Přihlásit se nebo registrovat
Pokračujte přes GooglePokračujte přes ApplePokračujte přes Facebook
Nebo

Potřebujete pomoc? Jsme tu od toho!

Kontakt a podpora

Ilusie

Iñigo - Kapitola 8. - Zlomil mě tisíckrát

Když pominou nejhorší bolesti, na uzdravování je asi nejhorší ta vleklá nuda, mnohem horší než nuda, kterou může zažívat voják mezi bitvami. Samozřejmě trvalo dlouho, než bolesti pominuly natolik, abych se mohl začít nudit. Znal jsem dokonale každou prasklinu na stropě i na stěnách, každou nerovnost povrchu. Bylo léto a já nemohl ven, i když nechala Magdalena přesunout postel tak, abych alespoň viděl na okno. Občas mi některá z Martinových dcer přinesla čerstvé květiny. Dívky se chovaly stejně rozhodně, jako jejich matka a podobaly se bratrovi, rád jsem si s nimi popovídal. Já, voják, rytíř, páže, muž, uvyklý na drsnou mužskou společnost, jsem se najednou ocitl v úpravném ženském světě, kde mělo všechno svoje místo a kde voněly květiny.