Přihlásit se nebo registrovat
Pokračujte přes GooglePokračujte přes ApplePokračujte přes Facebook
Nebo

Potřebujete pomoc? Jsme tu od toho!

Kontakt a podpora

Ilusie

Iñigo - Kapitola 7. - Andělská náruč

Našli mě prý mezi sutinami, pohozeného jako věc a naštěstí v bezvědomí. Naštěstí. Bohužel mě moji muži nenechali zemřít. Nebo bohudík? Dneska už se mohu přiklonit k té druhé verzi. Jenže tehdy jsem to tak vidět nedokázal.
Probudil jsem se do nového výtrysku bolesti, který mnou lomcoval na všechny strany. Někdo na mě mluvil, ale obsah řečeného už neznám. Něco do mě lili, asi kořalku, abych vydržel, nevím, mám jeden obří výpadek paměti, ve které zůstala pouze bolest. Bránil jsem se, aby mi neodřezali nohy a snažil se je zadržet, museli mě tedy přivázat k lůžku, abych se s nimi nepral. Někdo se modlil a někdo jiný mi občas otřel čelo. Další nápor bolesti mě znovu zbavil vědomí.