verzi, spekulovalo se o tom, že by snad mohlo jít o standard NATO bez omezení, tedy so dosahem 560 km.

Jestli se by se Ukrajincům raketa s takovým dosahem momentálně hodila, je samozřejmě otázkou. Itálie se totiž, na rozdíl například od Velké Británie, Dánska, Finska ale i Česka, bojí další eskalace konfliktu a tím pádem se staví velmi rezervovaně k potenciálním zásahům ruského území právě italskými zbraněmi. Pokud tedy italské rakety skutečně na Ukrajinu dorazí, bude otázkou, jaké praktické využití se pro ně najde.

Velmi zajímavou a ne úplně nečekanou kapitolu představuje Srbsko. O něm se v poslední době mluví spíše v souvislosti s prohlubováním vztahů s Moskvou. Jenže tohle je geopolitika a ne vždy hezké fotky a rétorika odpovídá reálným krokům, které jsou pro danou zemi výhodné. Ukazuje se totiž, že srbská vláda velmi ochotně zavírá oči před tím, že tamní zbrojovky dodávají velké množství munice na Západ, která následně končí v ukrajinských rukou. ¨

Od roku 2022 Srbsko prodalo západních zemím munici v hodnotě 800 milionů eur. Prezident Vučič se samozřejmě snažil zlehčovat celkovou situaci, kdy prohlásil, že nastalá situace je pro srbské zbrojovky velkou business příležitostí a že se země nestaví na žádnou stranu války.

Podobný postoj vyjádřil také srbský premiér Vučevič, podle kterého nebude omezovat prodej zbraní západním zemím jen proto, že tyto země následně předávají tyto zbraně Ukrajině:

„Nechci našim společnostem překážet v prodeji munice Španělsku, Česku anebo USA. Prodej zbraní není něčím zakázaným nebo amorálním, i když se zbraně mohou používat tam, kde se zrovna bojuje,“ doplnit srbský premiér. Podle Vučeviče je jeho hlavním úkolem starost o jeho zemi a národ, nikoli kontrola nad tím, kam se po prodeji dostane munice.

Což je samozřejmě přístup, který nám momentálně vyhovuje. Srbské zbrojovky teď podle reportů jedou na tři směny a pokud bude nakonec munice končit na Ukrajině, tak je to pro nás pouze dobře.

A velmi dobrou zprávou je také to, že první dodávky munice z České iniciativy už jsou na Ukrajině. To před dvěma dny potvrdil premiér Petr Fiala. Včerejším postem kromě jiného také potvrdil, že z české iniciativy, ke které se připojilo dalších 18 zemí, budeme schopni Ukrajině dodávat desítky tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně. Česko přitom do iniciativy přispělo více než 850 miliony korun.

Další protiruské sankce

Rada EU 24. června 2024 přijala 14. balík ekonomických a individuálních sankcí, který má zasáhnout Putinův režim a podporovatele jeho agrese proti Ukrajině. Pojďme se podívat na klíčové body tohoto balíku.

Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, k tomu poznamenal: "Naše sankce již významně oslabily ruskou ekonomiku a zabránily Putinovi v naplnění jeho plánů na zničení Ukrajiny, ačkoli stále pokračuje v nezákonné agresi zaměřené na civilisty a civilní infrastrukturu."

Co nový balíček sankcí přináší? Především se zaměřuje na vysoce hodnotné sektory ruské ekonomiky, jako jsou energetika, finance a obchod. Klíčovým bodem je zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) v EU pro účely reexportu do třetích zemí. Toto opatření má za cíl omezit významné příjmy, které Rusko z prodeje a přepravy LNG získává. EU také zavádí zákaz nových investic a poskytování zboží, technologií a služeb pro dokončení projektů LNG ve výstavbě, jako jsou Arctic LNG 2 a Murmansk LNG.

V oblasti financí EU zakazuje používání systému SPFS, specializované služby pro finanční zprávy vyvinuté ruskou centrální bankou. Toto opatření má dále izolovat Rusko od mezinárodního finančního systému. Navíc EU zavádí zákaz transakcí s cílenými úvěrovými a finančními institucemi a poskytovateli kryptoaktiv mimo EU, pokud tyto subjekty usnadňují transakce podporující ruský obranně-průmyslový komplex.

Rada EU také rozšířila seznam subjektů podléhajících přísnějším vývozním omezením o 61 nových entit. Některé z těchto subjektů se nacházejí ve třetích zemích (Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko a Spojené arabské emiráty) a byly zapojeny do obcházení obchodních omezení a nákupu citlivých položek používaných například při výrobě dronů.

Je zřejmé, že EU se snaží co nejvíce ztížit Rusku možnosti obcházení sankcí a získávání podpory ze třetích zemí (otázkou je, nakolik to bude účinné). Tento přístup je klíčový pro udržení efektivity sankcí v dlouhodobém horizontu. Zároveň EU posiluje ochranu svých vlastních operátorů tím, že jim umožňuje požadovat náhradu škod způsobených ruskými společnostmi v důsledku uplatňování sankcí a vyvlastnění.

Posledním důležitým bodem je zákaz financování nevládních organizací a politických stran z finančních prostředků, které mají původ u ruského státu. 

Ruské ostřelování

Za poslední dva týdny jsme byli svědky dalších intenzivních útoků, které si vyžádaly jak nemalé množství obětí, tak škody na kritické infrastruktuře. Pojďme se podívat na detailní přehled situace v jednotlivých oblastech.

Charkovská oblast: epicentrum ruských útoků

Charkov a okolní oblast se v posledních dvou týdnech staly terčem nejintenzivnějších útoků. Ruské síly použily širokou škálu zbraní, včetně raketometů, dělostřelectva a řízených leteckých pum. Za toto období bylo na oblast vypáleno více než 100 řízených leteckých pum. Tragickým vrcholem byl útok na civilní čtvrť v Charkově 22. června, kdy zemřeli 3 lidé a 54 bylo zraněno. O den později, 23. června, si další útok vyžádal 1 mrtvého a 11 zraněných. Celkově v oblasti za dva týdny zemřelo nejméně 15 civilistů a více než 100 bylo zraněno. Útoky se nevyhnuly ani menším městům jako Vovčansk, Kupjansk či Čuhujiv, kde jsou denně hlášeny civilní oběti.

Doněcká oblast: pod neustálou palbou

Situace v Doněcké oblasti zůstává velmi napjatá. Ruské síly pokračují v masivním ostřelování měst jako Pokrovsk, Kramatorsk, Kostantynivka, Toreck či Kurachove. Jen 24. června při útoku na Pokrovsk zemřelo 5 civilistů a 41 bylo zraněno, včetně 4 dětí (Rusové do obytné zóny vypálili dva Iskandery). O den dříve, 23. června, si útoky v Torecku vyžádaly 2 mrtvé a 2 zraněné. Celkový počet obětí v oblasti za dva týdny byl několik desítek mrtvých a více než 100 zraněných. Útoky se zaměřují na obytné čtvrti, nemocnice a kritickou infrastrukturu. Zvláště znepokojivé je použití kazetové munice v hustě obydlených oblastech, například v Kostantynivce 20. června, kde zemřelo 5 civilistů a 11 bylo zraněno.

Ruské síly také intenzivně využívají letectvo k útokům na civilní cíle. Například 21. června bylo na Toreck provedeno 6 leteckých úderů, při kterých byli zraněni 4 civilisté. Podobné útoky byly zaznamenány i v dalších městech, jako je Selydove či Kurachove.

Situace je natolik vážná, že místní úřady přistoupily k nucené evakuaci dětí a jejich rodičů z některých obzvláště nebezpečných oblastí, jako je například Drobyševe v Lymanské hromadě či několik vesnic v Illinivské hromadě.

Zaporožská oblast: nepřetržité útoky na civilní cíle

V Zaporožské oblasti ruské síly pokračují v každodenním ostřelování. Za poslední dva týdny bylo zaznamenáno v průměru okolo 400 útoků denně. Útok nediskriminačně míří i na civilní infrastrukturu a obytné oblasti. Ačkoli počet obětí je nižší než v Charkovské či Doněcké oblasti, denně jsou hlášeni zranění civilisté. Za dvoutýdenní období zde zemřelo nejméně 5 civilistů a přes 30 bylo zraněno. Problematické je cílené ničení energetické infrastruktury, například při útoku ze 22. června, kdy byli zraněni dva energetici.

Chersonská oblast: Pod neustálou hrozbou

Chersonská oblast, zejména pravý břeh Dněpru, čelí neustálému ostřelování z ruských pozic na levém břehu. Denně jsou hlášeny desítky útoků na civilní cíle. Za poslední dva týdny v oblasti zemřelo nejméně 10 civilistů a několik dalších desítek bylo zraněno. Ruské síly se zaměřují na ničení kritické infrastruktury a terorizování civilního obyvatelstva. Rusové nepřestávají s využíváním dronů k cíleným útokům na jednotlivce.

Vývoj situace na frontě

Poslední dva týdny byly svědkem intenzivních bojů na několika důležitých úsecích fronty. Ruské síly pokračují v tlaku na ukrajinské pozice, přičemž dosahují dílčích úspěchů, zatímco ukrajinské jednotky se snaží udržet obranné linie a v některých oblastech provádějí omezené protiútoky.

Charkovská oblast: tlak na Vovčansk a Kupjansk

Na severu Charkovské oblasti probíhají intenzivní boje v okolí Vovčansku. Ruské síly se zde snaží proniknout do města a zajistit si kontrolu nad strategicky důležitými body. Nutno podotknout, že v posledních týdnech bez většího úspěchu. Ukrajinské jednotky, zejména 36. samostatná námořní pěchotní brigáda, úspěšně odráží mnoho útoků. Okolo 15. června ruské síly dosáhly určitých postupů, například v oblasti agregátního závodu ve Vovčansku, jenže právě tento závod se pro některé okupanty stal osudným.

Rusové tam sice vlezli, jenže ukrajinským jednotkám se podařilo závod odříznout. Mluvilo se o tom, že okupantů mohlo být na závodu zablokováno několik set. Od té doby se situace pro Rusy výrazně nezlepšila. Podle mluvčího ukrajinské uskupení vojsk Charkov Jurije Povcha „tato enkláva zůstává zablokovaná obránci. Některé ruské jednotky se na závod snaží prorazit, útočí tam, ale jejich útoky jsou odráženy.“ Podle mluvčího se v prostorách závodu ještě předevčírem nacházely desítky okupantů.

Na Kupjanském směru ruské jednotky zvýšily intenzitu útoků. Podle informací ukrajinského velení zde Rusové soustředili až 10 000 vojáků a 450 kusů těžké techniky. Cílem je zřejmě zopakovat loňský útok na Borovou. Ukrajinské síly se snaží tuto hrozbu neutralizovat, ale situace zůstává napjatá.

Doněcká oblast: boje o klíčové body

V Doněcké oblasti probíhají nejintenzivnější boje v okolí Časiv Jaru, který nyní brání naše 24. samostatná mechanizovaná brigáda. Situace je zde mimořádně obtížná, ruské síly provádějí masivní útoky a snaží se město obklíčit ze severu a jihu, nicméně prozatím se jim nedaří obsadit kanál na předměstí. Brigáda byla do města částečně převelena od Torecku, u kterého stojí už řadu let. Nahrazena byla jednou z méně zkušených brigád.

Díky tomu se Rusům u Torecku po mnoha měsících (možná i po více než roce) podařilo postoupit, obsadit Šumy a postoupit k Pivnične, což je de facto předměstí města. Od převelení 24. brigády se fronta na tomto kousku posunula u více než 3 kilometry v neprospěch ZSU. Toto představuje vážnou hrozbu pro ukrajinskou obranu v tomto sektoru. Jihovýchodní úsek fronty u New Yorku a Pivdenne se přitom od doby velké invaze nepohnul.

Na jihozápadě Doněcké oblasti ruské jednotky postupně vytlačují ukrajinské síly z předpolí Pokrovska. Obsadily Novooleksandrivku a pokračují v tlaku směrem k důležité silnici Pokrovsk-Kostantynivka. Od důležité zásobovací trasy se přitom nachází už necelých 7 kilometrů.

Luhanská oblast: Boje v Serebjanském lese

V Luhanské oblasti probíhají intenzivní boje v Serebjanském lese a okolí Bilohorivky. Situace je zde dynamická, se střídavými úspěchy obou stran. Ukrajinské síly zde dosáhly určitých úspěchů, když v dubnu provedly úspěšnou operaci a postoupily o 1 km do hloubky a 2 km podél fronty. Rusy se také podařilo vytlačit od Ternů a Jampolivky.

Ruské chování na okupovaných územích

Ruská okupační správa pokračuje v systematické rusifikaci a militarizaci obsazených oblastí, zejména se zaměřením na děti a mládež. V okupovaných školách se zavádí nové propagandistické předměty jako "Základy ruské státnosti" nebo "Rodinná výchova", které mají za cíl vštěpovat mladým lidem „ruské hodnoty“ a potlačovat ukrajinskou identitu.

Okupanti v okupovaném Mariupolu také organizují různé "vlastenecké" aktivity pro děti, jako jsou „vojenské hry“, kde se učí zacházet s výbušninami a zbraněmi. V Mariupolu bylo 150 dětí nuceno účastnit se propagandistické akce v Petrohradu, o kterém jsem psal už minule. Celkově bylo v Doněcké oblasti přinuceno vstoupit do ruské (krajně nacionalistické) mládežnické organizace Dviženije pěrvych už 16,5 tisíc ukrajinských dětí.

Zároveň dochází k systematickému ničení ukrajinských památníků a symbolů. V Mariupolu byl odstraněn památník připomínající oběti ruského ostřelování v roce 2015 i památník obětem tohoto útoku.

V ekonomické oblasti pokračuje vyvlastňování majetku Ukrajinců. V okupované Luhanské oblasti znovu hrozí zabavení bytů těm, kdo se nevrátí a nepřeregistrují svůj majetek podle ruských zákonů. Podobná situace je i v Doněcké oblasti, což kritizoval například zástupce „premiéra DNR“ Vladislav Vasiljev (Rus mimochodem). Po kritice byl ze své pozice odejit.

Život civilistů na okupovaných územích je velmi obtížný. V Mariupolu a dalších městech chybí základní infrastruktura, jsou problémy s dodávkami vody a elektřiny. Místní obyvatelé čelí šikaně ze strany okupačních sil.

Ruská správa se snaží prezentovat situaci v pozitivním světle, ale realita je dost odlišná. Například v Starobilsku nefunguje odvoz odpadu, přestože oficiální propaganda tvrdí opak. V Lysyčansku a Severodoněcku stále nefunguje vytápění, přestože bylo slibováno již na podzim 2023.

Ukrajinská strana se snaží podporovat své občany ve frontových oblastech. Například do osvobozených obcí jako Nevske či Makijivka je dodáváno jídlo, léky a další potřebné věci, přestože to je vzhledem k ostřelování velmi nebezpečné. Někteří obyvatelé těchto obcí stále odmítají evakuaci navzdory rizikům.

Závěr

Nové sankce, další dodávky pomoci a posilování ukrajinské protivzdušné obrany. To jsou všechno pozitivní zprávy, které budou dále posilovat ukrajinských vojenský potenciál, zatímco ten ruský budou nadále snižovat. Při probíhající ukrajinské mobilizaci a očekávaných dodávkách F-16 se Ukrajině otevřou další možnosti a posílí to její pozici před dalšími mírovými summity. Otázkou nicméně zůstává, jak dlouho tato pomoc vydrží.

Na stole jsou různé iniciativy, včetně té české, která slibuje stabilní dodávky dělostřelecké munice do dalších měsíců, byť ukrajinské potřeby to při intenzivních bojích to samo o sobě nepokryje. Na straně druhé, tato pomoc bude dávat alespoň nějakou stabilitu v ukrajinském plánování.

Na ruské straně to ovšem zatím nevypadá, že by se jakkoli chystala přehodnotit své úmysly a kroky. Naopak, Rusové na ukrajinské území dovezou několik brigád severokorejských ženistů a spolupráce mezi diktaturami se bude nadále prohlubovat. Všechna pozornost se nyní bude upínat na to, jak dopadnou prezidentské volby ve Spojených státech. Bidenův výkon v debatě vzbuzuje otazníky, nakolik velký vliv na tvorbu politiky prezident má a nakolik volné ruce má Jake Sullivan, který se zkrátka „bojí ruské eskalace“.

Pro Ukrajince se nicméně teď a zřejmě ani v dohledně budoucnosti nic nezmění. Dokud Rusko bude pokračovat ve válce o vyhlazení ukrajinského státu a Ukrajinců jako samostatného národa, do té doby budou Ukrajinci nadále bojovat. Čeká nás náročný podzim, a ještě náročnější zima. A jako vždy na konci chci vyzvat lidi k další podpoře Ukrajiny. To je náš domácí úkol, na který nesmíme rezignovat. Jinak se totiž může stát, že v tom zákopu nakonec skončíme všichni.

Líbí se Vám mé články a chtěli byste mě podpořit například "pozváním na kafe"? Pokud ano, klikněte na ikonku [$] dole pod textem. Kdybyste mě chtěli pozvat na "dvě kafe" a podporovat tvorbu pravidelně, zvažte předplatné na mém profilu zde na forendors. Všem mockrát děkuji!