Proč a jak (NE)vykuřovat šalvějí

„Ó šalvěji zachránkyně, ó rádkyně přírody!“

Možná působí téma článku trochu nezvykle. Vždyť když se řekne „vykuřování“, tak první bylina, která naprostou většinu lidí napadne, je bílá šalvěj. Čím to je? Já říkám, že je to dobrým marketingem jejích prodejců posledního desetiletí. Taky trochu neochotou jít do hloubky, hledat kvalitní informace, přemýšlet v souvislostech a taky vnímat pocity svého těla. Bylinka sama za nic nemůže.

A bohužel platí, že čeho obliba extrémně roste, toho zdroje jsou drancovány. Ale u bílé šalvěje je to trochu složitější. I u dalších používaných druhů šalvějí. Hledisko ekologie a udržitelnosti je jedna věc. Já bych se na to ráda podívala ještě z dalších stran. Třeba očima fytoterapie. Proč? Protože to, že je něco oblíbené a hojně používané, neznamená, že je to bezpečné a zcela vhodné.

Ne ne, nechci vůbec nijak strašit. Jen rozšiřovat obzory. Teď zrovna o trochu rostlinné chemie, mytologie a amatérské "lingvistiky". Ale před tím ještě odkazy na doplňující materiály.

Odkazy

Článek pro Kouzlo vůní Není šalvěj jako šalvěj, bílá šalvěj čistí, lékařská léčí, zářivá zdobí

Video u mě na YT Proč (ne) vykuřovat šalvějí

Ovlivňuje hormony i mozek

Používá-li se šalvěj jako bylinka ve fytoterapii, ale i v aromaterapii jako éterický olej (o tom více v dalším článku), není to bez rizika. Je důležité se s kontraindikacemi seznámit a dbát na bezpečnost. Ve vykuřování se to obecně tolik neřeší. Ano, látky obsažené v rostlině sice nekonzumujeme, ale i dýchácím ústrojím vstupují do těla a skrze plíce pak do krevního oběhu.

U šalvěje je významné i vstřebání aromatických molekul čichovými receptory přímo do mozku. Látky v šalvěji obsažené totiž mozek ovlivňují, a to celkem významně. A podobně intenzivně působí fytohormony i v hormonálním systému. Důvodem je, že šalvěj obsahuje těchto silných látek opravdu hodně. Ano, proto je tak účinná, slavná, uctívaná, ale taky je proto na místě informovaná opatrnost.

Možná právě namítáte, že to ale u bílé šalvěje (lat. Salvia apiana), té „indiánské“, neplatí. A tady bych se vrátila k Indiánům a jejich moudrosti. Informace o tom, že v tradičních kulturách se šalvějí zásadně nevykuřovalo v období menstruace, té se jen tak nedopátráte. A přesto je to fakt. Platila zásada šalvěj nepoužívat, a to nejen ženami samotnými, ale i muži-šamany.

Schválně tady nedělím šalvěje na různé druhy. K tomu se dostaneme později v článku. Stran vykuřování si představíme šalvěj lékařskou (lat. Salvia officinalis) a právě šalvěj bílou. V aromaterapeutickém pokračování pak i šalvěj muškátovou (lat. Salvia sclarea).

Obecné účinky vykuřování šalvějí

• Silně očistné na fyzické i energetické rovině.
• Bystří smysly a otvírá úrovně vnímání.
• Posiluje tělo a ducha.
• Podporuje spiritualitu a léčení.
• Ochraňuje před nekalými živly.

Obsahuje (mimo jiné):

• thujon (omamné účinky)
• borneol a kafr (silné dezinfekční účinky, ale i působení na nervový systém)
• 1,8-cineol (ve větším množství negativně ovlivňuje dýchací, nervový a reprodukční systém)

Jako u všech dalších účinných látek platí, co v malém množství léčí, to může v nepřiměřené míře uškodit. A je dobré o tom vědět. Ovšem, jak jsem již zmínila, právě díky obsaženým látkám je šalvěj tak silná. Takže s ní pracujte vědomě a ve vhodných chvílích.

Nedoporučuji vykuřovat:

• při menstruaci
• v těhoteství a při kojení
• při těžších psychických poruchách a emocionální nevyrovnanosti
• při epilepsii, schizofrenii
• v přímé přítomnosti dětí a domácích zvířat

Šalvěj bílá kalifornská indiánská

Tento druh americké divoce rostoucí šalvěje pochází ze západního pobřeží jižní Kalifornie. Je ceněna hlavně pro své očistné účinky, proto se používá před různými ceremoniemi a rituály. Velmi dobře pročišťuje místnosti i různé předměty, dokáže ale také vyčistit naši duši a pomoci při hledání cesty ve vlastním životě. Kalifornští Indiáni s ní vykuřovali dávno v dobách předkolumbovských a byla pro ně posvátná, stejně jako mnoho dalších rostlin.

Vůně při vykuřování je velmi jasná, typicky kořeněná, jemně šalvějová. Ovlivňuje ducha a posiluje paměť.

V indiánské tradici, podobně jako v křesťanské mariánské, najdeme legendu o šalvěji spojenou se ženou. Krásně stříbřitou bělostnou barvu a své mocné účinky získala šalvěj díky prosté dívce. Ta chtěla obětovat Bílé Bizonici, ale neměla nic jiného než trochu plevele z okraje cesty. Díky silné a čisté víře této dívky se z hnědých obyčejných bylin na oltáři staly právě ty krásně třpytivě stříbřité lístky šalvěje.

Celkem rod Salvia zahrnuje po světě asi 900 variací, většina z nich roste v tropech. Jen ve Spojených státech je známo přes 40 planých druhů. Mezi nimi i tato širokolistá bílá šalvěj, dnes ve velkém mezinárodním měřítku tolik oblíbené očistné vykuřovadlo.

Šalvěj lékařská

„Ó šalvěji hojivá, ó má přítelkyně.“

Byla považována za svatou bylinu, schopnou prodlužovat život, také ale zastrašit zlé duchy. Má moc osvobodit ducha od rušivých emocí a vyvolat klid a jasno. Ano, tahle nenápadná šedavá bylinka vždy byla váženou léčivkou i rostlinou ochrany a očisty.

Podle křesťanské tradice získala šalvěj svou sílu od Marie, rostlina poskytla ochranu a útočiště před Herodem. Pod jejím keříkem ukryla Marie svého malého syna. Poté požehnala šalvěji těmito slovy:

„Budeš rostlinou všech zahrad, budou tě vyhledávat nemocní, aby se uzdravili, ale i zdraví na vaření jídel a k ochucení nápojů. A všichni tě budou ctít a chránit jako nejužitečnější rostlinu, která kdy byla na zemi.“

Ovšem kde a kdy se tahle legenda vzala, toť otázkou.

“Naše” šalvěj lékařská vždy byla jednou z nejpoužívanějších bylinek Evropy. Šalvějový čaj se pil po staletí jako běžný nápoj, předchůdce čaje a kávy, i jako lék na mnoho neduhů včetně křečí, ochrnutí, vyčerpání i moru. Znali ji staří Řekové a Římané, středověké babky kořenářky i keltští druidi. Ze Středomoří se šířila Evropou spolu s budováním benediktinských klášterů.

Bible zmiňuje šalvěj jako jednu z bylin, které použil Šalamoun k očistě chrámu. Pro Římany byla bylinou s blahodárnými účinky na většinu nemocí. Byli přesvědčeni, že má schopnost život zachraňovat i utvářet. Šalvěj zde byla zasvěcena nejvyššímu božstvu a trhali ji rituálně pouze kněží. Řekové věřili, že zlepšuje fungování těla i ducha a i tady byla bylinou vládce všech bohů Dia.

Slavný a dochovaný plán bylinářské klášterní zahrady ze St. Gallen navrhoval pěstování celkem 16 druhů léčivek. Šalvěj nechyběla. V češtině více informací o jedinečném a dodnes hojně citovaném plánu benediktinské zahrady.

Léčivé vykuřování šalvějí lékařskou podle knihy Annemarie Herzog pomáhá na spoustu potíží. Já osobně nemám tolik zkušeností, ale předkládám podle zdroje.

Oblast použití: akné, potíže s ploténkami, nízký krevní tlak, střevní onemocnění, endokrinologické onemocnění, průjem, záněty, nachlazení, pásový opar, krční poruchy, chrapot, bodnutí hmyzem, křečové žíly, jaterní potíže, plicní onemocnění, žaludeční potíže, migréna, zánět vedlejších nosních dutin, záchvat mrtvice, rýma, pálení žáhy, metabolická onemocnění, vyvrknutí, klimakterium, potíže v oblasti páteře, bolesti zubů, krvácivost dásní.

Co když šalvěj není šalvěj

Jména rostliny – rodové “Salvia”, anglické “sage” i české “šalvěj” - pocházejí z latinského “salvus” neboli “zdravý / zachráněný”. To se uvádí běžně. Jenže jak se člověk začne nořit do hloubky objeví občas překvapení. Možná je jméno odvozené z němčiny nebo řečtiny. Zde si dovolím můj osobní názor a poznámku.

Občas se zmiňuje dokonce, že šalvěj z historických dob není ta naše dnešní šalvěj. Mnoho chyb v poznávání bylin z minulosti bylo vytvořeno při přepisech, překladech a jiných vědomých i nevědomých úpravách textů. Příklad, který občas uvádím, je v přepisu a významu slova "sage" z angličtiny.

V novodobém světě si pod tímto slovem hned vybavíme šalvěj. Ale pro původní indiánské obyvatele Severní Ameriky byl význam slova "sage" mnohem širší. Znamenal prostě léčivou posvátnou bylinu používanou při obřadech.

Co když to tak je i u nás, v Evropě? Co když slovem "salvia" byla dříve označována mnohem větší skupina mocných bylin s významnými léčivými účinky?

Šalvěje jsou magické

O tom žádná. Ale já vřele doporučuji poznávat i další byliny vhodné k vykuřování. Pokud sympatizujete s indiánskými tradicemi, vyzkoušejte neprávem opomíjenou Yerba santu. Dostanete ji i v populárních svazcích. Otestujte přenádherný pelyněk stepní, jeho vůně vás osloví zcela jistě! Vykuřovadla můžete pořídit u mne na originálním eshopu!

A hlavně, prozkoumejte naše místní vykuřovadla!!! Kromě šalvěje jsou zcela bez konkurence rozmarýn, tymián, jalovec, yzop, dobromysl... To jen z těch opravdu nejběžnějších a nejznámějších.

Chcete více inspirace?

Přečtěte si můj čánek Nejvoňavější vykuřovadla české kotliny

A taky se přihlaste tady na Pickey k odběru mých článků!

Mávám vykuřovacím peříčkem a těším se na další voňavou viděnou! Kateřina, Dobré vůně