Nemám kamarády, nikdo se se mnou nebaví

Nemám kamarády, nikdo se se mnou nebaví.
Stěžuje si vaše dítě opakovaně, že se v kolektivu necítí dobře, že se s ním nikdo nebaví? Nebo dokonce říká, že jsou na něj ostatní zlí?
Tak poslouchejte… V tomhle videu vám vysvětlím, co se za těmito větami často skrývá. Ne vždy jde o realitu, někdy je to způsob, jak dítě nevědomě zachází se svou úzkostí nebo potlačenou agresí.
Dozvíte se: Proč nástup do školy bývá tak velká zkouška pro dětskou psychiku,
co je projekce a jak ji u dětí poznat. Proč si některé děti tvoří fantazijní příběhy o tom, jak jim ostatní ubližují. Jak jako rodič rozlišit, co je skutečnost a co vnitřní prožívání dítěte,
jak dítěti pomoct zvládat emoce a bezpečně vyjadřovat zlost, aniž by ubližovalo druhým.

💡 Přidám i příklad z praxe sedmiletého chlapce, který byl přesvědčený, že ho spolužáci bijí, i když k tomu ve skutečnosti nedocházelo. Pro něj to však bylo opravdové, protože šlo o jeho způsob, jak zacházel se svou potlačenou agresí.
Tohle video vám pomůže porozumět tomu, co se děje uvnitř dítěte, když říká „nemám kamarády“ nebo „oni jsou zlí“. A hlavně vám ukáže, jak na to reagovat tak, abyste dítě podpořili a pomohli mu vyrůst ve vyrovnanější osobnost.