MKZ - Moje KronenZeitung - 30/3/2023

K monarchii jsme zase o týden blíž. Jako každý týden...

Tentokrát čtete "poloviční" vydání MKZ, protože druhou polovinu dodáme až po kroměřížském generálním sněmu KČ, kde si čeští monarchisté budou volit své nové vedení a určovat směřování strany sražené k zemi sérií volebních propadáků, post-prezidentským únavovým syndromem a apatií členské základny, která se po Covid-u nedokázala znovu zaktivizovat. 

Těžko kritizovat nápad uspořádat volební sněm v hanáckých Athénách, ale dá se předpokládat, že počtu účastníků nepřidá. Milovníci historie jistě ocení narážku na slavný Kremsierer Reichstag v roce 1848, který se zasekl již na prvním bodu jednání, zda všechna politická moc ve státě vychází z lidu, či zda patří panovníkovi.

Sobotní sněm KČ připadá na 101. výročí úmrtí zatím posledního českého krále Karla Třetího, který na trůn usedl v roce 1916.

Zajímavost: českému pohledu na monarchii se líbí narativ "vládl stále starší císař František Josef, vládl, vládl, zestárl a umřel a s ním umřela i jeho říše a císařství se rozpadlo, " zatímco prakticky ignoruje mladého císaře Karla s jeho plány a moderními představami o poválečném uspořádání soustátí.  Obnova monarchie není programem staromilství a sentimentu, ale otázkou rozumu a nadějí.

Pátého dubna 1852 zemřel ve Vídni kníže Felix Schwarzenberg, mladší bratr panující hlavy rodu knížete Jana Adolfa Druhého (1799-1888), bratr Bedřicha, kardinála Schwarzenberga a synovec vítěze nad Napoleonem maršála Karla Filipa. Kníže Felix Schwarzenberg (1800-1852) byl diplomat, voják a politik, který stál za abdikací Ferdinanda Dobrotivého a korunovací Františka Josefa Prvního v revolučním roce 1848. Jako předseda vlády a ministr zahraničí definitivně "porazil revoluci". S pomocí ruského cara potlačil maďarskou revoltu a při Olomouckých punktacích dokázal zastavit pruské ambice. 

Vizí Felixe Schwarzenberga bylo silné centralizované Rakousko, kníže stranil liberalizaci obchodu a rozvoji podnikání, podporoval zrušení poddanství. Až po předčasné smrti knížete Schwarzenberga se císař František Josef chápe sám veškeré moci (neoabsolutismus), do čela vlády staví Alexandra Bacha a Rakousko se vydává na trajektorii vojenských proher a ztráty velmocenského postavení.

Spekulace "coby-kdyby" kníže Schwarzenberg nezemřel předčasně tvoří jednu z linek knihy Felix Austria.

Britové se pomalu chystají na korunovaci krále Karla Třetího, která je plánovaná na 6/5/2023. Program má být třídenní.

První den, tedy v sobotu 6. května, Karel III. přijde k obřadu s korunou svatého Edwarda, před koncem ceremonie ji však vymění za korunu Imperial State. Společně s Camillou se následně vrátí v tzv. „korunovačním průvodu“ do paláce, kde se k nim připojí další členové rodiny. Společně se pro veřejnost objeví na balkoně, aby pozdravili svůj národ. Celou událost bude vysílat stanice BBC.

Salon týdeníku Echo se věnoval pořadu Modrá krev a české aristokracii. Obsahově je salon bohužel ve srovnání s jinými salony týdeníku slabý. O tom, jaký vztah k české šlechtě chováme, v Salonu debatují hrabě Tomáš Czernin, baronesa Kateřina Daczická, režisérka zmíněného seriálu Alena Činčerová, právník a ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný a monarchista a emeritní předseda politické strany Koruna Česká Václav Srb. 

TV Guru se ještě vrátil k poslednímu (habsburskému) dílu Modré krve s titulkem: To není pohádka! Český princ Ferdinand Zvonimir, jehož pradědeček byl českým králem, vyhrál slavný závod Le Mans...

Habsburkové nemají jen WhatsApp, což prozradil mladý arcivévoda v Modré krvi, mají i Instagram. Princezna Gloria (sestra arcivévody Ferdinanda Zvonimíra) se pochlubila "Oskarem" za dokument Navalny, na kterém spolupracovala.

Česko-moravská hranice se vrací a na ni cedule se znaky. 

S nápadem na vyznačení historických zemských hranic přišli před třemi lety dva historici z Brna, kteří takovouto hranici vyznačili nedaleko Svitav v Pardubickém kraji. Tehdy jim za poškození cizí věci hrozil až rok vězení. Policie nakonec ale trestný čin nezjistila a celou věc předala do Svitav k přestupkovému řízení. Ačkoliv historici vyvázli bez postihu, jejich nápad zcela nezmizel. Chopili se ho totiž politici. Iniciativu historiků podpořil pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD), který u několika silnic instaloval cedule, které historickou hranici vytyčily. 

A v minulém roce nápad, vyznačit zemskou hranici po celém území a uzákonit zemské znaky a vlajky, padl také mezi zákonodárci. „Minulý rok jsme měli 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech v latinsky psané kronice. A tam vznikl ten nápad, protože co se týče vlajky a znaku, tak existuje více názorů a podob. Oficiální podoba vlajky a znaku podle zákona není. Když se to podaří, bude to pro hodně lidí hodně znamenat,“ vysvětluje poslanec Vondráček.

Pod zákon se následně podepsali nejen představitelé opozičních stran, jako třeba Tomio Okamura (SPD), ale i vládní poslanci včetně ministrů Vlastimila Válka (TOP 09), Víta Rakušana (STAN), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) či Pavla Blažka (ODS).

9/4/1986 zemřel ve Vídni kníže Karel Šestý Schwarzenberg, otec současné hlavy rodu. V kritických dnech (1938-1939) vyjádřil natřikrát jménem historické šlechty podporu a věrnost České zemi. Nacisté na jeho majetek uvalili nucenou správu, komunisté majetek (Orlík...) znárodnili. Kníže se aktivně účastnil květnového povstání, po válce byl předsedou Národního výboru v Čimelicích. Po roce 1948 žil v rakouském exilu.

Kníže Karel Šestý byl historikem, heraldikem, spisovatelem... Návratu do vlasti se již nedočkal.

Na petřínskou rozhlednu by se mohla vrátit svatováclavská koruna, která zde původně byla a kterou nahradil televizní vysílač. Koruna by se mohla dát zpět při plánované rekonstrukci rozhledny. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl pražský radní Jiří Pospíšil (TOP 09). Petřínská rozhledna se prvním návštěvníkům otevřela 20. srpna 1891 u příležitosti jubilejní První zemské výstavy v Praze.

Koruna na vrcholu rozhledny symbolizovala českou státnost a království. Pokud by se město rozhodlo ji vrátit, tak přestože se ta původní nedochovala, nebude podle Pospíšila problém s vytvořením přesné kopie. Kromě fotografií by mělo mít město k dispozici také technickou dokumentaci.

Petřínská rozhledna byla postavená jakožto zmenšená kopie pařížské Eiffelovy věže při Jubilejní výstavě roku 1891. Stavěla se pět měsíců. Rozhledna je vysoká 58,7 metru a na její vrchol vede 299 schodů.

To je pro tuto chvíli vše.

xxxx

Děkujeme, že si předplácíte náš týdeník.

Archív MKZ - zde.

Ještě tradiční odkaz na minulé číslo MKZ a aktuální grafika nástupnictví na český trůn.