Bitcoinové tajnosti: Způsob, jakým Ministerstvo spravedlnosti pracuje na objasnění aféry, vzbuzuje pochyby

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prostřednictvím svého náměstka odpovědělo eMku na dotaz, zda ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) porušuje dohodu, když nechává vyšetřovat bitcoinovou aféru externími auditory a advokáty.

Ministryně Decroix, jejíž resort má objasnit pozadí tzv. bitcoinové aféry, informovala po středečním jednání vlády, že byl vybrán auditor, jehož úkolem je „posoudit zákonnost, transparentnost a celkový soulad postupu Ministerstva spravedlnosti ČR a dalších orgánů při přijetí daru ve formě kryptoměny bitcoin a jeho následném zpeněžení“. Jde o další externí firmu, která má za peníze daňových poplatníků řešit, jak naložit s darem v hodnotě zhruba jedné miliardy korun v bitcoinech, který v březnu 2025 přijalo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejšího ministra Pavla Blažka (ODS) od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského.

Přestože má být cílem transparentní objasnění celé kauzy, na což apelovali prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala, jsme zatím svědky spíše opaku. Zatímco před občany i zákonodárci jsou informace zatajovány, ministryně oslovuje další a další aktéry, kterým pravděpodobně předává interní dokumenty, aniž by jasně uvedla, o jaké dokumenty se konkrétně jedná, proč jsou tyto externí firmy upřednostňovány před veřejností a jak je zajištěno, aby se informace nedostaly tam, kam nemají.

Nebude to zadarmo

Pozadí bitcoinové aféry šetří především policie. Vrchní státní zástupce Radim Dragoun požádal ministryni, aby nerozšiřovala okruh osob, jež disponují informacemi a doklady důležitými pro trestní řízení. Ministerstvo spravedlnosti ale paralelně samo zkoumá, zda byl postup, jakým byly bitcoiny přijaty, zákonný, čímž pravděpodobně do jisté míry policii supluje. A není to zadarmo.

Ministryně Decroix informovala vládu, že ve výběrovém řízení na auditora, který bude mimo jiné zkoumat zákonnost přijetí kryptoměny a jejího zpeněžení, uspělo sdružení společností s ručením omezeným Grant Thornton Czech Republic a Grant Thornton Audit. V tendru tyto společnosti nabídly cenu 2 950 000 korun bez DPH. To je celkem 3 569 500 Kč včetně DPH. Dalších 320 tisíc korun zaplatí daňoví poplatníci za práci bývalému ústavnímu soudci a advokátovi Davidu Uhlířovi, který se stal koordinátorem při objasňování bitcoinové aféry.

Kromě toho si ministerstvo již dříve najalo tři advokátní kanceláře, které mají radit, jak naložit s penězi utrženými za bitcoiny i se samotnými bitcoiny a rovněž s dalšími problémy, jež z držení pochybně nabyté kryptoměny vyplývají. Konkrétně ministerstvo uzavřelo smlouvu s advokátem Miroslavem Krutinou za 600 tisíc korun včetně DPH. Dále s mezinárodní advokátní kanceláří Clifford Chance, za jejíž služby má ministerstvo platit hodinovou sazbu 5600 korun bez DPH. Třetím nasmlouvaným subjektem je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba (dříve Jansta, Kostka), s níž ministerstvo uzavřelo dva kontrakty na dobu neurčitou, každý v přibližné výši 600 tisíc korun včetně DPH.

Není jasné, zda mají tyto subjekty podepsanou smlouvu o mlčenlivosti, protože jak advokáti z kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba, tak i koordinátor Uhlíř bitcoinovou aféru v médiích komentují. Ministerstvo přitom odmítá poskytovat k celé záležitosti informace veřejnosti i zákonodárcům, za což ji kritizoval senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Podle něj nepředložením požadovaných listin nesplnila ministryně své zákonné povinnosti vůči Senátu. Ministryně Decroix se však odvolává na výše zmíněné stanovisko vrchního státního zástupce Radima Dragouna, který ji požádal, aby nezveřejňovala informace, jež by mohly ohrozit vyšetřování: „…Obdobně vás žádám, aby neanonymizovaná časová osa a její podklady nebyly zpřístupněny ani Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky, neboť rozšiřování okruhu osob, jež disponují předmětnými informacemi a doklady významnými pro vedené trestní řízení, by mohlo zásadním způsobem ohrozit dosažení jeho účelu,“ napsal ministryni vrchní státní zástupce Dragoun.

Zákonodárci mají stopku

Senátorka Hana Kordová Marvanová k tomu pro podcast eMko uvedla: „Pokud má kauzu vyšetřovat policie a Nejvyšší státní zastupitelství si přeje, aby informace nezískali ani zákonodárci, ani veřejnost, dobře – respektuji to, ale v takovém případě se domnívám, že nemohou být poskytnuty ani externím auditorům, advokátním kancelářím, ani koordinátorovi. Považuji za nevhodné, aby byly tyto třetí osoby upřednostňovány před zákonodárci. Ministerstva jsou povinna poskytovat informace zákonodárcům podle paragrafu 12 Zákona o jednacím řádu. Je to proto, aby byla výkonná moc pod kontrolou moci zákonodárné.“

Ministryně Eva Decroix však tvrdí, že advokáti a auditoři se zabývají jinými záležitostmi než policie. Senátorce Kordové Marvanové na síti X odpověděla: „Paní senátorko, myslím, že vám uniká, že audit má zcela odlišné zadání (procesy a doporučení) než trestní řízení (odpovědnost). Ráda vám to vysvětlím na výboru; jistě to bude kvalitnější druh komunikace než tento…“

Není však jasné, jak by mohli auditoři, externí koordinátor či najaté kanceláře zkoumat procesy a doporučení, když nebudou mít podklady, z nichž by mohli čerpat. Navíc ministryně sama po jednání vlády uvedla, že auditoři budou šetřit i zákonnost postupu: „Ministryně jim musí ty materiály předat, protože jinak by neměli co zkoumat,“ konstatuje Kordová Marvanová. Domnívá se, že za těchto okolností by měly být ukončeny smlouvy jak s auditory, tak s koordinátorem Uhlířem: „Jediné, co může ministerstvo řešit s advokáty, je odškodnění kupujících, kteří si v dražbě koupili od ministerstva bitcoiny, ale nic víc,“ dodává.

Podcast eMko vznesl dotaz na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, zda postup ministryně Decroix považuje za porušení zákazu. Odpověď zaslal náměstek Radek Bartoš:

„Pokud se váš dotaz dotýká dopisu vrchního státního zástupce ze dne 25. 6. 2025 ministryni spravedlnosti, který byl zveřejněn, je třeba předně s odkazem na obsah tohoto dopisu uvést na pravou míru, že se jednalo o zdvořilou žádost o určitou informační zdrženlivost z důvodů dosažení účelu trestního řízení, a to zejména z hlediska náležitého objasnění věci ve vedeném trestním řízení. Podle našich informací ministryně spravedlnosti Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci principiálně vyhověla, což velmi oceňujeme. Nemáme k dispozici bezprostřední informace o tom, zda a jaké dokumenty byly Ministerstvem spravedlnosti předány „externím auditorům“. Zde bychom mohli čerpat jen z veřejně dostupných údajů, kdy však tento postup vnímáme jako spíše interní záležitost ministerstva, byť je k ní využíván externí subjekt. Nelze nevidět, že profesionální auditoři mají povinnost mlčenlivosti a standardně pracují s informacemi, které není možné dále volně šířit. Jinak jsme ale názoru, že Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci principiálně nepřísluší postup ministryně spravedlnosti veřejně komentovat či hodnotit.“

Státní zástupce tedy spoléhá na mlčenlivost advokátů, a to i přesto, že někteří se ke kauze veřejně vyjadřují. Z odpovědi státního zastupitelství je navíc zjevné, že ministryně s ním svůj postup nekonzultovala. I tomu se senátorka Kordová Marvanová podivila: „Ministryně si požádala o stanovisko ve chvíli, kdy nevěděla, zda může poskytnout informace zákonodárcům, ale na to, zda může poskytnout podklady auditorům, advokátům a koordinátorovi a jaké podklady jim může dát, aby neohrozila trestní řízení, na to se už státního zástupce nezeptala.“

Obrat státních zástupců

Senátoři přitom nedostali ani možnost zjišťovat informace, které s vyšetřováním bezprostředně nesouvisí: „My jsme si pozvali státního zástupce Radima Dragouna na bezpečnostní výbor. Měla jsem připravených několik dotazů, ale schůzi nakonec nezbylo než zrušit, protože většina senátorů se z jednání omluvila.“

Na dotaz, jaké otázky chtěla na jednání senátního výboru položit státnímu zástupci Radimu Dragounovi, odpověděla Hana Kordová Marvanová, že se chtěla především dozvědět, proč soustava státního zastupitelství náhle změnila svůj postoj pokud jde o vydání zabaveného počítače Tomáši Jiřikovskému. Nižší stupně státního zastupitelství totiž opakovaně navrhovaly zabavení elektroniky a vymazání dat. A vždy u soudu se svým požadavkem uspěly. Až teprve, když si Jiřikovský podal dovolání, se náhle a nečekaně na jeho stranu postavilo Nejvyšší státní zastupitelství: „S tím jsem se ještě nesetkala, aby v samém závěru kauzy státní zastupitelství začalo náhle ‚kopat do vlastní brány‘, tedy proti tomu, co celou dobu sami navrhovali. To je podle mě bezprecedentní a jsem přesvědčena, že takovou věc nemohl státní zástupce Jiří Siegel rozhodnout bez konzultace s nadřízenými,“ říká Hana Kordová Marvanová.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru pro Seznam sice vysvětlovala, že státní zástupce Siegel nenavrhoval automatické vrácení elektroniky Jiřikovskému, ale požadoval, aby soudy znovu a precizněji posoudily, zda zařízení obsahují data spojená s trestnou činností, i tak jde ale o zajímavý obrat. Taková argumentace se dala očekávat spíše od obhájců a nikoliv od žalobců, navíc v situaci, kdy nižší soudy do té doby stanovisko státních zástupců nerozporovaly.

Výběr s otazníky

Diskutabilní je i samotný výběr poradců, které si ministerstvo nasmlouvalo. Web Novinky.cz upozornil, že advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba má blízko k ODS. „Společník kanceláře Tomáš Chrenek byl do roku 2023 členem správní rady soukromé Vysoké školy CEVRO. Ta je od svého založení spojena s exministrem za ODS Ivanem Langrem. Advokát Petr Toman je členem občanských demokratů a v minulosti zastupoval občanské demokraty při soudních sporech,“ píší Novinky.cz s tím, že u zakázek za méně než dva miliony korun nemusí resort vypisovat výběrové řízení.

Kancelář Chrenek, Toman, Kotrba je de facto nástupcem advokátní firmy Jansta, Kostka. V roce 2020 lobbista a vlivný zákulisní hráč Miroslav Jansta převedl kancelář – jak řekl – „na mladší kolegy“, mezi jinými na syna ocelářského miliardáře Tomáše Chrenka. Média v té době spekulovala, nakolik je za tím kauza okolo sportovních dotací, v níž byl nakonec odsouzen bývalý šéf Fotbalové asociace Miroslav Pelta. Jansta totiž v této kauze čelil obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky ve stadiu pokusu. Na rozdíl od Pelty byl ale nakonec osvobozen a v kanceláři Chrenek, Toman, Kotrba i po prodeji dále zůstal coby advokát.

Dědictví po svém bývalém majiteli se ale noví společníci přesto nevyhnuli. Před pár měsíci na jejich pracoviště vtrhli policisté s příkazem k prohlídce. Miloslav Jansta je dnes totiž jedním z obviněných v kauze Motol. Dva bývalí manažeři – ředitel nemocnice Ludvík a náměstek Budinský – podle detektivů účelově prodražili stavbu takzvaného Modrého pavilonu za 1,3 miliardy o 300 milionů. A právě Jansta jim měl pomáhat peníze vyprat.

Průběh prohlídky v Janstově kanceláři podrobně popsal Seznam.cz. Státní zástupkyně dozorující kauzu Motol měla za to, že v advokátní kanceláři Chrenek, Toman, Kotrba se mohou nacházet důležité důkazy. Kancelář totiž měla nad průběhem části rekonstrukce dohled a rukama advokátů z kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba procházely i ty zakázky, které si ředitel Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský navyšovali o desítky milionů. Jeden z šéfů Petr Toman pro Seznam uvedl, že si ničeho nevšimli. Jeho lidé – specialisté právě na veřejné tendry – během dlouhodobé spolupráce s motolskými manažery prý „nezaznamenali ani náznak korupce“.

Šance pro Clifford

Mezinárodní právní kancelář Clifford Chance také již s českým státem spolupracovala. Zastupovala Česko v neúspěšné arbitráži ve věci TV Nova. Před sněmovní vyšetřovací komisí, která se v roce 2003 arbitráží zabývala, zaznělo, že tato kancelář byla ve střetu zájmů, protože krátce předtím v jiné kauze zastupovala v Maďarsku protistranu – tedy CME Ronalda Laudera: „I když samozřejmě advokát může zastupovat různé klienty, není obvyklé, aby byl pověřen advokát zastupováním své protistrany, dokonce je to v České republice v rozporu s advokátní etikou,“ řekl v roce 2003 tehdejší šéf vyšetřovací komise Stanislav Křeček. Podle ministerstva financí získala právní kancelář zakázku na základě výběrového řízení, když předložila prohlášení o tom, že jí střet zájmů nehrozí.

Ministryně Eva Decroix je přesvědčena, že prostředky, které stát vynakládá na objasnění správného postupu v bitcoinové aféře, jsou nezbytné. „Musíme vědět, zda si má ministerstvo bitcoiny ponechat, nebo zda má transakce dokončit. Je to odpovědnost řádného hospodáře,“ prohlásila.

S lehkou nadsázkou se můžeme ptát, zda s takovou budou výnosy z darované kryptoměny stačit. Jak ironicky na síti X poznamenal novinář Petr Honzejk, je možné, že nakonec půjde o transakci s nulovým součtem.