Armáda prohnilá až na kost

Úvod

Zapomeňte na Rudé náměstí. Zapomeňte na ty nablýskané tanky, co se jednou za rok projedou po dlažebních kostkách Moskvy. Zapomeňte na všechny ty kecy o „druhé největší armádě světa“. To je jen hezká slupka, pod kterou se skrývá organismus ve stádiu rozkladu. Alespoň podle samotných ruských bloggerů, jejíchž výroky a vyjádření jsem poslední měsíc a půl analyzoval a studoval.

To, čeho jsme svědky na Ukrajině, není armáda, která čelí „výzvám“ nebo „problémům“. Je to živoucí, hnijící důkaz totálního systémového selhávání. Není to válka, je to nejpomalejší a nejkrvavější sebevražda v dějinách.

Tohle není politický komentář. Tohle je důkaz od samotných Rusů. Ruská armáda není v dobré kondici, stejně jako ruská ekonomika. Rozebereme si ty problémy jeden po druhém. Od prohnilého vedení v generálním štábu až po atrofované končetiny v zákopech.

Válka podle manuálu z muzea

Kdyby neschopnost velela, ruský generální štáb by byl nejdisciplinovanější jednotkou na světě. Jejich strategické myšlení je podle “z-bloggerů” tak odtržené od reality, že by se za něj styděl i pruský generál z 19. století. To, co předvádějí, není strategie, je to série panických záchvatů a zoufalých PR akcí, které systematicky končí mlýnkem na maso.

Jejich hlavní taktikou jsou „masové útoky“. V jejich vlastním slangu jim říkají „lidojedi“, velitelé, kteří posílají tisíce vojáků na zteč dobře opevněných pozic bez dělostřelecké podpory, bez leteckého krytí, bez ničeho. Cíl? Dobýt tři rozstřílené baráky a nahlásit do Moskvy velké vítězství, aby si mohli připnout další cetku na uniformu. Životy? To je jen spotřební materiál. Nejlevnější komodita, kterou mají.

A když zrovna nepořádají lidské vlny, zkouší „taktiku totálního prosakování“. Zní to sofistikovaně, že? Ve skutečnosti to znamená, že pošlou dva nebo tři Ivany, aby se proplížili do města a schovali se v nějakém sklepě. Doufají, že když to udělají tisíckrát, nashromáždí se tam dost mužů na to, aby zabrali jednu ulici. To není blesková válka, to je švábí infestace. Je to pomalé, dle samotných Rusů neefektivní a je to tak trochu důkaz, že nemají ani sílu, ani nápady na skutečný, rozhodující úder.

Vrcholem absurdity jsou pak vojenská cvičení, jako bylo „Západ-2025“. Zatímco jejich skutečné tanky hoří na Donbase, v Bělorusku se pořádá divadlo, které nemá s realitou bojiště nic společného. Nacvičují masové výsadky, které by v reálné válce proti moderní protivzdušné obraně skončily masakrem během pár minut. Z-blogeři to sami nazvali „cirkusovým představením“ a sarkasticky navrhovali, že příště by to mohli zkusit s jízdou na koních. Je to Potěmkinova vesnice vojenské připravenosti. Čisté PR pro jednoho diváka v Kremlu.

Věž neschopnosti

Problém není jen ve strategii. Je v lidech, kteří ji mají vykonávat. Ruský velitelský sbor je podle ruských “vojenských bloggerů” toxická směs lhářů, zkorumpovaných byrokratů a naprostých idiotů. Je to systém, který systematicky trestá iniciativu a odměňuje jen tu nejservilnější loajalitu.

Dokonalou případovou studií je Kupjansk. Šéf generálního štábu Gerasimov se postavil před kamery a hrdě oznámil, že „osvobodili polovinu města“. Byla to tak nehorázná lež, že i ti nejfanatičtější Z-blogeři zuřili a ptali se, kdo jejich generála takhle trapně „podrazil“. Reakce velení? Místo aby přiznali chybu, poslali do města speciální jednotky v civilu s jediným úkolem, vběhnout na náměstí, vyvěsit ruskou vlajku pro kameru dronu a okamžitě zdrhnout. Všechno to riziko, všechna ta námaha, jen aby nemuseli přiznat, že jejich nejvyšší generál lhal.

A pod touhle vrstvou lží a neschopnosti bují korupce, která by zahanbila i sicilskou mafii. Zatímco vojáci v zákopech mrznou, náměstek ministra obrany si staví paláce a nosí hodinky za miliony. Kozácký ataman, který měl organizovat humanitární pomoc, ji prostě ukradl. Nejde o pár shnilých jablek. Je to systémová hniloba. Pro tyhle lidi válka není tragédie, je to největší obchodní příležitost jejich života. Peníze určené na neprůstřelné vesty končí na účtech v Dubaji.

A co se stane, když se objeví někdo kompetentní? Systém ho okamžitě sežere. Generál Popov, který si dovolil nahlas mluvit o problémech s dělostřelectvem, skončil ve vězení. Generál Lapin byl odvolán. Systém cíleně likviduje každého, kdo by mohl ohrozit pohodlí neschopných, a nahrazuje ho buď poslušnými blbci, nebo rovnou vrahy a násilníky z vězení, které Putin nazývá „novou elitou“. Za což buďme rádi.

Logistická agónie

Mýtus o ruské průmyslové soběstačnosti se podle z-bloggerů rozplynul jako pára nad hrncem. Jejich vychvalovaná dronová armáda, která terorizuje ukrajinská města, je ve skutečnosti jen montážní linka na čínské součástky. Podrobné analýzy odhalily desítky čínských firem, které dodávají všechno, motory, mikročipy, karbonová vlákna, optiku. Všechno je to maskované jako civilní zboží, ale je to přímá infuze, která udržuje jejich válečnou mašinérii v chodu. Bez Číny by jejich drony nelétaly. Tečka. Nejsou průmyslová velmoc. Jsou jen největším zákazníkem čínského vojenského supermarketu.

A co stát nedokáže dodat, to musí zaplatit obyčejní Rusové. Každý vojenský blog, každý telegramový kanál, je jedna velká, nepřetržitá sbírka. Prosí o peníze na drony, na lékárničky, na ojeté pick-upy, na powerbanky. „Supervelmoc“, jejíž armáda je závislá na crowdfundingu jako nějaký nezávislý filmař.

Zatímco se miliardy lijí do armády, civilní ekonomika umírá. Šéf největší banky Sberbank otevřeně mluví o „technické stagnaci“. Ocelářský magnát varuje, že se jejich továrny bez investic brzy promění v „hromadu zrezivělého kovu“. A jejich chlouba, automobilka AvtoVAZ? Je v agónii. Dělníci odtamtud hromadně utíkají, protože jim seřízli platy na třetinu a pracují jen čtyři dny v týdnu. To je skutečná cena za tuhle válku, ekonomika, která se propadá zpět do 90. let.

Lidský faktor jako spotřební zboží

Nejtemnější kapitolou je ale to, jak tento systém zachází s vlastními lidmi. Nejsou to pro něj vojáci. Jsou to jen čísla. Spotřební materiál.

Příběhy, které prosakují ven, jsou jako z hororu. Mají tak zoufalý nedostatek lidí, že verbují a posílají na frontu vojáky s HIV, hepatitidou a tuberkulózou. Lékařské komise jim odmítají přiznat neschopnost a posílají je rovnou do útoku. Vytvářejí z nich doslova „malomocné roty“, které mají zemřít a ideálně s sebou vzít i pár nepřátel. Je to úroveň dehumanizace, která je naprosto nepředstavitelná.

Aby naplnili stavy, sahají k otevřeným podvodům. Falšují dokumenty a mění brancům jejich status na profesionální vojáky proti jejich vůli. Unášejí lidi do vlastní armády. Není divu, že počet dezertérů roste do neskutečných čísel. Sám Putin se na konferenci ve Valdaji prořekl, když mluvil o 150 000 dezertérech, sice to připsal Ukrajincům, ale každý ví, že mluvil o problému, který ho pálí nejvíc.

Závěr

Když si to všechno poskládáte dohromady, obrázek je naprosto jasný. Strategická demence, velitelská neschopnost prožraná korupcí, logistika závislá na Číně a darech od důchodců, a naprosto bezohledné zacházení s vlastními lidmi. A nad tím vším se vznáší propaganda, která je už tak paranoidní, že začala požírat i své nejvěrnější stoupence a označovat je za „zahraniční agenty“.

Vážení čtenáři,

Pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, a zároveň chcete podpořit nezávislé zpravodajství, máte několik možností. Můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Každá podpora mě upřímně potěší a pomůže mi v další práci.

Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá koruna pomůže v boji proti lžím a manipulaci, které se snaží prostoupit každou sféru veřejného prostoru.

Děkuji za pozornost a za vaši podporu. Bez vás by to nemělo smysl.