Koncem poloviny 19. století získali Sovovy mlýny Odkolkové – úspěšná mlynářská a pekařská firma, který se zařadila mezi ty výjimečně úspěšné, takže jejich jméno se v Praze dlouho užívalo jako název státních obchodů prodávajících pečivo. Odkolkům se budeme věnovat v některém listopadovém Pražském okénku, a dnes se podíváme, jak podnikání v Sovových mlýnech na Kampě skončilo.
Vypukl v noci 23. ledna 1896, kdy Prahu sužovaly silné mrazy a plameny šlehající do výšky způsobily, že se městem nesla zpráva, která všechny zaskočila. Jak píše Josef Hrubeš, „široké okolí bylo zaplaveno obrovskou ohnivou září, která měnila noc v den.“
Nebylo divu, že se lidé sbíhali, aby se přesvědčili, že nejde o fámu. Bohužel nešlo. Na místo přijeli hasiči, kteří museli nejprve prosekat vrstvu ledu na Vltavě, aby mohli nasadit tři své parní stříkačky „zalévající“ trvale nezdolné prameny. Postupně přijeli pomáhat i kolegové z Karlína, Libně, Smíchova a Žižkova. K ohništi se nikdo jiný než hasiči a vojáci nesměl přiblížit, a tak mnozí lidé sledovali hašení ze zamrzlé Vltavy. Bohužel prudký žár způsobil praskání a tání ledu, takže se všichni rychle snažili dostat na pevný břeh.
Je známo, že když Odkolkové převedli část mlýnů na parní pohon a zřídili novou pekárnu, byl v areálu mlýnů roku 1872 vztyčen asi 30 m vysoký tovární komín. Lidé ho kritizovali, protože způsobil „velké porušení malostranského a petřínského panorámatu“ a čoudil. Skutečně se prý šuškalo o tom, že mohl některý nepřítel onoho komína mlýny podpálit, ale nakonec se podařilo nalézt nejpravděpodobnější důvod, jímž bylo samovznícení. Oheň vznikl v mlýnici – opět podle J. Hrubeše – „pravděpodobně od jiskry z točivého stroje, která zapálila vysoce hořlavý moučný prach“.
Někteří vyváděli koně ze stájí, vynášeli nábytek z obytných domů, a tehdy slavný skladatel a kapelník Národního divadla František Picka (*1873—†1918; později třetí kapelník Národního divadla) dokonce vynesl s pomocí přátel z hudebního salonu klavír. Co se nepodařilo včas přesunout do bezpečí, shořelo.
Oheň se šířil tak rychle, že než se kdo nadál, shořely velké zásoby obilí, které bylo připraveno k mletí včetně již umleté mouky. Samozřejmě zachránit se nepodařilo ani nákladné strojní zařízení, takže celková škoda byla vyčíslena na 300 000 zlatých. Intenzivní hašení skončilo teprve v půl čtvrté ráno 24. ledna, ale požářiště bylo nutno ještě střežit, protože občas někde problikávaly malé ohníčky. Provoz mlýnů ani pekárny již nebyl na Kampě nikdy obnoven.
***
Autorka: Stanislava Jarolímková
Úvodní ilustrace: Mlýnské budovy na Kampě nechala zrekonstruovat Čechoameričanka Meda Mládková (*1919 – †2022) a tím založila galerii moderního umění. (Foto: © Miloslav Čech, archiv Prahy křížem krážem)
Text s originálními ilustracemi najdete na portálu Praha křížem krážem tady.
Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti.
Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás.
Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.