🤖 Promptně #48: Jak se za rok změnilo moje psaní s AI
Tohle vydání Promptně píšu v terminálu propojeném s Claude Code. Terminál si představte jako malé okno pro zadávání programátorských pokynů:
Vedle toho mám v aplikaci VS Code otevřený textový soubor:
Ve VS Code asi píše texty málokdo z vás, v téhle apce se spíš kóduje a vyvíjí software. Přiznávám, kdybyste mi podobnou scénu popsali před rokem, rozesmálo by mě to. A dneska? Spolu s terminálem moje denní rutina.
V prvním vydání Promptně (uff, to už je rok?!) jsem psal o vibewritingu jako o muzikantské jam session: pár muzikantů se sejde, jeden zahraje krátkou melodii, druhý ji zopakuje, nebo drobně obmění. Pak dál improvizují a rozvíjejí hudební téma.
Psaní s AI jsem od začátku chápal jako podobný, lehce živelný dialog, ne jako sypání dokonalých promptů. Přesto – když si to vydání čtu dneska, vidím, že to mělo k ideálu psaní s AI na hony daleko.
Během toho roku jsem navíc málem udělal dost velký krok – zvažoval jsem, že páteř svého psacího procesu přestěhuju do NotebookLM. Začal jsem na tom dělat, hrál si, spoustu věcí vyzkoušel. Jenže jsem narážel na ten samý kámen úrazu: NotebookLM je skvělý na práci se zdroji, ale ne na psaní jako takové. Musel bych ho neustále propojovat s něčím dalším – Claude, Gemini – a kopírovat texty sem a tam.
A pak přišlo zjevení – Claude Code. Hmm, jak jsem ho mohl tak dlouho ignorovat? Netrvalo dlouho a sestěhovali jsme s Claude Code do jedné psací složky – vidí mi pod ruce, čte si moje pravidla, kouká na moje příkladové texty, poslouchá moje myšlenky, nápady, postřehy. A píše – dost dobře.
Co vaše CLAUDE.md?
Jan Řezáč včera ve svém newsletteru přemýšlel nad otázkou, co vlastně dnes hledá u uchazečů o práci. Není to prý ani vnitřní integrita, osobnostní vyzrálost nebo odborné kompetence.
Napsal: „Zajímají mě jejich soubory CLAUDE.md, hloubka a struktura jejich kontextu a stav skillů. Samozřejmě i to, jak moc k práci potřebují člověka.“
CLAUDE.md jsou textové soubory, do kterých si lidé sepisují, jak chtějí, aby nástroj AI pracoval – pravidla, kontext, preference, styl. Skilly jsou nadstavba, která se zapne, jen když ji AI fakticky potřebuje. Dohromady to říká hodně o tom, jak daný člověk přemýšlí o práci. A přesně to teď podle Jana začalo fungovat jako nová forma portfolia pro výběrka. Něco na tom bude.
Když jsem ten newsletter četl, musel jsem se ušklíbnout – před rokem bych nad tím nevěřícně kroutil hlavou a znechuceně to odložil bokem. Ale když mi pak Jan psal, že zrovna dopisuje v terminálu novou knihu, vůbec mi to nepřišlo divné.
Pořád za volantem
Když si přečtete posledních deset vydání Promptně a postavíte je vedle prvních deseti, asi uvidíte stejný posun, který vidím já. Tehdy: „Zkusil jsem toto, tady je k tomu můj tip.“ Dneska: „Tohle je část robustního systému, který si stavím.“
Přesto jsem pořád experimentátor. Přijdu si jako naše učitelka ruštiny na základce, která po revoluci bleskově přeskočila na němčinu – a při vyučování byla vždycky zhruba o jednu lekci v učebnici dál než my. Ale právě proto mě to baví. Ještě ani zdaleka nevím, co všechno tohle nové nářadí pro psaní umí. Bude to zábavná (a dlouhá) hra.
Psaní je pro mě převodník – pomáhá mi dostat ke čtenářům to, co mi vrtá hlavou. Tahle část mě baví pořád stejně. Co mě naopak nikdy nebavilo, byla představa, že každé slovo musím z hlavy vykutat klofáním do klávesnice. Že když si nesedřu bříška prstů, tak to neplatí. Fujtajbl, v tom kouzlo psaní fakt není.
Ale to neznamená, že se nechávám vozit na vedlejším sedadle. Žádný výstup z AI nepovažuju za finální – musím ho ladit, doplňovat, hledat, kde drhne, vyhazovat místa, kde to ujelo. Příprava před samotným psaním teď podle mě stoupla na ceně víc než kdy dřív – struktura článku, scénář prezentace, brainstorming nad osnovou workshopu. To vše musí být skvěle promyšlené.
To, co jsem napsal v prvním vydání, pořád sedí: „Nesnažím se psát rychle, snažím se psát dobře.“ Jen mám teď víc nářadí, které mi pomáhá. Za volantem přitom pořád sedím já.
Cesta sem mi zabrala rok. A teď jsem fakt hodně zvědavý, jak se na tohle vydání budu dívat zase za rok.