🎓 Usmiřování podle slovníku - Odstranění sporu, rozporu či nedorozumění a vytvoření shody, souladu a porozumění.
Jak už víme z předchozího dopisu, větší část konfliktů se odstranit nedá. Proto je mnohem důležitější si připomínat, že:
🙌 je v pořádku mít neshody a odlišné názory, pokud se snažíme si vzájemně porozumět,
🙌 není vždy potřeba dojít kompromisu a můžeme si různě vycházet vstříc,
🙌 cílem není “vyhrát” hádku, ale cítit se v našem vztahu slyšeni, opečováváni, respektováni,...,
🙌 vztah není o počítání, kdo se omluvil naposledy, ale o oboustranné péči a zájmu,
🙌 je lidské, že děláme chyby a přešlapy, důležité je se k nim stavět čelem,
🙌 vztah není minovým polem, ale bezpečným přístavem.
V tomto dopise se zaměřujeme na usmiřování se, nikoliv odpouštění. A má to svůj důvod. K odpuštění je zapotřebí pouze jedna osoba a toho, koho se týká se o jeho proběhnutí nemusí ani dozvědět. Aby ale došlo ke smíření, je potřeba snaha a závazek všech zúčastněných.
Od oddálení k přiblížení.
Po konfliktech se často cítíme:
😔 zraněni,
😔 ukřivděni,
😔 uraženi,
😔 přehlíženi,
😔 rozčíleni…atd.
A to zákonitě znamená, že se cítíme daleko jeden od druhého. Chybí nám blízkost a pocit, že jsme v tom spolu. A proto přichází usmíření, které má za cíl nás opět přiblížit k sobě.
Usmiřování je víc než “promiň”.
Pravděpodobně první, co nás při usmiřování napadne je omluva. Psycholog John Gottman, kterého znáte z dopisu o konfliktech, považuje vyjádření i přijímání omluvy za nejdůležitější dovednosti při usmiřování.
Autentická a adekvátní omluva je ale mnohem víc než slovo “promiň”. A to i přesto, že je většině z nás vštěpováno už od útlého věku.
🤷♀️ Pro někoho je těžké se omluvit a tvrdošíjně si stojí za svým. Může za tím být třeba obava, že omluvou ztratí svůj sebeobraz, či nechuť přebrat zodpovědnost.
🤷♂️ Pro druhého je naopak omluva automatismen, jakousi formalitou.* Často je za tím snaha být se všemi za dobře a obava z konfliktů.
Pravdou ale je, že neexistuje jeden způsob omlouvání se. Stejně jako lásku projevujeme každý jinak (viz Pět jazyků lásky - najdete v tipech od nás na konci dopisu), u omluvy je tomu rovněž tak. Gottman mluví o tzv. škále pokusů o nápravu, které v praxi mohou vypadat třeba tak, že:
🤝 přehodíme situaci do vtipu,
🤝 naplánujeme výlet na oblíbené místo,
🤝 obejmeme se,
🤝 koupíme druhému něco pro radost
🤝 uděláme za druhého činnost, kterou nemá rád,
🤝 ale i tak, že řekneme, za co se omlouváme.
Mnohem důležitější než forma jako taková je totiž rozpoznání momentu, kdy už je potřeba tzv. šlápnout na brzdu.
*Například dle průzkumu ve Velké Británii, se průměrný Brit omluví 8x denně.
Umět šlápnout na brzdu.
V autoškole nás jako úplně první věc naučí brzdit. Umět dupnout na brzdu je však stejně důležité i ve vztahu.
Pevné a spokojené partnerství se od těch ostatních liší v tom, že nacházejí způsoby usmíření, které se skutečně dostanou k druhému partnerovi. Stejně jako já potřebuji být připraven se omluvit, druhý potřebuje být připraven mou omluvu slyšet a přijmout.
Gottman mluví o tom, že si pokusy o nápravu často necháme uniknout proto, že nepřichází vždy v krásném a úhledném obalu. Někdy přicházejí ve formě:
🗣 To už ale nemluvíš k tématu!
🗣 Můžeme už konečně přestat?
🗣 To je pořád dokola, já už prostě nemůžu!
Pokud se více než na tón hlasu a slova řečená zaměříme na to, co je (pravděpodobně) za nimi, uslyšíme místo nich, že:
🗣 Už se akorát zraňujeme, dejme si odstup.
🗣 Nechme toho prosím na chvíli.
🗣 Připadám si jak pod palbou kritiky. Můžeš to prosím říct jinak?
Validace jako univerzální lék na bolení ve vztazích.
Sue Johnson, zakladatelka terapie zaměřené na emoce, považuje v usmiřování za klíčové opečovávání emocí, které vznikly v průběhu konfliktu. Protože bez ohledu na původ, věk nebo pohlaví, každý z nás chce mít pocit, že na našich emocích záleží. Jako lidé potřebujeme být slyšeni a opečováni.
A k tomu nám slouží emoční validace, která je o rozpoznání, pochopení a přijetí emocí druhého. Ve vztazích se projevuje ku příkladu tak, že:
🗣 Je úplně logické, že se tak cítíš. Muselo to být náročné.
🗣 I když to vnímám jinak, neznamená to, že tvůj úhel pohledu je špatný.
🗣 Netuším, jaké to pro tebe teď je, i tak jsem tu v tom s tebou.
Díky ní:
💕 dáváme druhému najevo, že je v pořádku, jak se cítí a smýšlí,
💕 vytváříme bezpečné prostředí bez hodnocení a soudů,
💕 vytváříme půdu pro lepší zorientování se v sobě.
Více se o tom rozpovídala Eliška v díle číslo 19. na Forendors.
A teď zaměřte pozornost na sebe:
👀 Co mi pomáhá se po konfliktu na druhého opět napojit?
👀 Jak se přirozeně usmiřuji?
👀 Co mohu udělat pro to, abych víc slyšel/a pokus(y) o nápravu?
🛎️ V únoru se přesuneme na význam smyslu pro humor v partnerských vztazích. Podpoříme Vaší hravost nejen zvídavými otázkami, ale i několika tipy, jak ji podpořit. 😉
Za měsíc ahoj,
Tým #laskajedovednost
Mohlo by vás zajímat:
💌 PS: Dostali jste tento dopis, protože věříte s námi, že láska je dovednost. Každý měsíc si tak s námi svítíte na jednu ze vztahových dovedností, a stáváte se tak lepším partnerem, kamarádkou, synem, mámou, kolemjdoucí, občanem.
Přeposlal Vám ho někdo blízký? Můžete se přihlásit k odběru tady, a žádný další díl vám už neunikne. Líbí se Vám naše dopisy? Sdílejte je s blízkými, ať se dostanou tam, kde udělají dobře.